PŘÍRODA VALAŠSKA
Lužná
Obec leží z velké části na západním okraji Javorníků v údolí Senice, v nadmořské výšce 400 m (Senice na severním okraji katastru) až 759 m (Filka). Rozlohou 1 569 ha patří ke středním obcím okresu. Většina zástavby obce je nakupena do kompaktní soustavy v okolí soutoku Senice a drobné vodoteče z pod Padělků, a dále v okolí této vodoteče směrem nad železnicí. V obci se zachoval větší počet původních dřevěných staveb dokládající lidovou stavební architekturu z konce 19. a počátku 20. století.
Lesy zaujímají 61 % rozlohy. Mezi nimi jsou výrazně zastoupeny lesy listnaté se skladbou dřevin blízké přirozené, zčásti bukové lesy se smrkem a místy i s jedlí (zejména v Mužíkově), které odpovídají skladbě lesů rostoucí zde před odlesňováním ve 14. století. Zčásti se nacházejí habrové lesíky s dubem, lípou a klenem, kterými zarůstají dřívější pastviny a louky nebo se jedná o bývalé pařezinové selské lesy (západní část údolí Luženky, svahy východně nad železnicí k Padělkům). V Mužíkově mají některé porosty svou skladbou dřevin parametry jedlobukového pralesa.
Hlavním tokem je Senice a menším, ale krajinářsky a přírodně významným tokem je Luženka. Dále se nachází několik drobných potůčků. Senice je z velké části regulovaná, na většině úseků má všem dobře vyvinutý břehový porost. Ten je jižně nad obcí vzrostlý, s četným výskytem olše, jasanu a vrby, severně od obce je nižší, hlavně s jasanem a vrbou. Luženka je v přírodním stavu, se zachovalým korytem s dobře vyvinutými živými meandry, navíc s bohatým porostem dřevin (olše, jasan, vrba, místy klen, dále keře - kalina aj.). Drobný potůček protékající intravilánem obce směrem k Padělkům je většinou zregulovaný.
Flóra obce je relativně bohatá na ochranářsky význačné druhy. Nejbohatší je zastoupení orchidejí, celkem se vyskytuje 12 druhů. V okolí obce se nachází významná populace silně mizejícího druhu prstnatce bezového (četnější výskyt je ve Štědroňově, na Pasekách v Luženkách, U Kučků,na Vráblových Pasekách a Žídkových Pasekách), na mnoha místech roste vstavač mužský (velmi početná populace je ve Štědroňově, kde na jedné louce kvete až 1600 kusů, dále se vyskytuje např. ve Skřítkově, u Kučků, pastvina pod Padělky, západně nad obcí - u vleku, Neratov, Vráblovy Paseky, Žídkovy Paseky aj.), význačný je výskyt vzácnější lesní orchideje okrotice dlouholisté (je početná na několika místech v bučinách v závěru údolí Luženky, dále pastvina pod Padělky, ojediněle Mužíkov). Vzácně se vyskytuje hlavinka horská (Luženky, Vráblovy paseky), ojediněle vstavač kukačka (Štědroňov, Vráblovy Paseky) a pětiprstka žežulník (Vráblovy Paseky). Dále se z orchidejí řídce vyskytují druhy prstnatec májový (mokřadní louky u Luženky, Vráblovy Paseky), vemeník dvoulistý (listnaté lesíky s habrem, větší množství např. severovýchodně nad obcí na severní straně údolí Luženky, louky na Vráblových Pasekách aj.), hlístník hnízdák (bučiny v Luženkách), kruštík širolistý, bradáček vejčitý (Luženky aj.). Dříve se vyskytoval velmi vzácný kruštík bahenní v závěru údolí Luženky pod sedlem ke Zděchovu (na mokřadní louce), populace však byla začátkem 80. let zničena bývalým JZD Valašské kotáry odvodněním, a to i přes nesouhlas tehdejší ochrany přírody. Dnes se lokalita pozvolna zpětně vrací k mokřadnímu společenstvu, kruštík bahenní se na ní ovšem neobjevil (v okolí totiž nepřežila žádná životaschopná populace této orchideje, která by mohla sloužit jako refugium pro zpětné rozšíření). Z dalších vzácných druhů rostlin se v obci vyskytují černohlávek dřípatý (na suché výslunné stráni východně od viaduktu v Luženkách, severní strana údolí), rozrazil ožankový (úvozový sráz nad železnicí), řepíček trojlistý (Luženky), kociánek dvoudomý (na bývalých pastvinách pod Padělky, ve Štědroňově, na Vráblových Pasekách, téměř všude postupně mizí v důsledku absence pastvy). Na sušších nehnojenýh loukách je bohatý výskyt mizející prvosenky jarní. Na Žídkových Pasekách roste vitální populace vzácného modřence chocholatého. Na Vráblových Pasekách se nachází velmi vzácný druh chlupáčka, je to jediné naleziště v okrese. V obci se nacházejí zachovalé biotopy s hodnotnými společenstvy rostlin, např. jalovcová pastvina pod Padělky, orchidejové louky ve Štědroňově, u Kučků a na Vráblových Pasekách. U květnatých luk je potřeba zajistit pravidelnou údržbu v rámci řízené péče (kosení, extenzivní pastva dobytka, likvidace náletových dřevin).
Mykoflóra je v okolí obce bohatá jak z hlediska druhové rozmanitosti, tak z hlediska početnosti plodnic. Mykologicky významné lokality se nacházejí v Lužence, Mužíkově, Neratově a kolem Žídkových Pasek. Ze vzácnějších nebo zajímavějších druhů byly nalezeny např. hřib nachový, hřib rudonachový, šiškovec černý, klouzek zrnitý, kozák bílý, chřapáč kadeřavý, ryzec černohlávek a řada dalších.
V obci roste několik pozoruhodných stromů, většinou jsou to lípy, např. u železniční zastávky, za podjezdem v zahradě, u požárního skladu, na pasekách U Mikšických, u dřevěného kříže v Neratově, velké stromy jsou na Vráblových Pasekách (zejména památný Žídkův buk, další velké buky jsou v jeho sousedství). Dosud nejsou všechny významné stromy prozkoumány a evidence není ukončena.
Fauna je relativně bohatá. Vyskytují se druhy větších lesních celků i druhy přírodně zachovalejší zemědělské krajiny.
Z větších savců se podél vrcholových částí hřbetů v rozsáhlejších lesních porostech vyskytuje jelen, od 80. let se téměř pravidelně v Mužíkově a okolí vyskytuje medvěd a rys, vlk se do oblasti Mužíkova a Vráblových Pasek občas zatoulal po roce 2000. Z běžných druhů savců se vyskytují např. zajíc, srnec, liška, jezevec a ježek, v okolí zástavby kuna skalní aj. Na Senici jižně se pravidelně vyskytuje vydra říční, v době rozmnožování (únor) ji tam lze snadno zjistit podle stop na sněhu. Z bohaté fauny netopýrů byli zjištěni např. netopýr severní a netopýr večerní.
Z ptáků se vyskytuje kolem 115 druhů, z toho asi 90 je hnízdících. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: bramborníček černohlavý (2 až 3 páry hnízdí na železničním náspu, 1 pár začátek Luženky za viaduktem, v některých letech 1 pár v okolí farmy ZD), bramborníček hnědý (pravidelně 2 až 3 páry na loukách v okolí farmy ZD), pěnice vlašská (křoviny v údolí Luženky, 2 až 4 páry), ťuhýk obecný (pravidelně hnízdí na všech křovinatých místech), ťuhýk šedý (zjištěn ojediněle, v červnu 1986 byl 1 pár pod Neratovem, v celém okrese jinak ročně hnízdí pouze 2 až 4 páry), krutihlav obecný (celkem 4 až 6 párů, Neratov, údolí Luženky, Vráblovy Paseky, Žídkovy paseky aj. ), chřástal polní (na větších loukách v údolí Senice, Neratově, na Vráblových Pasekách a Luženkách celkem 3 až 6 volajících samců), koroptev polní (Luženky, východně nad obcí), od roku 2000 téměř každoročně hnízdí na výslunné stráni v Luženkách za viaduktem kriticky ohrožený strnad luční (1-3 páry), na pastvinách v okolí kravína hnízdí několik párů skřivana polního a lindušky luční. Ze vzácnějších lesních druhů hnízdí např. jeřábek lesní (ojedinělý výskyt okolí Padělků, Luženky), ořešník kropenatý (smrkové lesy okolí Padělků, Mužíkov), žluna šedá (po 1 páru bučiny závěr údolí Luženky a Mužíkov), holub doupňák (tamtéž, celkem 4 až 5 párů), datel černý (tamtéž, výskyt 2 párů), kos horský (několik párů, smrkové lesy okolí Padělků, Vráblových pasek), čáp černý (v některých letech hnízdí u Mužíkova, jinak pravidelně zaletuje na toky za potravou), lejsek malý (bučiny v Luženkách a v Mužíkově, 3 až 5 párů), jestřáb lesní (1 až 2 páry, Luženky, Mužíkov). Pravidelně hnízdí cvrčilka říční (v břehových porostech Luženky 2 až 4 páry a u Senice jižně nad obcí 1 až 2 páry), velmi vzácně hnízdí strakapoud malý (1 pár, zahrady východně nad železnicí, u Senice). V zahradách v obci a u samot na pasekách pravidelně hnízdí rehek zahradní (celkem na katastru 6 až 10 párů), sedmihlásek hajní (1 pár na vzrostlých lípách v obci u železnice, několik párů v Luženkách aj.). V kravíně pouze v několika párech hnízdí vlaštovka obecná, dnes již silně ohrožený a ustupující druh, v 80. letech tam byly desítky párů.
Z plazů se vyskytují běžné druhy, např. užovka obecná, slepýš, ještěrka obecná, ve vyšších lesnatých polohách ještěrka živorodá.
Z obojživelníků jsou běžnější druhy, zejména skokan hnědý, ropucha obecná, dále kuňka žlutobřichá a čolci. V bukových lesích Luženek a Mužíkova je častý mlok.
Z ryb se v Senici vyskytují např. pstruh obecný, lipan, jelec tloušť, hrouzek obecný, mřenka a vranka obecná, na Lužence pstruh obecný a vranka pruhoploutvá. V 50. letech byl z potoku Luženka uváděn i výskyt velmi vzácného a dnes v okrese i v celé ČR vymizelého sekavčíka horského.
Ze zajímavějších bezobratlých lze na květnatých loukách občas spatřit otakárka fenyklového a u lesních cest batolce duhového, ojediněle byl zjištěn modrásek bahenní. Na Žídkových pasekách byli ze vzácných motýlů zjištěni hnědásek kostkovaný a modrásek očkovaný.
Část katastru východně od železnice leží v CHKO Beskydy. V okolí obce není dosud vyhlášeno žádné maloplošné zvláště chráněné území. Pouze na Vráblových Pasekách je za památný strom vyhlášen soliterní buk (Žídkův buk). Okolí obce je však nadprůměrně bohaté na přírodní zajímavosti a řada lokalit má na ZCHÚ odpovídající parametry - jsou to např. orchidejové louky na Vráblových Pasekách, bývalý pasínek na Žídkových Pasekách s modřencem a srstnatcem bezovým, v údolí Luženky U Kučků, ve Štědroňově a jinde. V rámci zvláštní ochrany by se pak měl zajistit odpovídající režim péče a tím zachovat jejich přírodní hodnoty i pro budoucnost.
Pozoruhodná je přirozená sukcese listnatých lesů na ladem ležící zemědělské půdě východně nad železnicí (severně až severozápadně nad obcí). Je to učebnicová ukázka toho, jak by vypadala člověkem v posledních staletích vytvořená zemědělská krajina na sušších a teplejších stanovištích po ukončení zemědělského hospodaření a ponechání půdy ladem. Je to počáteční stádium postupné přeměny nelesních porostů na porosty lesní (podobné plochy jsou zčásti ještě v údolí Smolinky u Lačnova). Tyto pozemky jsou v některých místech doslova pokryté těžce prostupnou džunglí (s přirozeně odrůstajícími duby, habry, lípami, břízami, osikou a javorem babykou aj., uvnitř jsou zarostlé četné keře) a s lučními enklávami. Rostou tam i vzácnější druhy rostlin, např. vemeník dvoulistý a prstnatec bezový, z nichž některé při dalším vývoji lesního společenstva vymizí, časem však přibudou další druhy. Tato oblast je přírodovědecky málo probádaná, lze tam očekávat zajímavé teplomilnější druhy entomofauny, a zřejmě i květeny. V případě převodu těchto pozemků na lesní půdu by bylo optimální je dolesnit vhodnými listnáči (dubem, bukem, lípou).
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko