PŘÍRODA VALAŠSKA
Kelč
Území města leží na jižním okraji Podbeskydské pahorkatiny v nadmořské výšce 265 m až 410 m. Svou rozlohou 2 785 ha patří k větším obcím okresu. Území obsahuje několik katastrálních území, prakticky každé v minulosti představovalo samostatnou obec. Jsou to: Kelč - Staré Město, Kelč - Nové Město, Babice, Lhota u Kelče, Němetice a Komárovice. Zástavba jednotlivých místních částí je vždy soustředěna do kompaktních celků.
Lesy zaujímají pouze 12% plochy. Je to nejméně lesnatá oblast vsetínského okresu, na druhé straně jsou téměř všechny zdejší lesy jako jediné v okrese tvořeny zachovalejšími listnatými lesy se skladbou dřevin blízké přirozené. Největším lesním komplexem je les Doubrava, který se rozkládá na svazích nad levým břehem Bečvy. Doubrava je tvořena listnatými stromy - ve vyšších částech buky, v nižších částech s převažující lípou a habrem, méně s dubem, místy s javorem klenem, břízou a jasanem. Smrkové lesíky jsou jen ojediněle východně od Lhoty u Kelče a severovýchodně od Babic. Výrazně převažuje zemědělská krajina s intenzivní zemědělskou výrobou, což citelně a negativně poznamenalo okolní přírodu. Oblast Kelče je nepřetržitě odlesněna již od 12. století.
Největším tokem v území je Bečva, která protéká nepatrným úsekem na severním okraji v místě dnešní štěrkovny u Hustopečí n. Bečvou (štěrkovna svým jižním okrajem zasahuje do katastru Němetic na pravém břehu Bečvy). Druhým největším a nejvýznamnějším tokem je Juhyně. Juhyně je téměř celá zregulována, regulace je místně narušena, říčka má dobře vyvinutý břehový porost s lípou, jasanem, olší, střemchou aj. Další významnou vodotečí je Mlýnský potok (zvaný také Kelečský náhon), který, ač vznikl uměle, vytvořil podmínky pro existenci vzácné fauny (rak, do poloviny 90. let byl přítomen i velevrub nadmutý). Na jeho březích rostou také hodnotné hlavaté vrby s mnoha dutinami, i staré, mohutné topoly. Posledním cenným tokem s neupraveným korytem a bohatým břehovým porostem je Hájový potok, který pramení severně od Polic. Na katastru se jinak nachází řada drobných vodotečí, mnohé z nich jsou plně zregulovány, některé jsou dokonce uzavřeny v kanálech (v polích). Do budoucna se musí počítat s revitalizací některých toků, se zpřírodněním koryt a s výsadbou břehových porostů. Tyto revitalizační práce jsou z hlediska oživení zdejší fádní a zemědělstvím dosti narušené krajiny nevyhnutelné. Na území se nachází několik rybníčků. Přírodně nejcennější je v Babicích, méně hodnotné jsou v Kelči - St. Město u Juhyně (Valcha), pod farmou ZD v Kelči a soustava Chmelník (Chmelník je však pro zvýšení pestrosti vodní fauny v dalších letech perspektivní).
Ve flóře jsou zastoupeny i některé ochranářsky zajímavé druhy. Většina z nich je však soustředěna pouze do tří lokalit, jimiž jsou les Doubrava, Zadní díly na severním okraji k. ú. Kelč a okolí Hájového potoka. Ze vzácnějších druhů rostlin se vyskytují: z orchidejí vzácný vstavač bledý (jediná lokalita je v Doubravě, poprvé byla nalezena až v roce 2000) a prstnatec Fuchsův (ojediněle roste v Doubravě), dále oměj vlčí (početně v Doubravě), lilie zlatohlavá (početně v Doubravě), konvalinka vonná (lokálně v Doubravě v západní části), kýchavice Lobelova (Doubrava v údolní nivě Bečvy, byla splavena z horských poloh), srpek obecný (vzácná teplomilná rostlina, roste pouze v lokalitě Zadní díly, je to jediný výskyt v celém okrese Vsetín), černýš rolní (vzácnější teplomilná rostlina, pouze Zadní díly), sněženka podsněžník (roste na jedné lokalitě u Hájového potoka, dále je pod Doubravou u Bečvy). Vzácnějších druhů rostlin bude v oblasti určitě mnohem více, je však nutný další průzkum. Květena nelesních stanovišť je negativně poznamenána intenzivním zemědělstvím. Květnaté louky se nacházejí zcela ojediněle, největší jsou v Zadních Dílech (z rostlin, které se na Kelečsku již vzácně vyskytují, např. kozí brada luční), dále jsou floristicky pestřejší louky ve starém sadu jižně od Kelče v lokalitě Skalky (např. s chrastavcem lučním), v okolí sadu Hůrky na západním okraji Komárovic (např. s chrastavcem lučním a kopretinou), v sadech jižně od Němetic, za rybníčkem Babice (tam se nachází hodnotnější květena vlhkých až mokřadních luk, např. s čistcem bahenním). Ochranářsky hodnotnější flóra se nachází také podél některých komunikací, např. u silnice Kelč - Police. Tam se vyskytuje i dobromysl, která na Kelečsku patří již ke vzácnějším druhům. Výše uvedené lokality jsou cennými refugii. V případě obnovení vhodného hospodaření v jejich okolí budou zdrojem původní květeny pro znovuosídlení vhodných stanovišť.
Na území se pozoruhodné stromy nacházejí v menším počtu. Ojedinělé bývalé výstavky starých dubů se nacházejí v Doubravě. Podél Kelečského náhonu roste asi desítka mohutných topolů s bizarně vrásčitou borkou. V Kelči se nachází dendrologicky hodnotnější parčík menší rozlohy. Na několika místech podél vodotečí najdeme zbytky porostů starých hlavatých vrb (Kelečský náhon, okolí Chmelníku, Valchy aj.), které mají památkovou hodnotu a bylo by vhodné je nadále udržovat pravidelným ořezem odrůstajících letorostů.
Ze savců se vyskytují jen běžné druhy, např. liška, zajíc, srnec, lasice, vzácně jezevec (Doubrava), u sídel kuna skalní a ježek apod. Z netopýrů byli zjištěni např. netopýr velký, netopýr hvízdavý a netopýr dlouhouchý.
Ptačí fauna je prozkoumána ze živočišné složky nejdůkladněji. Na předmětném území bylo zjištěno celkem 121 druhů ptáků, z toho 92 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (1 pár hnízdí v Doubravě, v 60. letech tam bylo zjištěno jeho první vyhnízdění v rámci okresu Vsetín), jestřáb lesní (1 pár, Doubrava), krkavec velký (často na přeletu), datel černý (v Doubravě bývá na přeletu, ojediněle tam může hnízdit), žluna šedá (ojediněle hnízdí v Doubravě). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: bramborníček černohlavý (vzácně hnízdí u některých silnic v okolí: 1 pár bývá jižně pod hřbitovem v Kelči, 1 pár severně od Kelče směr Skalička, 1 pár severovýchodně od Kelče u cesty na Zámrsky, 1 pár severovýchodně až východně od Kelče směr Němetice, ojediněle ještě na dalších místech), bramborníček hnědý (ojediněle na některých loukách nebo polích, celkem 3 až 5 párů na celém území, např. 1 až 2 páry hnízdí v okolí Lhoty u Kelče), chřástal polní (na celém území se v různých letech ozývá celkem 2 až 5 samečků, v průběhu 90. let dosáhla populace maxima v roce 1997 před povodňovými dešti), křepelka polní (oblast Kelče obsahuje v rámci vsetínského okresu nejbohatší populaci křepelek, v některých letech se polí a luk v okolí města ozývá 15 až 25 samečků). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují: strnad rákosní (1 pár rybníček Babice, 1 pár rákosí u vodoteče severovýchodně od parku v Kelči, 1 pár rákosí severozápadně od bývalé skládky), moták pochop (v některých letech vyhnízdí v rákosinách mezi poli), slípka zelenonohá (1 pár rybníček Babice), lyska černá (1 pár rybníček Babice), čejka chocholatá (ojediněle hnízdí na zemědělských pozemcích u podmáčených stanovišť, např. jižně nad Kelečským náhonem u rybniční soustavy Chmelník), ledňáček říční (na Juhyni a na Bečvě v některých letech hnízdí, často je na přeletu na Juhyni, Bečvě a na rybníčcích u Juhyně, koncem 90. let hnízdil 1 pár v odbagrované stěně na štěrkovně u Hustopečí n. B. a to v místě, kam zasahuje výběžek katastru Němetic), pisík obecný (na Bečvě hnízdí 1 až 2 páry), kulík říční (na Bečvě nebo v jejím okolí hnízdí 1 až 2 páry), volavka popelavá (zaletuje na rybníky Chmelník, někdy na Juhyni), žluva hajní (v celé oblasti hnízdí 6 až 12 párů, je to nejbohatší výskyt v celém okrese Vsetín: 1 pár parčík Kelč - Nové Město, 1 pár listnatý lesík severně od Kelče, 1 pár břehový porost u Komárovického potoka severně nad Komárovicemi, 2 až 3 páry břehové porosty okolí Babic a Lhoty u Kelče, 1 pár Kelč - Staré Město, 1 pár porost u toku severozápadně od Kelče, 1 až 2 páry v okolí Němetic, 1 pár u Juhyně v okolí Komárovic, 1 pár v okolí Bečvy), pravidelně po mnoho let hnízdí čáp bílý (celkem 3 až 4 páry). Na kostele v Kelči bylo v minulosti pravidelné hnízdiště sovy pálené, koncem 90. let zřejmě ještě nepravidelně hnízdil 1 pár. Bylo to tehdy to jediné hnízdiště v celém okrese. V zimním období se na Bečvě od roku 2002 pravidelně vyskytuje kormorán velký, hejna dosahují počtů až 400-500 ex.; jedná se o ptáky, kteří hnízdí na jezerech v severním Polsku a Německu. Na Bečvě se v době tahu pravidelně vyskytuje orel mořský, vzácně o orlovec říční.
Z plazů se vyskytují běžnější druhy, např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná, nežijí však v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině, ale na pozemcích drobných zemědělců, v zahradách, na okrajích lesů, v okolí Juhyně a zejména v okolí Bečvy.
Z obojživelníků se vyskytují zejména skokan hnědý a ropucha obecná, méně ropucha zelená (např. u farmy ZD na severním okraji Kelče), čolek obecný (pouze les Doubrava a vhodná stanoviště v blízkém okolí, např. v roce 1999 byl zjištěn i v protipožární nádrži v Němeticích), místy uslyšíme skokana skřehotavého a rosničku zelenou (rybník Babice, okolí Juhyně a Bečvy).
Fauna ryb je podstatně pestřejší, v Bečvě se vyskytuje kolem 25 druhů. Nejhojnějšími z nich jsou hrouzek obecný, parma obecná, jelec tloušť, ouklejka pruhovaná a ostroretka stěhovavá, poměrně často se vyskytují štika, hrouzek Kesslerův, plotice obecná, okoun říční, úhoř říční, podoustev říční, jelec proudník a další. Vzácněji lze v Bečvě zastihnout např. druhy bolen dravý, mník jednovousý, perlín ostrobřichý, kapr obecný, cejn velký, cejnek malý, karas obecný, karas stříbřitý a jiné, v některých případech se jedná o ryby uniklé z rybníků v okolí. V Juhyni se dále vyskytují pstruh obecný, lipan podhorní a střevle potoční.
Ze zajímavějších bezobratlých se vzácně na kvetoucích loukách vyskytuje otakárek fenyklový. Brouk roháč obecný se vyskytoval v okolí Doubravy a Bečvy, tesařík pižmový byl zjištěn v 80. letech v okolí Bečvy. Teplomilný druh saranče Sphingonotus caerulans s modrými křídly bylo v létě 1999 ve větším počtu zjištěno na štěrkových a písčitých náplavech Bečvy, z dřívějších let nejsou údaje. Rak se vyskytuje sporadicky v Juhyni, dříve byl i v Kelečském náhonu. Listonoh jarní byl na přelomu 70. a 80. let zjištěn v tůňkách v Doubravě, je to za poslední dvacetiletí jediný známý výskyt v celém okrese. Do poloviny 90. let se v Kelečském náhonu vyskytoval velevrub nadmutý, v celém okrese Vsetín to bylo jediné známé naleziště tohoto kriticky ohroženého druhu. V rybnících Chmelník se vyskytuje škeble rybničná.
Na území obce není dosud vyhlášeno žádné zvláště chráněné území. V příštích letech bude zřízena větší přírodní rezervace v okolí Bečvy, která bude zahrnovat bazální část svahu Doubravy se zachovalým listnatým lesem včetně vzácné květeny, zpřírodněné koryto Bečvy (až po ústí Juhyně) a s listnatými lesy v údolní nivě Bečvy. Jedná se o zachovalý soubor mnoha různých ekosystémů, jedinečný v rámci celého okresu. U mnoha dalších lokalit se přepokládá zvýšený stupeň ochrany (aspoň VKP), např. Za díly, meandrovité úseky Juhyně, rákosiny v okolí Kelče, zbytky extenzivních sadů se zachovalou květenou, Kelečský náhon s břehovým porostem a některá místa se starými, často hlavatými, vrbami. Tyto vrby jsou mimo jiné důležitými refugii vzácného hmyzu a jsou hnízdištěm některých dutinových druhů ptáků. Na Kelečsku je potřeba zajistit oživení krajiny vybudováním většího počtu mokřadních stanovišť (např. z podmáčeného stanoviště na poli u Chmelníku, jižně nad Kelečským náhonem vytvořit mělký rybníček), revitalizací některých vodotečí včetně jejich porostů a výsadbou pásů dřevin.
Je potřebné provést ještě další přírodovědné průzkumy, zejména v zemědělské krajině, v enklávách s listnatými lesíky a toky, s porosty rákosu a s pozemky drobných zemědělců obsahujícími i staré ovocné sady, a to na většině území. Tato stanoviště byla dosud opomíjena většinou přírodovědců a lze tam očekávat řadu zajímavých nálezů.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko