PŘÍRODA VALAŠSKA
Jarcová
Jarcová leží na samém severním okraji Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 300 m (Bečva na severním okraji katastru) až 535 m (hřbet pod samotou Na Uhlisku). Rozlohou 525 ha patří k nejmenším obcí okresu. Zástavba je soustředěna do jednoho celku na levém břehu Bečvy, další jednotlivé stavby se nacházejí na okolních kopcích a na úpatí svahů podél Bečvy. Stavby jsou většinou novější, se zděnými domky.
Lesy pokrývají 46 % plochy a jsou tvořeny většinou smrkovými monokulturami. Listnaté lesy rostou na menších plochách, nacházejí se hlavně podél báze svahů na levém břehu Bečvy. Jsou tvořeny hlavně habrem, místy s lípou, dubem, bukem a s klenem, lokálně se v nich vyskytuje ještě hodnotná květena původních listnatých lesů daného vegetačního stupně. Zemědělská krajina byla v minulých desetiletích intenzivněji obhospodařována místním JZD, louky byly zrekultivovány, odvodněny a sceleny do větších celků.
Největším tokem je Vsetínská Bečva, která tvoří východní hranici katastru. V celém úseku je plně zregulována. Na severovýchodním okraji obce se v Bečvě nacházejí skalní prahy, které tvoří peřeje a vyskytuje se tam bohatší rybí fauna. Obec je napojena na ČOV.
Ochranářsky zajímavější druhy flóry jsou soustředěny zejména do listnatých lesů na úpatí svahů v údolí Bečvy. Ze vzácných rostlin jsou nejvýznamnějšími druhy ladoňka karpatská a jaterník podléška. Ladoňka se vyskytuje na omezeném místě za bývalou farmou JZD, v listnatém lese a na loučce pod ním. Kolem roku 1950, ještě před činností prvního zemědělského družstva, se tam ladoňky vyskytovaly i na rovinatém území v údolní nivě Bečvy. Jaterník podléška se vyskytuje dnes již pouze jednotlivě v listnatém lese Bražiska, je to v okrese jediná lokalita. Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují: vstavač mužský (Bražiska, zahrady v okolí vleku aj.), prstnatec májový (mokřina u vleku aj.), lilie zlatohlavá (roste v některých listnatých lesích na úpatí svahů u Bečvy), oměj vlčí (listnaté lesy na severní hranici katastru), kyčelnice žláznatá (ojedinělá izolovaná lokalita se nachází na úpatí svahu v habrovém lese za bývalou farmou JZD, další jsou v podobných lesích směrem k Mikulůvce) a teplomilný keř řešetlák počistivý (lokalita Pod strání u Bražisek).
Z hodnotných velkých stromů je registrován starý javor klen na severním okraji katastru pod Bražisky, starý jasan a dub v lese Pod strání a stará jabloň u Kabotů; další pozoruhodné stromy nejsou na území obce registrovány. Ze zajímavějších dřevin lze však ještě uvést jedle, rostoucí na severním okraji katastru ve srázu nad Bečvou, v rámci vsetínského okresu se jedná o výskyt v nejnižší nadmořské výšce (310 m n. m.).
Ze savců se vyskytují běžnější druhy, např. zajíc, srnec, kuna skalní, tchoř, kolčava, ježek apod.
Nejlépe je známa ptačí fauna. Celkem se na území katastru vyskytuje 97 druhů ptáků, z toho je 75 hnízdících. Ze vzácnějších druhů se vyskytují: pěnice vlašská (v různých letech 1 až 3 páry hnízdí v křovinách na severním okraji obce nad Bražisky), ťuhýk obecný (hnízdí u všech křovin, celkem je na katastru 15 až 20 párů), strakapoud malý (hnízdí na severním okraji obce v listnatých lesích, 1 pár), rehek zahradní (v zahradách ročně hnízdí 3 až 5 párů), cvrčilka říční (1 až 3 páry se vyskytují v břehovém porostu Bečvy na severním okraji), ledňáček říční (na Bečvě, v některých letech se vyskytuje v hnízdním období, často na přeletu mimo hnízdní období), skorec vodní (na Bečvě, zpravidla jen v zimě), volavka popelavá (na Bečvě, při potulce). V době tahu se na Bečvě vyskytují další vzácnější druhy, např. pisík obecný, kulík říční, kachna divoká aj. V zimě se po zámrzu rybníků na Bečvě od roku 2002 téměř každoročně vyskytují velká hejna kormorána velkého (až stovky kusů), kteří pocházejí z hnízdišť v severním Polsku a Německu.
Z plazů se vyskytují zejména užovka obojková, slepýš křehký a ještěrka obecná.
Z obojživelníků se častěji vyskytují běžné druhy jako ropucha obecná a skokan hnědý, vzácnější jsou ropucha zelená, kuňka žlutobřichá a rosnička zelená. Na území obce je však málo mokřadních stanovišť, kde by se obojživelníci mohli rozmnožovat, resp. ty stávající jsou často znečištěny.
V Bečvě se vyskytuje kolem 10 druhů ryb, největší bohatost fauny je v peřejnatých místech se skalními prahy. Hojnými druhy jsou např. parma obecná, ouklejka pruhovaná, jelec tloušť, hrouzek obecný, pstruh obecný, dále se vyskytují mřenka mramorovaná, ostroretka stěhovavá a pstruh duhový.
Bezobratlí. Na Bečvě byl v peřejnatém úseku pod železničním přejezdem na podzim 1996 vysazen menší počet jedinců raka říčního. Ze vzácnějších motýlů se vyskytuje modrásek jetelový a otakárek fenyklový. Fauna bezobratlých je zatím málo prozkoumána, takže chybí podrobnější údaje.
Ke geomorfologickým i geologickým zajímavostem patří dvě lokality. První z nich jsou výchozy křivských vrstev Bražiska, které se nacházejí na severním okraji katastru. Jsou patrné v řečišti Bečvy a pak na jejím levém břehu. Lokalita má zásadní význam pro geologické poznání oblasti. Na druhé lokalitě se nachází osamělá skála, zvaná Jarcovská kula.
Na území obce je vyhlášeno jedno zvláště chráněné území - Přírodní památka Jarcovská kula, další chráněné území (Přírodní památka Bražiska) se k vyhlášení připravuje. Zvýšený stupeň ochrany budou jistě mít některá další místa, např. křovinatá stráň s mezemi nad Bražisky s hnízdištěm pěnice vlašské (VKP).
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko