PŘÍRODA VALAŠSKA
Kladeruby
Kladeruby leží v jižní části Podbeskydské pahorkatiny v nadmořské výšce 320 až 360 m. Svou rozlohou 704 ha patří k malým obcím okresu. Zástavba je soustředěna do jednoho celku podél silnice, ojediněle se nacházejí samoty ve volné krajině (např. opuštěný bývalý mlýn u Juhyně).
Lesy pokrývají pouze 18 % plochy. Větší lesní celek, tvořený hlavně smrkem, se nachází na severním okraji katastru v Doubravě. Listnaté lesy jsou zastoupeny drobnějšími porosty hlavně v zemědělské krajině a podél vodotečí. Zemědělská krajina je negativně poznamenána intenzivním hospodařením v minulých desetiletích.
Největším tokem v obci je Bečva, která protéká severním okrajem katastru. Bečva byla plně zregulována, po velkých vodách koncem 90. let bylo koryto na území katastru zpřírodněno. Břehový porost u řeky je dobře vyvinutý. Menším tokem v obci je Juhyně, která je na části katastru plně zregulována a s uměle vysazeným porostem dřevin, na dalším úseku je částečně v přírodním stavu se vzrostlým břehovým porostem. Mimo uvedené toky se na území nachází několik drobných vodotečí. Nad obcí je od roku 1994 záchytná nádrž na přívalové vody, která má funkci i z hlediska přírodního jako lokálně významné mokřadní stanoviště.
O výskytu vzácnější flóry v oblasti jsou sporé údaje. Na severním okraji Doubravy roste ojedinělá zbytková populace vzácného hořce tolitovitého, který sem byl zavlečen z původní oblasti výskytu v horských polohách povodí Bečvy (rostliny na lokalitě živoří, lokalitu je nutné prosvětlit odkácením části smrků). Na štěrkových náplavech Bečvy roste kriticky ohrožený židoviník německý, původní druh karpatských řek. V Doubravě se nachází lýkovec jedovatý, sněženka podsněžník, konvalinka vonná, lile zlatohlávek aj. Jediná hodnotnější květnatá louka se nachází v izolovaném sadu, který je na návrší severně od obce. Tam např. roste devaterník, mateřídouška a další druhy suchomilnějších rostlin, které na většině území katastru v posledních desetiletích vyhynuly. Další zachovalejší louky lze očekávat na podobných místech na severovýchodním a jihovýchodním okraji katastru. Nedostatek údajů je částečně způsoben také neúplným botanickým průzkumem. Hodnotnější druhy rostlin lze ještě předpokládat v listnatých lesích u Juhyně, u Bečvy a také na západním okraji Doubravy.
Na území obce se nachází jen několik pozoruhodných stromů. Největšími stromy jsou jasany na zahradě u domu č. p. 42. Vzrostlé lípy se nacházejí na odbočce při cestě do mlýna, u kapličky padlých nad obcí a jinde.
Ze savců se vyskytují běžné druhy, např. srnec, zajíc, liška, lasice kolčava, u sídla kuna skalní, ježek apod.
Z ptačí fauny okolí obce bylo zjištěno 116 druhů, z toho 86 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (v některých letech hnízdí v Doubravě), datel černý (pouze na přeletu, hlavně v Doubravě) a žluna šedá (listnaté lesy v okolí Bečvy). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují: čáp bílý (v obci již řadu let hnízdí 1 pár), krkavec velký (1 pár hnízdí v Doubravě), bramborníček černohlavý (2 páry hnízdí u silnice v okolí obce), bramborníček hnědý (2 až 3 páry v okolí obce v polích), žluva hajní (1 pár hnízdí v lesíku u Juhyně, 1 pár v okolí Bečvy), krutihlav obecný (ojediněle zjištěn při jarním tahu v sadě severovýchodně od obce), strnad rákosní (ojediněle u Juhyně, tam je častěji v době tahu), čejka chocholatá (2 až 3 páry na polích u mokřadů, v okolí Juhyně), pisík obecný (pravidelně na tahu na Bečvě, v některých letech tam vyhnízdí 1 pár), kulík říční (pravidelně na tahu na Bečvě, v některých letech vyhnízdí 1 pár), ledňáček říční (pravidelně při potulce na Bečvě a na Juhyni, na Bečvě pravidelně hnízdí 1 pár), dudek chocholatý (ojediněle bývá spatřen na jarním tahu). V mimohnízdní době se na Bečvě pravidelně vyskytují velmi vzácné druhy dravců, a to orel mořský a orlovec říční. V zimním období lze na Bečvě v posledních letech spatřit kormorána velkého, jeho hejna dosahují počtu až několik set kusů. Na starých štěrkovnách severně od Bečvy ještě v 80. letech hnízdil vzácný hýl rudý, nyní je místo zarostlé vyššími dřevinami. Hýl odtamtud vymizel a nyní hnízdí mimo katastr na jiných vhodnějších stanovištích.
Z plazů se vyskytují běžné druhy, např. užovka obojková, ze vzácnějších ještěrka obecná, slepýš křehký.
Z obojživelníků se vyskytují skokan hnědý a ropucha obecná, méně ropucha zelená, skokan štíhlý, rosnička zelená (okolí Bečvy), kuňka žlutobřichá a čolek obecný (Doubrava).
Ze zajímavějších bezobratlých se na květnatých loukách vzácně objeví otakárek fenyklový (sad severovýchodně od obce). V 70. a 80. letech se v okolí Bečvy vyskytoval vzácný tesařík pižmový. V létě 1999 bylo na štěrkových a písčitých náplavech Bečvy zjištěno vzácné saranče Sphingonotus caerulans s modrými křídly.
V současnosti není na katastru žádné zvláště chráněné území. Na vyhlášení chráněným územím je navržena Přírodní rezervace Doubrava - Bečva, která bude zahrnovat řeku Bečvu s okolními listnatými porosty a s významnými paleontologickými nálezišti (zejména v okolí vyústění Mřenky). Několik lokalit bude mít zvýšený stupeň ochrany (aspoň VKP), např. starý sad severovýchodně od obce, meandry Juhyně aj. Je velmi potřebné okolní krajinu revitalizovat, např. vybudováním dalšího rybníčku (vhodné místo je pod obcí), výsadbou pásů ovocných dřevin na rozhraní pozemků v okolní fádnější zemědělské krajině, založením protierozních pásů s dřevinami ve svažitých místech nad obcí apod.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko