PŘÍRODA VALAŠSKA
Hutisko - Solanec
Část území v okolí vrchu Poskla (576 m n. m.) je situována v Rožnovské brázdě, jižní hornatá část katastru zasahuje do severní části Vsetínských vrchů. Nejnižší místo leží na severním okraji lesa v údolí Bečvy (440 m n. m.), nejvyšší polohy se nacházejí na rozvodním vrcholovém hřbetu Vsetínských vrchů (Tanečnice 912 m n. m., Léští 900 m n. m., Soláň 861 m n. m.). Rozlohou 2 993 ha patří ke středně velkým obcím okresu. Obsahuje katastry Solanec a Hutisko, které v minulosti původně představovaly samostatné obce. Současné osídlení je soustředěno převážně kolem centra obce na jižním svahu vrchu Poskla a v místních částech Solanec, Zákopčí, Pod Soláněm a podél potoka Kaňůvka. Rozptýlená sídla se nacházejí zejména v jižní a východní části území. Zachovalé dřevěné stavby se nacházejí většinou mimo souvislou zástavbu, hlavně na pasekách, mnohé slouží rekreaci.
Lesy zaujímají 64 % rozlohy. Tvoří je téměř výhradně druhotné monokultury smrku. Bezlesá krajina v bližším okolí hlavního sídla je zemědělsky obhospodařována s větší intenzitou, výše položené pozemky na svazích a vrcholech jsou využívány pouze extenzivně (většinou kosení nebo pastva).
Na území obce se nachází poměrně hustá síť vodních toků s nejvýznamnějšími potoky Solanecký, Léští, Misná, Kaňůvka a Hážovický. Jejich spodní úseky jsou regulovány, místně je regulace narušena nebo je zaniklá. Břehové porosty jsou většinou zachovány poměrně dobře, jsou zastoupeny stromy klenu, jasanu, olše a místy i vrby. Nejzachovalejšími jsou potoky Kaňůvka a Solanecký. Solanecký potok je díky velkému spádu a transportu velkého množství štěrků typickou štěrkonosnou bystřinou s příznačnou dynamikou korytotvorných vodních procesů. Obec je napojena na ČOV.
Flóra. Velmi cenné jsou květnaté louky na suchých i mokřadních stanovištích. Nacházejí se především na svazích Soláně, ale také v Zákopčí, na Poskle nebo v okolí potoka Kaňůvky a Hákovského vrchu. Vzácněji se nacházejí zbytky jalovcových pastvin, dříve s bohatší květenou, dnes často ladem ležících a zarůstajících nálety dřevin, např. v PP Poskla, Za Hutí a jinde. Flóra těchto luk a pastvin obsahuje řadu ochranářsky hodnotných druhů, zejména orchidejí - v okolí obce jich bylo zjištěno celkem 11 druhů. Nejvzácnější orchidejí je vemeníček zelený, který roste pouze na jednom místě v okolí sedla Čarták (v celém okrese je známo pouze 5 lokalit). Z dalších vstavačovitých rostlin se vyskytují hlavinka horská (nejbohatší populace jsou na kosených loukách v okolí vleku západně od sedla Čarták, kde kvete až 400 jedinců; další drobný výskyt je na loukách v okolí Soláně a jinde), pětiprstka žežulník (zejména louky v okolí sedla Čarták a jinde na hlavním hřbetu Vsetínských vrchů), prstnatec Fuchsův (největší populace je na loukách pod Hákovským vrchem, kde kvetou tisíce jedinců, desítky až stovky jedinců jsou roztroušeně na dalších místech), prstnatec bezový (okolí Soláně, východně pod Žebračkou, Zákopčí, pod Dílem, pod Soláněm a jinde), prstnatec májový (na většině mokřadních luk), vstavač mužský (okolí Soláně, Zákopčí), vemeník dvoulistý (roztroušeně na loukách, zejména Soláň a pod Soláněm, Zákopčí), bradáček vejčitý (vlhčí louky, zejména pod Hákovským vrchem), kruštík širolistý (četný je podél okrajů mladších smrkových lesů), kruštík bahenní (větší populace je na prameništi Za Hutí, další jsou pod Hákovským vrchem a pod Mísnú). Z dalších ochranářsky zajímavějších rostlin se vyskytují trličník brvitý (např. Za Hutí, v sedle Čarták aj.), mečík střechovitý (zejména PP Poskla III, dále pod Hákovským vrchem a pod Díly), tolije bahenní (tamtéž), rosnatka okrouhlolistá (roste pouze na jedné lokalitě), kociánek dvoudomý (Zákopčí, Čarták aj.), plavuň vidlačka (Zákopčí) a žebrovice různolistá.
Ze zavlečených invazních rostlin se ojediněle vyskytuje bolševník velkolepý ve východní části území a křídlatka japonská. Na lesních pasekách severovýchodně pod vrcholem Tanečnice se vyskytuje zavlečený a dekorativně vyhlížející náprstník červený.
Z mohutných stromů je nápadná lípa srdčitá, která roste v centru obce u kostela. V okolí je více stromů pozoruhodných svou velikostí, jejich průzkum není dosud ukončen.
Ze savců se vyskytují např. srnec, zajíc, liška, jezevec, kuna lesní, u sídel kuna skalní a ježek. Z větších savců se vyskytuje jelen, pravidelně se do jižní části katastru zatoulají medvěd, od roku 1995 vlk a do okolí Tanečnice rys.
Z ptáků bylo zjištěno celkem 92 druhů, z toho 81 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (pravidelně na přeletu, v některých letech hnízdí v lokalitě Klíny pod Soláněm), jestřáb lesní, včelojed lesní (častěji bývá vidět v okolí Soláně), ostříž lesní (v některých letech 1 pár, okolí Soláně a Poskly), kos horský (pravidelně hnízdí ve smrkových lesích ve vyšších polohách, často zalétá na přilehlé louky), ořešník kropenatý, jeřábek lesní (nejméně 5 párů - např. Zákopčí, Díly, okolí Soláně aj.), kulíšek nejmenší (Čarták) a sluka lesní. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: chřástal polní (na větších loukách se ozývá 3 až 6 samců, zejména v okolí hlavního sídla obce a Hákovského vrchu, někdy i v okolí Soláně), křepelka polní (v některých letech se 1 samec ozývá jihozápadně nad hlavním sídlem), bramborníček hnědý (ojediněle hnízdí na větších a vlhkých loukách v okolí hlavního sídla), bramborníček černohlavý (ojediněle u silnice jižně od centra obce), ťuhýk obecný (pravidelně na všech křovinatých místech) a linduška luční (hnízdí na Soláni). V roce 2000 byl poprvé v okolí obce zjištěn kriticky ohrožený, velmi vzácný strnad luční (zpívající sameček). Z dalších vzácnějších druhů se na tocích vyskytuje skorec vodní (pravidelně hnízdí 4 až 6 párů) a ledňáček říční (často na přeletu, jen větší potoky). V zahradách pravidelně hnízdí 5 až 8 párů rehka zahradního, ve skupinách větších listnatých stromů vzácněji lejsek šedý a ojediněle sedmihlásek hajní. Krkavec velký hnízdí v počtu několika párů. Koroptev polní se vyskytovala do roku 1989. Přírodní populace bažanta byla přítomna do poloviny 90. let. Dudek chocholatý se vzácně vyskytuje v době jarního tahu.
Z plazů se vyskytují užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka živorodá a vzácně zmije obecná (častější je v okolí Soláně).
Z obojživelníků se pravidelně vyskytují skokan hnědý, v listnatých lesích mlok skvrnitý, vzácnější je ropucha obecná, kuňka žlutobřichá a čolek horský.
Z ryb se v potocích vyskytují pstruh obecný a vranka pruhoploutvá.
Ze zajímavějších bezobratlých se na lokalitě v Zákopčí vyskytuje saranče vrzavé, v povodí Rožnovské Bečvy je to ojedinělý výskyt. Ze vzácných motýlů se vyskytuje kriticky ohrožený modrásek černoskrvnný (Zákopčí, dále vřetenuška tolicová (Zákopčí) a hnědásek kostkovaný, dále otakárek fenyklový a na lesních cestách u potoků batolec duhový. Na květnatých loukách a pasekách se v létě vyskytují četné druhy hmyzu, nápadní jsou brouci (zejména tesaříci, např. tesařík skvrnitý). V Zákopčí se nachází neobvykle vysoká koncentrace kup lesních mravenců rodu Formica. V Solaneckém potoku se vyskytuje rak říční, zřejmě bude na dalších tocích.
V okolí obce jsou četné sesuvy půdy, ve větším měřítku se znovu projevily po silných deštích v červenci 1997. Rozsáhlé sesuvy se projevily zvláště na svazích Soláně, v Zákopčí a v údolí Solaneckého potoka.
Celé území leží v CHKO Beskydy. V okolí obce se nachází zatím jedno zvláště chráněné území, a to Přírodní památka Poskla, která se skládá ze tří izolovaných částí. Na vyhlášení ZCHÚ mají parametry další lokality, zejména to jsou květnaté louky nebo svahová prameniště s bohatým výskytem orchidejí, např. v okolí sedla Čarták na Soláni, pod Hákovským vrchem, Za Hutí a pod Díly.
V okolí obce jsou zajímavé turistické trasy zejména na Soláni, odkud jsou nádherné výhledy na vrcholy Moravskoslezských Beskyd a Javorníků.
Území katastru není ještě dostatečně prozkoumáno, zejména jihozápadní a jihovýchodní část, a proto lze při dalších průzkumech očekávat nové nálezy ochranářsky hodnotných druhů rostlin, živočichů a biotopů.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko