PŘÍRODA VALAŠSKA
Podolí
Podolí leží zčásti na severním okraji Hostýnských vrchů, zčásti zasahuje do Podbeskydské pahorkatiny v nadmořské výšce 390 m až 655 m. V okrese je počtem 210 obyvatel (1999) nejmenší obcí a rozlohou 576 ha jednou z nejmenších obcí. Zástavba je soustředěna do jednoho celku v okolí toku a silnice, samoty mimo něj se nacházejí ojediněle.
Lesy pokrývají 55,4 % plochy, téměř všechny jsou tvořeny smrkovými monokulturami. Rozsáhlejší lesní komplex se nachází na jižní a jihovýchodní části katastru. Menší smíšený les s listnáči je v okolí Skalky (jeho bylinné patro je ovšem ochuzené a s prvky ruderalizace), ojedinělé listnaté enklávy s bukem se nacházejí ve východním cípu katastru pod Čarabovskou a drobné listnaté lesíky jsou u vodotečí západně od obce. Zemědělská krajina je negativně ovlivněna intenzivním zemědělským hospodařením v minulých desetiletích.
Hlavním tokem protékajícím středem obce je Loučka. Mimo intravilán má přírodní neupravené koryto s dobře vyvinutým břehovým porostem, pod obcí má i mírně vyvinuté meandry, tok je regulován v zástavbě. Drobné vodoteče v okolí jsou až na výjimky (kdy existují i úplně zatrubněné úseky) bez regulací a s břehovým porostem.
O výskytu vzácnější flóry v obci nejsou žádné údaje. Při nepravidelném a extenzivním průzkumu v 90. letech sice nebyly zajímavější druhy zjištěny, lze však předpokládat ojedinělý výskyt některých vzácnějších druhů, které rostou na katastrech sousedních obcí. Oblast není pro botaniky atraktivní pro nevhodnou skladbu lesů (převládají smrkové monokultury) a zemědělskou krajinou poznamenanou intenzivním využíváním v minulosti. Výskyt některých mizejících druhů lze však očekávat na výslunných místech v okolí cest a na loukách drobných vlastníků, kteří je nezničili nadměrným hnojením nebo rozoráním.
Na území obce roste několik velkých stromů, nejčastěji to jsou lípy. Největší lípy jsou ve stromořadí na jižním konci zástavby u silnice směrem na Lázy. Další velká lípa je pod tímto stromořadím a další je v zahradě na dolním konci obce. V oblasti Kuželek se na okraji lesních porostů u turistické cesty nachází nadměrně vzrostlý buk, jeden z mála buků v okolí, který byl před desetiletími zřejmě ponechán jako výstavek. Strom má rovněž památkovou hodnotu a měl by zůstat zachován pro budoucí generace. Na dolním konci zástavby, u potoka, donedávna rostl starý buk, z něhož dnes zůstalo jen torzo.
Fauna oblasti je známa lépe. Ze savců se vyskytují např. liška, srnec, zajíc, v lesích kuna lesní a jezevec, u zástavby kuna skalní, ježek aj. Ojediněle se do lesních komplexů jihovýchodně od obce zatoulá jelen nebo daněk.
Z ptáků bylo zjištěno 75 druhů, z toho 59 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (pravidelně na přeletu, hnízdí v okolních obcích), jestřáb lesní (výskyt podél lesních komplexů), krkavec velký (pravidelný výskyt, hnízdí asi 1 pár), kos horský (hnízdí ve smrkových lesích v okolí Kuželek a Hájů, celkem 3 až 5 párů), výr velký (občas zalétává z hnízdišť u Kunovic nebo u Branek). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: ťuhýk obecný (v okolí křovin, celkem kolem 10 párů), bramborníček hnědý (1 až 3 páry, na loukách severně a východně od obce), chřástal polní (1 až 3 volající samečci na loukách v okolí obce), křepelka polní (1 až 3 volající samečci na polích nebo loukách severně nebo východně od obce). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují: cvrčilka říční (1 až 2 páry břehový porost u Loučky severně pod obcí a východně od obce v okolí potůčků), rehek zahradní (1 až 2 páry v zahradách v obci).
Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná.
Z obojživelníků jsou jen běžné druhy - skokan hnědý a ropucha obecná. Při podrobnějším průzkumu by se určitě zjistily další druhy.
Na území obce není zatím žádné území s parametry na zvýšený stupeň ochrany. Se zvýšenou ochranou lze počítat u několika stromů. Dosavadní poznání přírody v obci je však nedostačující pro její důkladnější vyhodnocení a vyvození závěrů.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko