PŘÍRODA VALAŠSKA
Jablůnka
Jablůnka leží mezi Hostýnskými a Vsetínskými vrchy v údolí Vsetínské Bečvy, v nadmořské výšce 315 m (Bečva na severním okraji katastru) až 569 m (bezejmenný vrchol jižně od Dřevojánků). Rozlohou 821 ha patří k menším obcím okresu. Hlavní část sídla leží na východní straně údolní nivy Bečvy. Zástavba má v centru téměř již městský charakter. Tradiční dřevěné stavby se nacházejí ojediněle již jen na pasekách.
Lesy zaujímají 27 % plochy katastru. Z větší části jsou tvořeny smrkovými monokulturami. Listnaté lesy se na větší ploše vyskytují v jihovýchodní a severní části katastru, jsou tvořeny habrem, bukem, dubem, lípou, místy jsou vtroušeny další druhy. Menší listnaté porosty se nacházejí v okolí drobných vodotečí a v zemědělské krajině. Zemědělská krajina byla několik desetiletí intenzivně obdělávána bývalým JZD, a proto se na zemědělské půdě dochovalo málo hodnotných lučních biotopů.
Největším tokem je Vsetínská Bečva, protékající katastrem obce jen v krátkém úseku. Je plně zregulována a částečně s dobře vyvinutým břehovým porostem (hlavně lípa a javor klen, dále vrba, v podrostu místy jilm, střemcha a ojediněle javor babyka; v 50. letech vysazené nepůvodní kultivary topolu kanadského jsou od konce 80. let postupně odstraňovány). Na území se nachází několik drobných vodotečí, nejvýznamnějšími jsou potok Lýkový, Drahový a bývalý mlýnský náhon. U těchto drobných toků jsou dobře vyvinuty břehové porosty, zčásti mají však regulované koryto. Nejlépe přírodně zachovalý je Drahový potok. Z mokřadních stanovišť jsou významnými lokalitami tůně a rákosina jižně od kravína (v okolí bývalého hlubinného vrtu), rybníček nad Lýkovým potokem, rybníček na Drahovém potoku a svahová prameniště východně nad zástavbou obce (oblast sesuvů).
Flóra obce celkově není příliš bohatá na ochranářsky zajímavé druhy. Ohrožené nebo vzácné druhy rostlin jsou soustředěny jen do několika míst, zejména východně nad obcí a do Jablůneckého Vesníku. Ze vzácnějších rostlin jsou nejvíce zastoupeny orchideje (nejméně 5 druhů): kruštík bahenní (drobná populace je na prameništi východně nad zástavbou obce, druhé menší naleziště s desítkami jedinců je na mokřadu nad prameništěm Drahového potoka), pětiprstka žežulník (několik jedinců roste na květnatých loukách nad sesuvy východně od intravilánu obce) a prstnatec májový (bohatá populace je na prameništích východně od souvislé zástavby obce v okolí sesuvů, menší populace je u levého přítoku Drahového potoka a jinde), ojediněle se vyskytuje prstnatec Fuchsův (Vesník, okolí Dřevojánků aj.) a vstavač mužský (zejména v okolí Vesníku). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují tolije bahenní (prameniště východně nad obcí, mokřad nad pramenem Drahového), vítod nahořklý (mokřad na kopci nad školou), úporek hrálovitý, úporek nepravý (východně od obce, je to jediná známá lokalita v okrese), dřišťál obecný (na jihovýchodním okraji katastru u Bobrk, je to jedna z několika málo lokalit v okrese), suchopýr úzkolistý a suchopýr širolistý (prameniště na východním okraji obce). Pozoruhodností je rovněž bohatý výskyt kyčelnice žláznaté v rokli vodoteče s listnatým porostem na severním okraji katastru, v místě U Matuštíků. V okolí obce se však bude vyskytovat více vzácnějších druhů, poněvadž flóra je prozkoumána stále nedostatečně.
Ze zavlečených invazních rostlin se v břehovém porostu Bečvy hojně vyskytuje slunečnice hlíznatá a místy jsou přítomny křídlatky. Křídlatka sachalinská roste i v centru obce.
Ze savců se vyskytují běžnější druhy, např. srnec, zajíc, liška, ježek, kuna skalní, kolčava, v údolní nivě Bečvy ondatra aj. Do okolí obce se již několikrát zatoulal medvěd - v září 1998 se východně nad obcí, pod osadou Dřevojánci, zdržoval po dobu jednoho týdne, v průběhu října a listopadu 2007 byl opakovaně zjištěn na rozhraní Jablůnky a Růžďky.
Avifauna byla v okolí obce více sledována zejména od poloviny 60. let do konce 90. let, díky tomu jsou naše znalosti o ptácích a o změnách jejich rozšíření v uvedeném období poměrně podrobné. Celkem se na katastru obce vyskytuje asi 105 druhů ptáků, z toho je 80 hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: kos horský (několik párů hnízdilo do konce 90. let ve smrkových lesích v okolí Dřevojánků a v Jablůneckém Vesníku), ojediněle datel černý (obvykle na přeletu, okolí bývalé Zbrojovky) a ořešník kropenatý (okolí bývalé Zbrojovky). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: ťuhýk obecný (na všech místech s keři, celkem je 30 až 40 párů), pěnice vlašská (celkem 3 až 4 páry, např. stráň s remízem jižně od kravína, stráň s keři na severním okraji Vesníku a SV nad obcí), bramborníček černohlavý (1 až 2 páry hnízdí na železničním náspu u vodárenského území, 1 pár nepravidelně na severním okraji obce u železnice v místě U Matuštíků, 1 pár SV nad obcí), bramborníček hnědý (1 pár louky jihovýchodně od kravína), linduška luční (1 pár hnízdí na loukách jihovýchodně od kravína, 1 pár okolí mokřadu jižně od kravína), křepelka polní (hnízdí v některých letech, celkem 1 až 3 páry na polích východně nad obcí, nejvyšší počty byly v letech 1994 a 2003) a koroptev polní (1 pár SV nad obcí, 1 pár jižně od obce, téměř vymizela). Z dalších vzácnějších druhů hnízdí: strnad rákosní (1 pár v rákosině u kravína), cvrčilka říční (2 až 5 zpívajících samců východně nad obcí v houštinách a v břehových porostech toků), slípka zelenonohá (rybníček nad Lýkovým, tůně jižně od kravína), kachna divoká (jižně od kravína), kulík říční (v 90. letech jednou vyhnízdil jižně od kravína, jinak je pravidelně na tahu na Bečvě) a ledňáček říční (ojediněle hnízdí na Bečvě, a často bývá v době tahu na Bečvě a některých jejích přítocích). V zimě můžeme spatřit zimující hosty ze severu - brkoslava severního (obvykle na stromech s jeřabinami) a potápku malou (na Bečvě), po roce se v zimě na Bečvě stále častěji objevuje kormorán velký (hejna někdy až 100 ex.). V době tahu se pravidelně vyskytuje pisík obecný na Bečvě a vzácně moudivláček lužní (rákosina u kravína), slavík modráček (poprvé byl zjištěn na jarním tahu v roce 1999 v rákosině u tůní jižně od kravína) a slavík tmavý (začátkem května a v srpnu protahuje podél Bečvy), vzácně bukáček malý (zjištěn v červenci 2002 v rákosině u kravína) a v květnu rákosník proužkovaný (rákosina u kravína).
Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký a ještěrka obecná, ve vyšších polohách ještěrka živorodá. Na severním okraji zástavby byla opakovaně pozorována užovka hladká.
Z obojživelníků se vyskytují běžné druhy, zejména skokan hnědý a ropucha obecná, největší populace jsou poblíž tůní u kravína a na rybníčku nad Lýkovým potokem. Vzácněji se vyskytují čolek obecný, mlok skvrnitý, rosnička zelená, kuňka žlutobřichá, ropucha zelená a skokan skřehotavý (tůně jižně od kravína).
V Bečvě žije kolem 10 druhů ryb, hojný je např. jelec tloušť, střevle potoční, parma obecná, ouklejka pruhovaná a mřenka mramorovaná, dále se vyskytují ostroretka stěhovavá, pstruh obecný, pstruh duhový, lipan podhorní a hrouzek obecný. Ojediněle se vyskytuje i štika obecná.
Bezobratlí. Ze zajímavějších motýlů lze vzácněji spatřit otakárka fenyklového, dále martináčka habrového, přástevníka medvědího, batolce duhového a některé lišajovité (lišaj paví oko, lišaj topolový, lišaj vrbkový, lišaj pupalkový, lišaj borový a lišaj lipový). V okolí tůní jižně od kravína žijí četné druhy vážek (v červnu je nápadná zejména vážka ploská) a další druhy vodního hmyzu. Na polích, na pravém břehu Bečvy byly po povodni v červenci 1997 nalezeny vyplavené škeble velevruba tupého, které pocházely z náhonů v okolí Vsetína. Rak říční se ještě v 70. letech vyskytoval v mlýnském náhonu a v dalších tocích, od 80. let patří již k nezvěstným druhům.
K dalším zajímavostem lze zařadit bývalý hlubinný vrt jižně od kravína. Pomocí něho byla zjištěna stavba geologického podloží na této lokalitě (viz geologický řez v barevné příloze). Svou hloubkou 6 506 m je nejhlubším vrtem v ČR.
Na katastru není zatím vyhlášeno žádné zvláště chráněné území. Nejvýznačnějšími přírodními lokalitami jsou prameniště a květnaté louky na sesuvném území východně nad zástavbou obce, mokřad s kruštíkem bahenním pod Dřevojánky, tři mokřady se zoologickým významem (nad Lýkovým potokem, jižně od kravína a na Drahovém potoku), křovinaté biotopy ve Vesníku a jižně od kravína. Většina z uvedených lokalit bude mít vyšší stupeň ochrany. V budoucnu je třeba vybudovat více vodních tůní v údolní nivě Bečvy, aby došlo ke zvýšení bohatosti mokřadní fauny i flóry.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko