PŘÍRODA VALAŠSKA
Janová
Obec leží na rozhraní Vsetínských vrchů a Javorníků v nadmořské výšce 340 m (Bečva nad Ústím) až 654 m (Lysný). Svou rozlohou 922 ha patří k menším obcím okresu. Hlavní sídlo leží v údolí Bečvy, větší zástavba se nachází také v jižní části údolí Hořansko. Menší shluky domků jsou v okolí železnice. Místy se ještě nacházejí udržované i velmi pěkné dřevěné stavby v tradičním stylu, většina z nich slouží pouze k rekreaci (nejpůsobivější dřevěnice jsou U Karolů a U Krošenků).
Lesy zaujímají 56 % plochy katastru. Tvar katastru je zajímavý svým protažením pokrývajícím úzký pás v okolí vrcholové části hřbetu Vsetínských vrchů až ke Krošenkům nad Dinoticemi. Rozsáhlejší přírodě blízké lesní porosty se na území prakticky nenacházejí. Pouze v jižní části katastru směrem k Javorníkům nalezneme větší plochy druhotných listnatých lesů (javor klen, habr, lípa, dub, místy i buk). Další menší listnaté lesy se nacházejí severozápadně od obce (zejména habr, méně dub), v Hořansku severně od obce (lípa, habr, klen, buk) a v Kadějově. Na horním konci Kadějova je nejcennějším porostem i z hlediska celého katastru bukový les pod Lysným. V něm se nachází fauna i flóra původních bučin, což dokládá vysokou zachovalost stávajících přírodních podmínek (hnízdí tam datel černý, holub doupňák, lejsek malý, lejsek bělokrký, budníček lesní, roste okrotice dlouholistá, na okraji je hojný řepíček trojlistý). Smrkové monokultury se nacházejí na místech zalesněných většinou až v posledních sto letech. Tradiční zemědělské hospodaření se zachovalo jen místy (např. v Kadějově, lokálně ve vrcholové části Vsetínských vrchů a v Hořansku), některé pozemky leží ladem a zarůstají nálety dřevin.
Hlavním tokem je Vsetínská Bečva. Do ní zaúsťuje několik drobných vodotečí z okolních svahů. Jednak obydlenou zástavbou znečištěný potok z Hořanska, jednak čistější toky z Kadějova a od Jahodného (Záružný aj.). Obcí protéká torzo bývalého mlýnského náhonu (dříve byl propojen až ke splavu na Hovězí) s vodou teprve od začátku zástavby obce na jejím východním okraji. Ostatní přítoky náhonu ležící východněji byly v 70. a 80. letech zatrubněny a svedeny do Bečvy (provedeno z podnětu tehdejšího JZD). Obec i státní ochrana přírody má zájem na znovuoživení tohoto náhonu. Východně od obce byla vybudována nádrž, která postupně stává cenným refugiem mokřadní fauny a flóry.
Flóra obce je význačná přítomností zachovalých květnatých luk s orchidejemi - nejcennější jsou v Kadějově a na hřbetu Vsetínských vrchů, kam nepronikla devastace od dřívějšího JZD v 70. a 80. letech. V rámci katastru roste celkem 15 druhů orchidejí. Nadregionálně významná je přítomnost vstavače kukačky (zejména Kadějov, do roku 1992 kvetlo do 10 kusů i ve Slatinách, kde byla tato populace později zničena převodem louky na pole, začátkem 90. let jednotlivě kvetl i východně od velkého vodojemu pod Babínkem), dále se nacházejí zbytková naleziště vstavače osmahlého (Kadějov a Křenov; na bývalé pastvině ve Slatinách populace kolem roku 2000 zřejmě již zanikla v důsledku sukcese lesa), vstavač bledý (kvete pouze na jediné lokalitě, v habrovém lese v Kadějově - východ, kde byl poprvé nalezen až v roce 2000), okrotice bílá (roste na jedné lokalitě v habrovém lese nad Bečvou v Kadějově), hlavinka horská (louky podél vrcholové části hřbetu Lysný - Krošenky, nejvíce je na loukách nad Dlouhým), prstnatec bezový (tamtéž, nejvíce je na loukách v okolí Krošenků a nad Dlouhým), pětiprstka žežulník (tamtéž, nejvíce je na loukách nad Dlouhým), vemeník dvoulistý, vstavač mužský (celkem kolem stovky lokalit, velká populace byla začátkem 90. let na Křenově, po ukončení kosení v roce 1992 začal silně ustupovat, další větší populace jsou místy ve svahu za hřbitovem, v Hořansku, nad Dlouhým a podél hřebenu až ke Krošenkům ), prstnatec Fuchsův (vlhčí louky nad Dlouhým a U Krošenků), bradáček vejčitý, v lesích okrotice dlouholistá (Kadějov, pod Jahodným) a hlístník hnízdák (Kadějov, pod Jahodným). Ještě ve 30. letech 20. století se u Janové na louce nad Mžiky vyskytovala dnes v okrese prakticky vyhynulý rudohlávek jehlancovitý. Tato orchidej má podmínky pro svůj růst ještě na loukách v Nepřejově těsně poblíž katastrální hranice Janové, případně v Kadějově, kde se nachází i teplomilná květena. Z let 1986 až 1987 byl uváděn výskyt velmi vzácného vstavače vojenského z loučky na okraji lesa asi 500 m jižně od Křenova (severně od místní kóty 602 m n. m., v dalších letech však nebyl potvrzen, po roce 2000 byl ojediněle zjištěn v Kadějově. Z ostatních vzácných druhů rostlin se vyskytují: řepíček trojlistý (Kadějov, podél vrcholové části hřbetu až ke Karolům na okrajích listnatých lesů), mečík střechovitý (nad Dlouhým, nad Hořanskem), prvosenka jarní (hojně na sušších loukách, nejvíce podél vrcholové části ke Krošenkům, Kadějov, Hořansko aj.), áron karpatský (v jehličnatém lese u turistické stezky východně od Karolů), lilie zlatohlavá (nad Dlouhým aj.), z teplomilných druhů se ojediněle vyskytují pcháč bezlodyžný (na výslunném svahu za hřbitovem, dříve tam byla pastvina ovcí), černohlávek dřípatý (Ve Slatinách nad chatami), rozrazil ožankový (v okolí vrcholu u Hajduchů, Hořansko aj.).
Z nevítaných invazních rostlin se na březích Bečvy ojediněle vyskytuje bolševník velkolepý, splavený sem z horních částí toku, častější je tamtéž křídlatka japonská a slunečnice hlíznatá.
Vzrůstem význačné stromy jsou v obci spíše vzácností. Velká vykotlaná lípa se nachází na západním okraji obce u železnice, pohledný solitér lípy se nachází na louce nad údolím Dlouhé severovýchodně od vrcholu Lysný. V obci však může přítomno více pozoruhodných stromů, zejména v Hořansku.
Fauna je zastoupena hlavně druhy zemědělské krajiny.
Ze savců se vyskytují např. liška, kuna skalní, ježek, srnec, zajíc aj., ojediněle se do okolních lesů zatoulá jelen, častější je prase divoké, na Bečvě se nepravidelně vyskytuje vydra a výjimečně se zatoulá i bobr evropský při migraci z nižších poloh. Z velkých šelem se do části Hořansko občas zatoulá medvěd (např. duben 2004) a od roku 1995 i vlk. Z bohaté fauny netopýrů byli v okolí obce zjištěni např. netopýr vodní, netopýr severní, netopýr rezavý a netopýr stromový.
Celkem bylo na území obce zjištěno asi 105 druhů ptáků, z toho 81 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují datel černý (bukové lesy v Kadějově a pod Babínkem), holub doupňák (bučník v Kadějově, ojediněle zjištěn v lese za hřbitovem, lesy pod Babínkem), lejsek malý (pravidelně hnízdí v bučníku v Kadějově pod Lysným, ojediněle na dalších místech s bučinami - pod Babínkem, nad Jasenicemi), lejsek bělokrký (bučník v Kadějově, pod Babínkem, nad Jasenicemi), čáp černý (zalétává za potravou na Bečvu a její přítoky z Jasenic a od Jahodného). Z ptáků zemědělské krajiny se vzácně vyskytují křepelka polní (1 až 3 samečci se ozývají z polí západně od obce, 1 až 2 samečci východně od obce, ojediněle byl zjištěn volající sameček i U Krošenků), chřástal polní (2 až 4 volající samečci na loukách i polích v údolí Bečvy), bramborníček černohlavý (2 páry hnízdí podél železnice a 1 pár severozápadně za hřbitovem u mokřadu a příkopy), bramborníček hnědý (pastviny v okolí železnice, louky v okolí hřbitova), čejka chocholatá (v některých letech 1 pár na polích u Bečvy). Ze vzácnějších dravců se ojediněle vyskytuje jestřáb lesní (hřbet mezi Hořanskem a Dinoticemi, okolí Babínku), včelojed lesní (zejména mezi Hořanskem a Dinoticemi) a ostříž lesní (tamtéž). Na Bečvě nepravidelně hnízdí ledňáček říční, hnízdní nory má obvykle v úseku mezi silničním mostem u Obecního úřadu a Kadějovem. Skorec vodní hnízdí jen v několika párech na Bečvě a jejich větších přítocích, tamtéž hnízdí více párů konipasa horského. Ojediněle byl v okolí obce zjištěn zpívající slavík tmavý v době jarního tahu začátkem května do hnízdišť v Polsku, migruje údolím Senice a Bečvy (jednou byl pozorován pod vodojemem na Babínku, jednou jižně od kravína). Z dalších vzácnějších ptáků pravidelně hnízdí rehek zahradní (u samot a v zahradách, celkem 10 až 15 párů) a sedmihlásek hajní (ve skupinách větších listnatých stromů, zejména lip, celkem 3 až 4 páry), nepravidelně žluva hajní (obvykle 1 pár, Kadějov nebo břehový porost u mlýnského potoka a listnaté lesíky jižně od železnice směrem k Hovězí).
Z plazů se pravidelně vyskytuje užovka obojková, slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá.
Z obojživelníků se vyskytují skokan hnědý, ropucha obecná, v listnatých lesích mlok skvrnitý, vzácněji kuňka žlutobřichá a čolek horský. U obou skupin je nutný další průzkum.
V Bečvě žije kolem 10 druhů ryb, např. pstruh obecný, lipan, parma, jelec tloušť, ouklejka pruhovaná, mřenka, vranka obecná, hrouzek obecný aj. Ojediněle se vyskytnou hlavatka a úhoř, kteří bývají splaveni z nádrží v povodí výše proti proudu.
Ze vzácnějších bezobratlých se pravidelně na květnatých i kulturních loukách vyskytuje otakárek fenyklový.
Pod obcí směrem k Ústí se na Bečvě ještě koncem 80. let vyskytoval rak říční, v roce 1996 byla tato populace posílena vysazením. V Kadějově se vyskytuje ojedinělá populace velmi vzácného teplomilného pavouka - sklípkánka černého, je to jedna ze dvou lokalit v okrese (druhé naleziště je u Huslenek).
Ke geologickým zajímavostem patří skalní prahy na Bečvě východně od obce, které jsou tvořeny odolnějšími pískovci. Prahy vytvářejí přirozené peřejnaté úseky, kde se nachází bohatší rybí fauna.
Většina katastru leží v CHKO Beskydy a východní část katastru leží v Ptačí oblasti Horní Vsacko. V okolí obce se dosud nenachází žádné maloplošné zvláště chráněné území. Na vyhlášení zvláště chráněného území má parametry několik velmi hodnotných lokalit, např. orchidejové louky v Kadějově a nad Dlouhým (severozápadně od Lysného), dále také horní část bukového lesa v Kadějově (východně pod Lysným). Je třeba říci, že území katastru není zcela podrobně ještě prozkoumáno, zejména jeho jižní část směrem k Babínku-Jahodnému, a také některá zajímavá místa s loučkami a listnatými lesíky v Hořansku a Kadějově. Proto lze očekávat z těchto oblastí ještě nové údaje.
Turisticky je velmi zajímavá trasa ze Vsetína po značené stezce ve vrcholové části Vsetínských vrchů směrem ke Krošenkům, odkud jsou místy krásné výhledy na Vsetínské vrchy i Javorníky. Od poloviny května do konce června tam jsou přítomny květnaté louky, často i s orchidejemi. V období pokročilejšího jara a počátku léta, ještě před první senosečí, patří tato trasa až do Huslenek (na Kyčerku) k nejkrásnějším vycházkám v širším okolí Vsetína.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko