Popis přírodního prostředí obcí a měst » Lačnov

Lačnov

Lačnov leží na jihovýchodním okraji Vizovické vrchoviny v nadmořské výšce 430 m (údolí Smolinky) až 716 m (vrchol západně od Vařákových pasek). Rozlohou 1 531 ha patří mezi středně velké obce okresu. Téměř celé sídlo je nakupeno do jednoho celku podél Lačnovského potoka počínaje jeho prameništěm. Mimo sídlo existuje jediná pasekářská usedlost s několika domky, Sucháčkovy paseky. Dříve existovala izolovaná osada i na Vařákových pasekách, ta však byla ke konci 2. světové války zničena nacisty, a samota v údolí Smolinky (Orlův mlýn). V obci se nachází několik zachovalých starých roubených chalup.

Lesy zaujímají 44 % plochy, výrazně jsou zastoupeny nepůvodní jehličnaté kultury s dominujícím smrkem, ojediněle i s borovicí. Listnaté porosty se nacházejí v údolí Smolinky, kde často najdeme i staré stromy památného významu. Mnohé odrůstající porosty dřevin jsou na dřívějších polích a pastvinách, od konce 70. let již zemědělsky neobhospodařovaných. V případě zalesňování těchto území je nutné používat listnaté dřeviny, které zde před příchodem člověka původně rostly (zejména dub, méně buk, lípa, javor klen a babyka, na mokřadech jasan). Na katastru převažuje zemědělská, intenzivně využívaná krajina. V 90. letech intenzita hospodaření citelně poklesla, zejména se výrazně snížila chemizace a zatížení odpady hospodářských zvířat.

Hlavním tokem protékajícím obcí je Lačnovský potok, obec leží na jeho horním konci s prameništěm. Potok má slabě vyvinutý břehový porost, pravidelně seřezávaný. Mnohem významnější toky leží mimo sídlo. Jsou jimi Smolinka a Seninka. Oba zmíněné potoky mají neupravené, přírodně zachovalé a dobře meandrující koryta s bohatým doprovodným porostem dřevin (olše, jasan, střemcha, u Seninky jsou v dolní části četné i vrby). Seninka leží uprostřed intenzivní zemědělské krajiny, takže byla v minulých desetiletích výrazně poznamenána splachy hnojiv z okolních svažitých polí (často se na nich pěstovaly i obilniny). Povodí obsahuje minimum lesů a rozptýlené zeleně. Smolinka má ve svém povodí, na rozdíl od Seninky, podstatně větší zastoupení lesů a nikdy nebyla přítomna rozlehlejší pole. Její znečištění je podstatně menší, což ostatně dokazuje i přítomnost raka říčního ještě koncem 80. let, tj. v době, kdy rak chyběl téměř v celém okrese. V současné době jsou oba toky znečišťovány, ve srovnání před rokem 1990, mnohem méně. Větší znečištění je u Lačnovského potoka, vedle odpadů z domácností jsou to i splachy z polí, neboť pole jsou v povodí četná. Navíc je potok ve spodní části obce až po rybníky plně zregulován (betonové koryto) a jeho samočisticí schopnost je tím prakticky zničena.

Floristicky pestrá stanoviště jsou zachována jen místy, na většině území byla zničena buď intenzivním zemědělstvím v minulých desetiletích anebo přeměnou původně listnatých lesů na jehličnaté monokultury. Pro Lačnov je nejvýznamnější rostlinou (doslova fenoménem) šafrán bělokvětý. Je to jedna z mála lokalit v ČR, a z nich navíc lokalita nejbohatší. Šafrán zde ovšem není původní rostlinou, zřejmě sem byl zavlečen z alpské oblasti při napoleonských válkách (s krmivem - senem pro koně). Větší louky s bohatou populací šafránů se nacházely ještě začátkem 60. let v údolí Smolinky (kvetly tam desetitisíce kusů), toto naleziště však bylo na podstatné části zničeno rekultivací bývalým JZD koncem 60. let, později i neúměrným zatížením pasoucím se dobytkem a od 90. let je část lokality vystavena samovolným sukcesním změnám (zarůstání lesem) anebo je přímo zalesňována smrkem. V údolí Smolinky se v současnosti šafrán vyskytuje roztroušeně po skupinkách až jednotlivě mozaikovitě na většině území. Další významná naleziště jsou v dlouholetém ZCHÚ uprostřed obce (PP Lačnov), na několika loukách a v zahradách v jeho okolí a izolovaná bohatá populace je v PP Sucháčkovy paseky. Ojedinělá a malá populace se nachází na Vařákových pasekách, která se však díky pravidelnému kosení louky od konce 90. let neustále zvětšuje. Z orchidejí bylo u Lačnova zjištěno jen několik druhů, např. pětiprstka žežulník (několik kusů kvetlo ještě v polovině 90. let za humny v lokalitě Ořiovce v okolí velkého dubu), prstnatec májový (roztroušeně je v malých počtech na několika mokřadních loukách, např. v intravilánu u obecního úřadu, na Sucháčkových pasekách, více je rozšířen v okolí Smolinky v její severní části), ve vlhčích listnatých lesích bradáček vejčitý (údolí Smolinky), severně od obce u polní cesty roste vzácnější lesní orchidej okrotice bílá, na bývalé pastvině s borovicí a se zbytky jalovců severně od obce roste kociánek dvoudomý. Předpokládáme dále výskyt kruštíku širolistého, vemeníku dvoulistého a prstnatce Fuchsova (zejména v údolí Smolinky a v severní části údolí Seninky). Z dalších vzácnějších rostlin se nacházejí některé teplomilné druhy, např. rozrazil ožankový (několik trsů roste v okolí remízu jižně od bývalé farmy JZD nad údolím Seninky, ojediněle je západně od obce), mochna přímá (vyskytuje se v úvozu polní cesty západně od obce, je to jediná lokalita v celém povodí Senice), místy roste prvosenka jarní (Smolinka). Vzácně roste áron karpatský (Smolinka), ojediněle se vyskytuje plavuň vidlačka severně od obce, v údolí Seninky roste chmel otáčivý a teplomilný keř řešetlák počistivý. V okolí horních Lačnovských skal kvete zavlečený náprstník červený, který je cizorodým, i když pohledným prvkem v okolní květeně. Jinak se vyskytují méně vzácné, ale na Lačnovsku většinou silně mizející druhy suchých nehnojených stanovišť. Tyto druhy ještě přežívají podél polních cest, v úvozech a na ladem ležících výslunných stráních.

V okolí obce se nachází větší množství starých stromů, nejčastěji javory babyky a duby. Východně od sídla se nachází památná babyka, která je největším stromem svého druhu v okrese. Pod ní je další, o něco menší babyka. Pozoruhodně velké stromy javoru babyky se nacházejí i v údolí Smolinky. Významně jsou zastoupeny vzrostlé duby. V intravilánu obce se nachází jeden velký dub na jejím severním okraji, a dalších několik desítek roste v údolí Smolinky. Rovněž jsou v rámci katastru známy další velké stromy (javor klen, lípy, hrušně), dosud ještě nejsou řádně zdokumentovány.

Fauna oblasti je výrazně ovlivněna zemědělskou krajinou i přítomností rybníků.

Z běžných savců se vyskytují zajíc, srnec, liška, jezevec (nory jsou např. u Trčkových skal), v okolí sídel kuna skalní a ježek. Z větších šelem se na severním okraji katastru občas vyskytují medvěd hnědý a rys ostrovid, od roku 2000 ojediněle i vlk, kteří se tam zatoulají z míst pravidelného výskytu v Javorníkách. Na kostele má významné letní nocoviště vzácnější netopýr velký, z dalších druhů byli zjištěni netopýr rezavý (na rybnících) a netopýr ušatý.

Nejlépe prozkoumanou skupinou je ptačí fauna. V okolí obce bylo zjištěno 133 druhů ptáků, z toho 88 je hnízdících. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny to jsou: pěnice vlašská (křoviny v údolí Smolinky, u bývalé skládky a jihozápadně od kostela, celkem 3 až 5 párů), ťuhýk obecný (pravidelně hnízdí na všech křovinatých biotopech, celkem 20 až 30 párů), bramborníček černohlavý (v okolí obce hlavně podél cest hnízdí celkem 6 až 8 párů), bramborníček hnědý (3 až 4 páry na loukách a pastvinách východně od obce). Strnad luční, kriticky ohrožený druh ČR a v okrese téměř vymizelý, se po roce 2000 začal pravidelněji vyskytovat na rozhraní polí a extenzivních sadů v severní části obce, v roce 2009 tam zpívali dokonce již 4 samci. Vysoká je početnost křepelky polní, zdejší populace patří spolu s populací v širším okolí Kelče v rámci okresu k nejvyšším (v okolí obce se v různých letech ozývá 15 až 30 samců), vzácnější je také koroptev polní (v okolí obce hnízdí několik párů), chřástal polní (na loukách nebo v obilí v okolí obce bývají 2 až 4 volající samci). V době tahu se pravidelně vyskytuja řada druhů, např. bělořit šedý, dudek chocholatý a konipas luční, ojediněle byla zjištěna linduška velká. Z mokřadních druhů hnízdí čejka chocholatá (louky a pole u mokřin, celkem hnízdí 1 až 2 páry), strnad rákosní (okolí rybníků, rákosina západně od obce a vodoteč pod Ořiovcem, vždy po 1 páru), kachna divoká (rybníky a okolí, Seninka), skorec vodní (Smolinka, Seninka, 1 až 2 páry), ledňáček říční (pravidelně přeletuje na rybnících, ojediněle zřejmě zahnízdí), polák chocholačka (na rybnících hnízdí 2 až 4 páry), potápka malá (1 pár hnízdí na rybnících), volavka popelavá (na rybnících nepravidelně několik kusů, výjimečně i více). V době tahu se vyskytuje řada dalších druhů na rybnících a v jejich okolí: pisík obecný, vodouši aj. Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují žluva hajní (2 až 4 páry, údolí Seninky a Smolinky, okolí rybníků), cvrčilka říční (údolí Smolinky 2 až 3 páry, údolí Seninky 1 až 2 páry) a kos horský (dnes již jen ojediněle smrkové lesy v širším okolí Vařákových pasek). Z přelomu 80. a 90. let byl uváděn výskyt výra velkého v okolí Lačnovských skal, kdy bylo zaslechnuto typické předjarní houkání. Jeho výskyt však nebyl v dalších letech potvrzen.

Z plazů se vyskytují běžné druhy, např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná, ještěrka živorodá (okolí skal).

Z obojživelníků se vyskytuje vzácnější skokan štíhlý, dále skokan hnědý a ropucha obecná, kteří se rozmnožují zejména v údolí Seninky u rybníků, v tůnívh na lesních cestách najdeme kuňku žlutobřichou, na Vařákových pasekách i čolka horského

U ryb jsou přítomny prakticky jen vysazované druhy, které jsou svým výskytem většinou omezeny na rybníky (kapr, tolstolobec, mník, úhoř, sumec aj.), v tocích se vyskytuje pstruh obecný.

Ze vzácnějších bezobratlých se vyskytuje motýl otakárek fenyklový a brouk majka fialová. Na Vařákových pasekách byli ze vzácnějších motýlů dále zjištěni modrásek jetelový, hnědásek kostkovaný a perleťovec maceškový. Rak říční se vzácně vyskytuje na Smolince. Na Senince zřejmě vyhynul v důsledku znečištění, zejména splachů z okolních polí a luk, a zpětně tam byl vysazen v roce 1996.

Významnou geomorfologickou a geologickou zajímavostí jsou skály, které leží severovýchodně od obce (jsou viditelné z horního konce obce). Horním skalám se říká Vrátnica, dolní skály se nazývají Trčkovy skály.

Na katastru obce jsou dosud vyhlášena dvě zvláště chráněná území, a to Přírodní památka Lačnov a Přírodní památka Sucháčkovy paseky. S vyhlášením ZCHÚ se uvažuje u obou skalních výchozů, v části údolí Smolinky se zbytky šafránů a památkově hodnotnými stromy, další lokality mohou být v kategorii VKP (údolí Seninky - mokřadní společenstva včetně typické fauny a flóry).