Popis přírodního prostředí obcí a měst » Huslenky

Huslenky

Obec leží na rozhraní Vsetínských vrchů a Javorníků v nadmořské výšce 390 m (Bečva nad Hovězským splavem) až 922 m (Makyta). Rozlohou katastru 3 508 ha patří k větším obcím okresu. Hlavní sídlo leží v údolí Bečvy, další větší nakupení staveb je v údolích Kýchová, Zbeličný a pod Uherskou. Mimo tato údolí se nachází četná rozptýlená zástavba, která je ve většině případů také ještě trvale obydlena. Huslenky mají ze všech obcí okresu nejmalebnější krajinářské scenérie - tj. zemědělskou krajinu s množstvím luk, s drobnými lesy, s množstvím nelesní zeleně a s rozptýlenou zástavbou včetně tradiční architektury. V rámci obce se nacházejí i pohledné rodinné shluky dřevěnic, např. v údolí Černé - u Čotků a u Sívků. Mnoho původních dřevěných domků rozptýlených po katastru je dnes využíváno hlavně k rekreaci. Místy se zachovalo tradiční zemědělské hospodaření s extenzivní pastvou dobytka.

Lesy zaujímají celkem 54 % rozlohy. Velká část lesů je tvořena přírodě blízkými bukovými porosty s jedlí a jejich nejrozsáhlejší komplex se nachází v údolích Kýchová a Uherská. V této oblasti bylo také v rámci územního systému ekologické stability vymezeno velké nadregionální biocentrum, které se vyznačuje výrazně nadprůměrnou bohatostí fauny včetně trvalé přítomnosti některých velkých šelem. Blíže k Bečvě převládají smrkové monokultury, vysazené až ve 20. století. Severně od Bečvy se nacházejí četné drobnější lesy v zemědělské krajině, zčásti listnaté (habr, buk a lípa) a zčásti smrkové monokultury vysazené v posledních desetiletích.

Hlavním tokem je Vsetínská Bečva, která je plně zregulovaná. Břehový porost u Bečvy je dosud nedostatečně vyvinut, větší stromy se nacházejí jen v okolí soutoku s Huslenským potokem. Z bočních údolí se do Bečvy vlévají další potoky, které jsou podél zástavby úplně zregulovány (zejména potok v Kýchové), zčásti (mimo intravilán) jsou ponechány s přirozenými břehy. Plně zachovalý meandrující větší potok se v obci nenachází - přirozená koryta mají až v horních částech, která často leží již v lesích. V údolí Kýchová na severních svazích Makyty je rozsáhlá pramenná oblast, odkud po mnoho desetiletí čerpalo pitnou vodu i město Vsetín. Dnes je odtud vodou zásobována obec.

Flóra. Obec je velmi bohatá na luční květenu, z hlediska okresu patří k botanickým klenotům. Je to způsobeno právě zachováním tradičního hospodaření na značné části zemědělských pozemků a také vhodnými mikroklimatickými, geologickými, a v některých případech i geomorfologickými podmínkami. Nápadné jsou květnaté louky s orchidejemi, a to zejména v květnu a červnu, ve vyšších polohách i v červenci (do první seče). Nejcennější orchidejové louky jsou v údolích Kýchová, Černé, Uherská, Hluboček a Losový, dále vrcholové louky na Kyčerce a v okolí Hrachovce. Pravidelně se na území obce vyskytuje 18 druhů orchidejí, což je nejvíce ze všech obcí v okrese Vsetín. Nejběžnějším lučním druhem je vstavač mužský, na některých místech jsou stovky až tisíce kvetoucích jedinců (např. místy v Kýchové, Uherské, Losovém). Dalším hojným, avšak jen místy se vyskytujícím druhem je prstnatec bezový. V rámci Huslenek se z hlediska okresu, a dá se říci i celé severní Moravy, právě zde nachází jeho největší populace, např. na vrcholových loukách v okolí Galovských luk kvete v některých letech téměř 6 tisíc jedinců, další větší naleziště jsou v údolí Černé v okolí osady U Čotků, na Kyčerce nad Bratřejůvkou, v Hlubočku, v Kýchové, v Uherské u Varajů a jinde. Tato orchidej však bohužel z mnoha jiných luk za posledních dvacet let rychle vymizela a je nutné jejím dosavadním nalezištím věnovat maximální pozornost vzhledem k jejich nadregionálnímu významu (nutno zajistit pravidelné obhospodařování - kosení, extenzivní pastvu bez přihnojování). Dalšími častějšími orchidejemi na loukách jsou pětiprstka žežulník, hlavinka horská, vemeník dvoulistý, prstnatec májový (kromě mnoha drobných nalezišť s desítkami jedinců se nachází i větší lokalita s několika stovkami kvetoucích jedinců v Kýchové). Mimořádně velkou populaci zde má další, velmi vzácná a dnes v okrese i v celé ČR vymírající luční orchidej, vstavač kukačka. V Huslenkách na sedmi lokalitách v některých letech kvetlo v 90. letech celkem až 700 kvetoucích jedinců, což bylo tehdy více než ve zbývající části okresu dohromady, po roce 2000 ovšem tato populace klesla na polovinu až třetinu (kromě jedné lokality na hřbetě mezi Losovým a Bratřejůvkou a jedné v Hlubočku se ostatní nacházejí v Kýchové). Podobně vzácným druhem rostoucím v okolí Huslenek ve významném počtu je vstavač osmahlý. Vyskytuje se na výslunných pastvinách i některých kosených loukách severně od Bečvy, nejvíce v údolí Losový a na Buchlově, v 90. letech byl ojediněle zjištěn také nad Škrádným, v Tisovém a Uherské. Zdejší populace je v okrese početně druhou největší (největší populace je v Hovízkách u Hovězí a třetí největší se nachází v PP Ježůvka u Vsetína). V roce 1998 byla u Huslenek poprvé zjištěna další vzácná orchidej, a to vstavač bledý. Tento spíše lesní druh byl objeven mezi Kýchovou a Hlubočkem. V letech 1985 - 1992 se v Uherské U Kretů vyskytovaly celkem dvě rostliny nejvzácnější orchideje vsetínského okresu 20. století, a to vstavače nachového. Bohužel, první jedinec vykvetl zřejmě jen jednou a druhý jedinec (kvetl v letech 1988 - 1992) se průkazně stal obětí nezodpovědného člověka, který jej vyrýpnul (podobný osud nelze vyloučit vzhledem k nápadnosti i u první rostliny). Uherská byla jedinou recentní lokalitou této orchideje na celé severní Moravě. Další velmi vzácnou orchidejí je prstnatec pleťový, vyskytuje se pouze na jednom místě v okolí Uherské v počtu asi 10 jedinců (koncem 90. let), na celé severní Moravě je to v současnosti jedno ze dvou známých nalezišť. Z dalších druhů orchidejí se vzácněji vyskytuje okrotice dlouholistá (Hrachovec, Hluboček, Kýchová), v listnatých lesích hlístník hnízdák, v okolí lesů kruštík širolistý (vitální populace je kupř. na nedávno zalesněných loučkách v Hrachovečku), na mokřadních loukách vzácně kruštík bahenní (dvě drobná naleziště jsou v Uherské), na vlhkých loukách pravidelně bradáček vejčitý a podél lesů na vlhčích místech prstnatec Fuchsův (zejména v Kýchové a Slovačici). V údolí Losový byly zjištěny další vzácnější vstavačovité rostliny, a to vstavač vojenský a rudohlávek jehlancovitý. Mimo orchideje se v obci vyskytuje řada dalších vzácných druhů rostlin, z nich nejvýznamnější je výskyt lesostepního bílojetele bylinného v okolí Buchlova (jedná se o nejsevernější lokalitu na Moravě, lokalita je známa od počátku 60. let, kdy ji tam prvně zjistil Dr. Velísek v rámci své disertační práce o flóře Vsetínských vrchů) a hořečku žlutavého. Hořeček žlutavý zde kvete v obou formách, jarní i letní. Hlavní oblastí výskytu této rostliny je Kýchová (v mimořádně příznivém roce 1999 kvetlo na jedné louce dokonce 1600 jedinců jarní formy), menší populace jsou v Hlubočku (nejvíce tam kvetlo v roce 1986, a to 1800 jedinců) a v okolí Galovských luk, je to jediné naleziště v celé ČR. Pravidelně se vyskytuje řepíček trojlistý (Hrachovec, Losový, Uherská aj.), ojediněle lze nalézt jednokvítek velekvětý (Uherská aj.), zvonečník černý (údolí Hrachoveček, je to jediné větší naleziště v okrese s desítkami jedinců), zárazu rusou (zjištěna na devětsilu v Kýchové), vratičku měsíční (pouze PR Galovské lúky, populaci však hrozí zánik v důsledku sukcese na okraji rezervace). Na vlhkých místech se vyskytuje mečík střechovitý (např. PR Galovské lúky, Zemanova dolina v Uherské), hojně se vyskytuje prvosenka jarní (prakticky na všech sušších a nehnojených květnatých loukách - Kýchová, Losové, Uherská aj., na mnoha loukách po tisících jedinců), sporadicky se tamtéž vyskytuje kociánek dvoudomý (zejména okolí Galovských luk, Hluboček, Kýchová, Dinotice), místy jsou početné populace orlíčku (zejména v Kychové nad Korábečnými a Javorové, v Uherské pod Krety a na Míčkově pasínku). Na vlhčích a zastíněných místech často nalezneme vzácné hruštičky (např. okrouhlolistou a menší), četnější lokality jsou v Uherské a Kýchové, Hlubočku a Hrachovečku. V bukových lesích s klenem a jedlí se v okolí Makyty v Kýchové a Uherské místy vyskytují populace sněženky, česneku medvědího, měsíčnice vytrvalé, dymnivky, vzácněji sasanky pryskyřníkovité, zapalice žluťuchovité a křivatce žlutého. Často se v listnatých světlých lesích nebo na jejich okrajích vyskytuje lýkovec jedovatý. Na několika místech jsou přítomny porosty vřesu (Hluboček, Hrachoveček), na různých vlhčích i sušších místech lze v září najít trličník (hořeček) brvitý. Na několika výslunných pastvinách se nachází vzácný a teplomilný pcháč bezlodyžný (Losový, nad Škrádným, Uherská u lomu, Kotlina, Závrší, Hrachovec U Hnátků). Význačné jsou také jalovcové pastviny. V rámci obce se nachází několik velmi hodnotných lokalit, největší porost jalovce je na začátku údolí Uherská, další je v Uherské pod Krety a nad Škrádným (ten je zčásti již zarostlý náletem borovice a smrku, tím hrozí zánik vzácné květeně). Tyto biotopy mají pestrou květenu i hmyzí faunu, je však nutné je zemědělsky obhospodařovat, ideální je trvalá extenzivní pastva dobytka (případně kombinovaná s jednou sečí ročně).

Ze vzácnějších hub se vyskytují hřib nachovýtrusný (Makyta), hřib Queletův, lošák rezavý (Uherská, je to jedna ze dvou lokalit v okrese), ucháč obecný, klouzek zrnitý, kyj Herkulův, na travnatých okrajích lesů šťavnatka luční, šťavnatka modřínová a slizák skvrnitý. Mykologicky významné lokality se nacházejí v Kýchové, Uherské, Losovím, okolí Ochmelova a poblíž některých pasekářských usedlostí, např. U Sívků.

V obci se nachází několik významných stromů. K nejstarším z nich patří vykotlaná lípa u Kretů v Uherské a lípa u původní dřevěnice severně za stožárem na Kyčerce (obě mají obvod přes 600 cm), další mohutná lípa se nachází v Hlubočku. V obci je sice více hodnotných stromů, zatím však nebyly detailněji prozkoumány.

Fauna je velmi pestrá, zahrnuje druhy vyžadující rozlehlejší přírodě blízké lesy i druhy teplomilné, z polních a lučních biotopů.

Z větších savců se vyskytují běžné druhy, např. liška, zajíc, srnec, kuna skalní a lesní, prase divoké, jezevec, v lesnatějších oblastech Javorníků se pravidelně vyskytuje jelen. Jižní část Kýchové je významnou lokalitou velkých šelem, zejména rysa ostrovida (ten se v této oblasti do 90. let i rozmnožoval) a medvěda hnědého. Medvěd se nejčastěji zdržuje v oblasti masivu Makyty. Vlk se nepravidelně vyskytuje od roku 1995, někdy se při migraci za potravou objevila i smečka s mladými jedinci. Na Bečvě se při migraci vyskytuje vydra. Z drobných savců je nejzajímavější výskyt myšivky horské v okolí Papajského sedla, z dalších vzácnějších druhů drobných zemních savců se vyskytují např. rejsek horský (Papajské sedlo, Uherská), rejsec černý (Kýchová, Uherská) a plšík lískový. Z netopýrů je regionálně významná rozsáhlejší letní kolonie netopýra velkého na kostele, kromě něho byl v obci zjištěn netopýr rezavý.

Z ptáků bylo zjištěno 127 druhů, z toho asi 100 druhů je hnízdících. Ze vzácných lesních druhů je nejvýznamnější přítomnost ptáků, obývajících staré jedlobukové lesy, a to strakapouda bělohřbetého (v širším okolí Makyty hnízdí 5 až 10 párů), kolem roku 2007 byl v oblasti Makyty poprvé pozorován puštík bělavý, u kterého je v okrese zřejmý vzestup populace po roce 2002. Dále v bukových lesích ve Slovačici a v Kýchové pravidelně hnízdí holub doupňák (15 až 20 párů), lejsek malý (15 až 25 párů), datel černý (3 až 5 párů) a žluna šedá (2 až 4 páry) a lejsek bělokrký (desítky párů). Tamtéž hnízdí 1 až 2 páry čápa černého, do 90. let jeden pár výra velkého a na lesních pasekách sluka lesní (celkem 5 až 10 párů). V okolí lesních porostů s porosty lísky na okrajích se v odlehlejších částech pravidelně vyskytuje jeřábek lesní (Hrachovec, Javorové v Kýchové a jinde). Ojediněle byla na Hrachovci pozorována vzácná malá sovička kulíšek nejmenší a datlík tříprstý (ten navíc hnízdí ve smrčinách na Makytě). V 80. a v první polovině 90. let se v Kýchové vyskytoval výr velký, v roce 1989 bylo hnízdo s mláďaty nalezeno východně pod vrcholem Hrachovce. V době pohnízdní potulky v srpnu byl v Uherské na přeletu pozorován mladý orel skalní, pocházející nejspíše z hnízdišť na Slovensku, na podzimním přeletu jeřáb popelavý (např. v říjnu 1998). Ve smrkových lesích severně pod Hrachovcem hnízdí kos horský, vyskytuje se však i na dalších částech katastru ve vyšších polohách (v 90. letech hnízdil i ve smrčinách nad Losovým). V jehličnatých lesích v okolí Hrachovce a Makyty vzácně hnízdí ořešník kropenatý. V Losovém u Nohálů na přelomu 80. a 90. let ojediněle vyhnízdil velmi vzácný dudek chocholatý, pro hnízdění tam má stále vhodné podmínky (dosud trvající extenzivní pastva skotu, přítomnost větších dutin v okolních stromech). Začátkem června 1993 byl na Bařinách pozorován zpívající slavík tmavý, který se tam zřejmě náhodně zatoulal při jarním tahu do hnízdišť v Polsku (v celém okrese je to jediný známý výskyt z doby hnízdění). Z ptáků polních a lučních biotopů se vyskytuje řada vzácných a ohrožených druhů, např. pěnice vlašská (jednotlivé páry obývají větší křovinaté porosty v Losovém, Tisovém, Zbeličném, Hlubočku, pod Škrádným, jižně od kostela za farmou ZD aj.), krutihlav obecný (častěji hnízdí na lokalitách poblíž lučních mravenišť - Losový, Kýchová, Hluboček, Zbeličné, Tisové, Černé, Škrádné aj., celkem v rámci obce hnízdí populace nejméně 12-13 párů), koroptev polní (Bařiny, Tisové), křepelka polní (z obilných polí se zpravidla ozývají 2 až 3 samečci - Hluboček, Zbeličné, údolí Bečvy pod Zbeličným), chřástal polní (na loukách v okolí obce se ozývá 4 až 8 samečků, na rozlehlejších, květnatých i kulturních loukách v Kýchové, Zbeličném, Hrachovečku, dále v Losovém, u Škrádného, v Uherské, v okolí Tisového aj.), bramborníček černohlavý (podél železnice a hlavní silnice mezi Obecním úřadem a Kýchovou pravidelně hnízdí 4 až 5 párů, další páry hnízdí pod Škrádným podél stromořadí u cesty a v severní části Kýchové), bramborníček hnědý (ojedinělé páry jsou na vlhčích loukách, obvykle občas vypásaných - např. mezi Hrachovečkem a Kýchovou, v okolí rozcestí Uherská a jižně od kostela za farmou). Ledňáček říční v některých letech hnízdí na Huslenském potoku nebo na Bečvě (častý je ovšem na pohnízdní potulce od července do října), skorec vodní hnízdí v počtu 3 až 5 párů (Kýchová, Uherská). Velmi vzácně byl v době hnízdění zjištěn ťuhýk šedý, od konce 80. let byl v době hnízdění dvakrát pozorován ve Zbeličném. Kriticky ohrožený strnad luční byl v posledních třiceti letech poprvé zjištěn až v létě 1997 v Losovém (jeden sameček), od té doby téměř každoročně hnízdí několik párů (pod Škrádným, okolí Hrachovečku a Zbeličného). Ve vzrostlých lípách v zemědělské krajině hnízdí žluna zelená (v obci je 3 až 5 párů).

Z plazů se vyskytují běžné druhy, zejména ještěrky obecná a živorodá, slepýš křehký a užovka obojková. Ze vzácných druhů byla v Kychové a Uherské zjištěna zmije obecná.

Vyskytuje se několik druhů obojživelníků, kromě běžných druhů jako skokan hnědý, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá a mlok skvrnitý, např. čolek horský (Uherská a Kychová) a v údolní nivě Bečvy rosnička zelená.

Z ryb se v Bečvě vyskytují např. pstruh obecný, lipan, jelec tloušť, parma, hrouzek obecný, vranka obecná, mřenka a ouklejka pruhovaná.

Ze zajímavějších motýlů se na kvetoucích loukách pravidelněji vyskytuje otakárek fenyklový. V Losovém žije ze vzácnějších motýlů kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný, dále bourovec jetelový (jediná lokalita na severní Moravě), modrásek jetelový a hnědásek černýšový (je to jediná lokalita na Valašsku), z dalších vzácných motýlů se v okolí obce vyskytují zelenáček velký, vřetenuška ligrusová, pestrobarvec petrklíčový (Uherská), modrásek očkovaný a hnědásek kostkovaný. Ze vzácných pavouků se v Losovém vyskytuje teplomilný sklípkánek černý (u sklípkánka je to jedna ze dvou známých lokalit v okrese, druhé naleziště je u Janové) a z brouků majka fialová. Ze vzácnějších druhů vážek se pravidelněji v Uherské a Kychové vyskytuje páskovec dvouzubý. V rybníčcích pod Hrachovečkem se vyskytují rak a škeble, u obou rodů nebyla dosud provedena přesnější determinace.

Obec Huslenky má z hlediska flóry a entomofauny zastoupeny nejhodnotnější teplomilné (resp. lesostepní) druhy v okrese. Je to způsobeno vedle příhodného reliéfu terénu jednak tím, že nedošlo k tak enormnímu zalesňování v posledních sto letech a zejména pak tím, že mnohé botanicky důležité lokality na území katastru unikly devastaci ze strany zemědělského družstva v 60. až 80. letech 20. století (takové štěstí ostatní obce okresu neměly). Celé území leží v CHKO Beskydy a v Ptačí oblasti Horní Vsacko. V obci jsou dvě maloplodá zvláště chráněná území - Přírodní rezervace Galovské lúky (ochrana květnatých luk s orchidejemi) a Přírodní rezervace Makyta (ochrana karpatských bučin včetně suťových lesů s klenem, výskyt vzácných druhů fauny a flóry, z ptáků zejména lejska malého a strakapouda bělohřbetého). Mimo tyto lokality je na území obce řada dalších, přírodovědecky hodnotných míst, která mají parametry na zajištění zvláštního ochranného režimu v kategorii přírodní památky (např. menší orchidejové louky a jalovcové pastviny, zejména v Hlubočku, Kychové, Uherské, na Buchlově) nebo přírodní rezervace (pastvina Losový, rozsáhlejší orchidejové louky v Kychové, v Černém a v okolí Kyčerky apod.). Unikátní lokalitou lesostepní fauny a flóry je extenzivní pastvina v údolí Losový, např. při průzkumech v letech 1993-2004 tam bylo nalezeno celkem 797 druhů motýlů, což představuje cca 23 % druhů motýlí fauny České republiky. Pastvina Losový je také nadregionálně významnou lokalitou velmi vzácného vstavače osmahlého.

Okolí Huslenek je rovněž turisticky velmi zajímavé. Jsou tam např. nádherné krajinářské výhledy od stožáru z vrcholu Kyčerky nad údolími Losový a Bratřejůvka (zejména do údolí Vsetínské Bečvy a na hřbety Javorníků), pěkné výhledy na Vsetínské vrchy jsou z vrcholových luk západně od kóty Hrachovce.