Popis přírodního prostředí obcí a měst » Nový Hrozenkov

Nový Hrozenkov

Obec leží na rozhraní Vsetínských vrchů a Javorníků v nadmořské výšce od 435 m (Bečva na Čubově) do 892 m (Beskyd). Rozlohou katastru 4 358 ha patří k velkým, a počtem 2 769 obyvatel (1999) patří k větším obcím okresu. Hlavní část sídla leží v údolí Bečvy, lokálně větší zástavba se nachází v dolních částech údolí Brodská a Vranča. Tradiční dřevěné stavby se v údolí Bečvy zachovaly jen místy, četnější jsou na pasekách a v údolích Vranča a Brodská.

Lesy pokrývají 64,5 % rozlohy. Podstatná část lesních porostů byla přeměněna na kulturní lesy s dominantním zastoupením smrku. V některých místech se však dosud zachovaly ještě rozsáhlejší porosty s přirozenou skladbou dřevin (buk, příp. jedle), např. v Malé Brodské, Hrubé Brodské a ve Vranči. Nejhodnotnějším pralesovitým porostem je zvláště chráněné území Beskyd v Hrubé Brodské (bohužel má rozlohu pouze několika hektarů) a také jedlobukový les pod Zadní Kýčerou nad Malou Brodskou. V lesích s přirozenou skladbou dřevin se vyskytuje typická fauna a flóra jedlobučin.

Největším tokem protékajícím obcí je Vsetínská Bečva, tok je úplně zregulován. Místy je úprava narušena - vespod těchto břehů je pak na okraji toku množství úkrytů, kde se vyskytuje rak říční (např. v úseku nad Vrančí přežíval i v 80. letech, kdy prakticky na celém území okresu vymizel). Z bočních údolí přitékají potoky, které mají velmi čistou vodu než projdou obydlenými částmi, místy jsou koryta zregulována. Hodnotnější, meandrující větší potoky zde nejsou. Na katastru se nachází významná vodní plocha v místní části Stany, která se nazývá Balaton. Plocha vznikla po těžbě štěrku pro hráz nádrže Stanovnice. Zprvu byla málo oživena, ale biota jezera se však neustále vyvíjí směrem k větší rozmanitosti, jednak v souvislosti s vysazenými a zavlečenými rybami, jednak v souvislosti se samovolným rozvojem řas a sinic, vzrůstajícím obsahem organických látek, což má za následek rozvoj dalších organismů (měkkýšů, drobných korýšů aj.). Pozvolna tam přibývají obojživelníci, již se rozmnožují skokan hnědý a ropucha obecná.

Floristicky je oblast poměrně bohatá na ochranářsky hodnotné druhy, což je způsobeno zejména přítomností zachovalých květnatých luk a pastvin, často extenzivně obhospodařovaných ještě v 90. letech. Nejvýznamněji jsou zastoupeny orchideje, celkem se vyskytuje 14 druhů. Z lučních druhů jsou přítomny prstnatec bezový (největší populace je na Křižném, menší jsou v údolí Babínek, Malé Brodské, Malé Vranči, Břežité, u Kohútky aj.), dále pětiprstka žežulník (louky na Křižném, Malá Vranča, Portáš - Kohútka aj.), hlavinka horská (Křižný, Portáš - Kohútka aj.), vstavač mužský (největší populace jsou ve Vranči a v Babínku), vemeník dvoulistý, kruštík širolistý, prstnatec Fuchsův, na mokřadech prstnatec májový, velmi vzácný je kruštík bahenní (jedno větší naleziště je v Hrubé Brodské, menší v Břežité je v důsledku sukcese před zánikem), z lesních orchidejí je významná populace okrotice dlouholisté (Břežitá a okolí Čubovského Grúně), místy se vyskytuje hlístník hnízdák (zejména Křižný) a ojediněle okrotice bílá (Hrubá Brodská). Z dalších vzácných druhů rostlin na katastru nalezneme mečík střechovitý (nejbohatší naleziště je na extenzivní pastvině pod Válečkovou Kýčerou), toliji bahenní (Hrubá Brodská), kociánek dvoudomý (pastvina Křižný, u Chrásteckých v Lušové aj.), sněženku podsněžník (Kohútka), oměj vlčí (hřeben Javorníků u Kohútky), válečku prapořitou (vrchol Javorníků na Kohútce, je to zřejmě nejvýše položená lokalita v ČR), devětsil Kablíkové (Kohútka), hvozdík kartouzek (Vranča až po Kohútku), kýchavici Lobelovou (Portáš - Kohútka), chrpu javornickou (dříve rostla na Kohútce, zřejmě již vyhynula - tím vyhynula v celé ČR), teplomilný pcháč bezlodyžný (pastvina u Chrásteckých, Lušová), mokřadní bařičku bahenní (Břežitá). V regionu je výjimečná přítomnost šafránu Heuffelova (vrcholová část Javorníků a údolí Brodská, další lokalita v okrese se nalézá až u Zubří), ojediněle se v bukových lesích Javorníků vyskytují porosty měsíčnice vytrvalé (např. Břežitá). Na jediné lokalitě byla teprve v roce 1999 zjištěna vratička měsíční (pastvina Křižný), zdejší populace je však na hranici vyhynutí v důsledku silné konkurence ze strany dalších rostlin (zejména mechu travníku). Z dalších vzácnějších druhů stojí za povšimnutí bohatý výskyt orlíčku planého na jedné louce ve Velké Vranči a prvosenky jarní v Břežité. Místy se na katastru nacházejí zbytky jalovcových pastvin s bohatou květenou (Křižný, Lušová u Chrásteckých, Polana v Lušové nad Chrásteckými, pod Bezníkovou, Břežitá aj.), které je potřeba nadále udržovat extenzivní pastvou, aby nedošlo k jejich zániku samovolnou sukcesí.

Významné mykologické lokality se nacházejí v Malé a Hrubé Brodské, ve Vranči, na hřebenu Javorníků a Vsetínských vrchů (Šerhovny, Lušovka, Beskyd).

V obci a okolí se nachází větší množství stromů pozoruhodných svými dimenzemi nebo věkem. Z jilmů roste v celém okrese největší jilm u potoka z Brodské, který roste v sousedství uhelných skladů (jeho věk byl stanoven na 290 let), další památný jilm roste na severovýchodním okraji zástavby obce v lokalitě Planisko (u Leskovjanů). Na východním okraji zástavby v lokalitě Stany roste rozložitý dub letní, který je největším dubem v celém údolí Bečvy od Vsetína po Velké Karlovice. Četnější je výskyt pozoruhodnějších buků. Mnohé z nich však rostou v bývalých selských lesích, kde byly ponechány svému vývoji. Velký buk roste v údolíčku severně od železnice u chatek pod Palúchem, další velké buky jsou roztroušeně na Čubovském Grúni, v Břežité, ve Vranči, v okolí Křižného, v okolí Humence aj. Rovněž se v obci nalézají velké lípy. K největším patří lípa u zborcené salaše na dolním konci údolí Hrubá Brodská. Ve Vranči roste tis, který byl nalezen teprve nedávno, a to začátkem 90. let. Na Polaně v Lušové nad Chrásteckými roste druhý nejvyšší jalovec v okrese, měří 8 m.

Fauna je relativně bohatá a je podmíněna různorodými lesními biotopy s významným zastoupením buku.

Ze savců se vyskytují běžné druhy jako liška, jezevec, prase divoké, zajíc, srnec, jelen, kuna lesní, v okolí sídel kuna skalní, lasička aj. Na Bečvě u Čubova a u jezírka Balaton se pravidelně vyskytuje vydra. Medvěd se v okolí obce vyskytuje téměř každoročně od konce 70. let, nejčastěji byl zjištěn v Brodské, vzácněji ve Vranči. Rys se vyskytuje pravidelně již od 70. let a také se zde i rozmnožuje, nejčastěji bývá zjištěn ve Vsetínských vrších. Ze vzácnějších drobných savců se vyskytují rejsek horský (Velká i Malá Vranča, Válkův Grúň), rejsec černý (Malá Vranča, Velká Vranča, Válečkova Kýčera), hojnějšími druhy jsou také norník rudý, rejsek obecný, rejsek malý a rejsec vodní. Pravidelně se vyskytují netopýři, mezi nimi byli určeni např. netopýr velký a netopýr dlouhouchý.

Z ptáků bylo zjištěno 118 druhů, z toho 93 druhů je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují datlík tříprstý (Hrubá Brodská), strakapoud bělohřbetý (Hrubá a Malá Brodská, Vranča), lejsek malý (zejména v selských bučinách, kde má dostatek hnízdních možností, např. Čubovský Grúň, Břežitá, Brodská, Lušová aj.), čáp černý (2 páry, Hrubá Brodská, Vranča). V klidnějších částech hnízdí jeřábek lesní (závěr údolí Vranča, Brodská, Babínek aj.). Tetřev hlušec se vyskytoval do 60. let, ještě začátkem 50. let byl častou zvěří v lesnatých částech Vranče, pod vrcholy Javorníků. V okolí smrkových lesů na loukách často na jaře spatříme kosa horského (Břežitá, Čubovský Grúň, Babínek, Lušová, Vranča, severně od Čubova). Po avifaunistické stránce je v současnosti nejlépe prozkoumána zemědělská krajina na Čubově s křovinatými stráněmi v údolí Bečvy. Tam početněji hnízdí ťuhýk obecný (přes 20 párů) a jinak vzácná pěnice vlašská (6 až 9 párů). Na větších loukách v údolích Bečvy, Vranči a Břežité roztroušeně hnízdí bramborníček hnědý, podél železnice hnízdí bramborníček černohlavý (celkem 2 až 3 páry). Výjimečně byl na severní straně Čubova v roce 1995 zastižen velmi vzácný strnad luční, dnes v okrese prakticky vyhynulý druh. Z dalších ptáků lučních nebo polních biotopů se v obci vzácně vyskytuje křepelka polní (ojediněle byla v 90. letech zjištěna nad železničním nádražím v Brodské, na Čubově a na loukách ve Velké Vranči) a koroptev polní (v 90. letech byly 1 až 2 páry na Čubově). Chřástal polní má zde nejsilnější populaci z okresu (ročně 15 až 30 volajících samečků). Je to zřejmě způsobeno větším množstvím nekosených, nebo pozdě kosených luk. Vyskytuje se hlavně na větších loukách, kde jej můžeme často v podvečer a v noci slyšet (v údolí Bečvy, v Brodské po rozcestí, ve Vranči a v Břežité). Do 70. let se na severní straně Čubova vyskytoval bažant, v 80. letech byl ve Vranči zjištěn sýc rousný. Ojediněle hnízdí ostříž lesní (Brodská, Čubov), v době tahu se vzácně objevuje sokol stěhovavý, raroh velký, dudek chocholatý, pravidelně hnízdí krkavec velký (celkem 3 až 5 párů, menší hejno se pravidelně zdržuje v okolí skládky v Lušové). Na Čubově v některých letech hnízdí krutihlav obecný (střídavě na jižní a severní straně), na Bečvě i ledňáček říční (v 90. letech hnízdil dva roky za sebou u soutoku potoka z Břežité se Vsetínskou Bečvou, často se vyskytuje na přeletu). Pravidelně ale řídce, v zahradách v intravilánu a u samot hnízdí rehek zahradní, u solitérních skupin větších stromů (lip) v okolí obydlí vzácněji i sedmihlásek hajní (např. u hřbitova, na Čubově, Stany aj.).

Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký, užovka hladká, ještěrky živorodá a obecná. Vzácněji se vyskytuje zmije obecná, např. v Lušové, Vranči, Břežité aj.

Z obojživelníků se roztroušeně vyskytuje ropucha obecná, v drobných tůňkách místy najdeme kuňku žlutobřichou a čolka horského, v bukových lesích je pravidelně mlok skvrnitý. Nejhojnějším obojživelníkem je však skokan hnědý.

Z ryb bylo v tocích zjištěno kolem 8 druhů. V Bečvě se vyskytují např. pstruh obecný, jelec tloušť, lipan, mřenka, střevle, vranka obecná, vranka pruhoploutvá a druhy uniklé z nádrže Stanovnice, v přítocích Bečvy se vyskytují pouze pstruh obecný a vranka pruhoploutvá. V jezeru Balaton žije řada dalších, vysazených nebo zavlečených druhů např. kapr, lín, karas, plotice, perlín, štika, candát, úhoř, amur, okoun, sumec, mník.

Z bezobratlých se v 90. letech pravidelně na květnatých i rekultivovaných loukách vyskytuje otakárek fenyklový, na lesních cestách batolec duhový. Další nápadné druhy motýlů jsou na květnatých pastvinách a lesních pasekách, zejména v létě. Začátkem 50. let byl v okolí Vranče, mezi Břežitou a Kohútkou, zjištěn výskyt velmi vzácného tesaříka alpského. V Bečvě se vyskytuje rak říční, zejména mezi Vrančí a lokalitou Stany. V jezírku Balaton se vyskytuje škeble rybničná a úspěšně se tam množí i zavlečený druh slávička mnohotvará.

Celkově je příroda v katastru obce velmi zachovalá díky vysokému zastoupení lesů s přirozenou skladbou dřevin i vyšší četnosti přírodně zachovalých nelesních biotopů, dále klidných a lidmi nenavštěvovaných zákoutí. Řada lokalit by měla být zvláště chráněna, aby se jejich přírodní hodnoty nadále uchovaly. Celý katastr obce leží v CHKO Beskydy. Z maloplošných zvláště chráněných území je zatím vyhlášena jedna lokalita - Přírodní památka Brodská se zbytkem jedlobukového pralesa. K vyhlášení ZCHÚ se připravuje několik dalších míst, např. pastvina Křižný, louky pod Válečkovou Kýčerou, louky v Malé Vranči a na vrcholové části Javorníků, křovinaté stráně na Čubově aj.

Turisticky zajímavé jsou stezky vedoucí vrcholovými částmi hlavních hřbetů Vsetínských vrchů i Javorníků, odkud jsou pěkné výhledy do okolní krajiny.