PŘÍRODA VALAŠSKA
Hovězí
Obec je situována mezi Vsetínskými vrchy a Javorníky v nadmořské výšce 370 m (Bečva pod Kadějovem) až 759 m (Filka). Rozlohou 2 211 ha patří k větším obcím okresu. Hlavní sídlo leží v údolí Bečvy a v centru má téměř městský charakter. Větší zástavba dále pokračuje směrem do údolí Hořansko a Hovízky. Místy se v těchto údolích nacházejí zachovalejší dřevěné stavby s tradiční architekturou. Tyto stavby jsou častější v okrajových částech intravilánu a na samotách na hřbetech Vsetínských vrchů a v jižní části Hořanska.
Lesy pokrývají 47 % rozlohy. Větší komplexy lesů se nacházejí v okrajových částech katastru ve Vsetínských vrších (Potoky) a v Javorníkách (Tanečnice, Filka). Lesy jsou z velké části přeměněny na smrkové monokultury, ojedinělé enklávy přírodě bližších lesů s buky, někdy i s jedlí se nacházejí na horním konci v údolí Potoky, v PP Stříbrník, v okolí Galova, Jahodného a Křenova. Na hlavní údolí navazují podél okrajů větších komplexů odrůstající habrové lesy s dosud ne plně vyvinutou flórou listnatého lesa (okolí Galova, severně od Bečvy). Tradiční zemědělské hospodaření se dosud uchovalo na několika místech, kde díky němu podařilo zachránit velmi hodnotné druhy květeny (např. ve Vsetínských vrších - U Hajduchů, Křenov, Suška, U Zajíčků a Potoky, dále v Javorníkách místy Hořansko a Stříbrník).
Hlavní tokem je Vsetínská Bečva, která je plně zregulována. Na Bečvě je v regionu známý Hovězský splav, který umožňuje odběr vody do mlýnského náhonu jdoucího přes obec (původně vedl vodu až do Janové). Do Bečvy ústí dva větší potoky (Hovízky, Hořansko), které jsou v zastavěné části zcela zregulovány. Na území je několik drobných vodních ploch, které jsou významnými refugii vodních živočichů i rostlin. Nejvýznamnější je rybníček v Dubčí s dobře vyvinutou biotou, v polovině 90. let byl nově vytvořen rybníček v Potokách a další rybníček je pod Hromadovou pilou.
Z hlediska květeny je nejcennější výskyt orchidejí, spolu s obcí Huslenky zaujímá z tohoto hlediska čelné místo v rámci vsetínského okresu. Vyskytuje se jich celkem 17 druhů, nejhodnotnější z nich je střevíčník pantoflíček, který roste pouze v Hořansku. Tato lokalita je jedinou v okrese Vsetín a také poslední v celé oblasti Moravskoslezských Beskyd. Střevíčník však bohužel stále trpí neukázněnými návštěvníky a jeho počty mají na lokalitě trvale sestupnou tendenci (ze 20 jedinců v roce 1989 klesl počet na 2 v roce 2009, přitom v průběhu uvedeného dvacetiletí kvetly ročně maximálně 2 až 4 rostliny). V polovině 70. let kvetlo několik střevíčníků i v lese Dubčí, a předtím i v některých zahrákách. Velmi vzácnou orchidejí je vemeníček zelený, který roste ve Stříbrníku na jediné lokalitě, může být přítomen ale na více místech (v okrese Vsetín je známo celkem pět recentních lokalit, z toho tři u Prlova a jedna u Hutiska-Solance). Další vzácnou orchidejí sušších luk je vstavač osmahlý, který má bohatší naleziště zejména v údolí Potoky a okolí, U Hajduchů, několik drobných populací je v Sušce a v Hořansku (u točny a ve Veřečném). V Potokách roste v rámci vsetínského okresu největší populace této vzácné orchideje, a je vůbec největší na severní Moravě (v 90. letech tam kvetlo přes 400 rostlin, po roce 2000 bylo zjištěno jen do 100 kvetoucích rostlin). Z lučních orchidejí se dále vzácněji vyskytují hlavinka horská (Potoky, Stříbrník, U Hajduchů), pětiprstka žežulník (Stříbrník, Potoky, U Hajduchů, U Zajíčků aj.), častěji vemeník dvoulistý, vstavač mužský (zejména Hovízky a Potoky, Stříbrník a Veřečné), prstnatec Fuchsův (v PP Stříbrník kvete v některých letech až 4 tisíce jedinců), na vlhkých loukách bradáček vejčitý a na mokřadních loukách prstnatec májový (velká populace je v Hořansku pod Grycmany, čítá 2 tisíce jedinců, na dalších místech je více drobných nalezišť). Ojediněle se na mokřadech vyskytuje kruštík bahenní (dvě větší populace jsou v Hořansku, jedna menší na Sušce). Z lesních orchidejí se na jediné lokalitě vyskytuje okrotice bílá (PP Stříbrník), na několika lokalitách okrotice dlouholistá (údolí Stříbrník, okolí Galova a Jahodného), častěji kruštík širolistý a hlístník hnízdák, vzácně je v listnatých lesích kruštík modrofialový (Hořansko). V okolních katastrech se dříve vyskytovaly další dvě vzácné orchideje, které mají i v současnosti vhodné podmínky u Hovězí (květnaté, výslunné louky v Hovízkách a v Hořansku), a to vstavač vojenský a rudohlávek jehlancovitý. Vstavač vojenský byl koncem 80. let údajně nalezen v okolí Křenova, v dalších letech se jeho výskyt nepodařilo potvrdit. Z dalších vzácných druhů rostlin se v obci ojediněle vyskytují zvonečník černý (Stříbrník, toto drobné naleziště zřejmě souvisí s bohatou populací v Hrachovečku u Huslenek), jednokvítek velekvětý (PP Stříbrník), řepíček trojlistý (Hořansko, Hovízky) a v lokalitě U Hajduchů byly nalezeny dvě vzácné drobné kapradiny vratička měsíční a hadilka obecná (jsou to jedny z mála lokalit obou druhů v okrese). Z teplomilných druhů byla vzácně pozorována ožanka kalamandra (Potoky), pcháč bezlodyžný (Potoky) a na sušších loučkách ojediněle černohlávek dřípatý (Potoky, Suška). V lesoparku Dubčí se ojediněle vyskytuje kýchavice Lobelova, která tam byla zavlečena z horských poloh Javorníků. Kociánek dvoudomý se vyskytuje již ojediněle (Stříbrník k Tisovému, Potoky, U Hajduchů). Vzácněji se v Hořansku a Potokách vyskytuje trličník (hořeček) brvitý, na vlhkých loukách mečík střechovitý (Hořansko) a na zastíněných vlhkých místech zástupci ohrožených druhů hruštiček (PP Stříbrník, U Hajduchů aj.).
Významné stromy pozoruhodných dimenzí se v obci vyskytují sporadicky. K těm nejhodnotnějším patří dub a lípy u kostela. Velmi cenný byl vzrostlý javor babyka u Zajíčků nad Suškou. Byl však bohužel v roce 1994 zničen neznámým vandalem, který v těsné blízkosti kmene založil oheň. Větší stromy se nacházejí ojediněle v listnatých lesích nebo v okolí samot, např. v Hovízkách, Hořansku (lípy, buky, javory kleny a babyky). Jejich průzkum není dosud ukončen.
Fauna je poznamenána absencí rozsáhlejších a kvalitních lesních jedlobukových porostů.
Kromě běžných druhů savců (např. zajíc, srnec, liška, kuna skalní a lesní, ježek aj.) se v lesích pravidelně vyskytuje jelen a nepravidelně prase divoké. Muflon se vzácně zatoulá do Potoků z oblasti svého pravidelného výskytu v okolí Vsackého Cábu. Rys se občas zatoulá do okolí Potoků z oblasti Dinotic a Lušové. Medvěd se v okolí katastru vyskytoval začátkem 80. let (tehdy se potuloval v okolí Dinotic a Snozového u Leskovce), ve druhé polovině 90. let (tehdy se potuloval v okolí Uherské) a poslední výskyt byl zaznamenán v dubnu 2004 v Hovízkách. Vlk se po roce 2000 ojediněle zatoulal do okolí obce v Hovízkách. Z netopýrů byli zjištěni např. netopýr severní a netopýr večerní.
Z ptáků bylo v okolí obce zjištěno 119 druhů, z toho je asi 100 druhů hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů byl v jehličnatých lesích pod Ochmelovem ojediněle pozorován datlík tříprstý a tamtéž v 80. letech strakapoud bělohřbetý. Pravidelně se vyskytuje datel černý (hnízdí 2 až 3 páry, zejména v severní části Hovízek ve starých bukových lesích), holub doupňák (staré bučiny v Hovízkách a Hořansku, celkem 2 až 4 páry), žluna šedá (bučiny Hovízky, v některých letech v okolí Jahodného, celkem 1 až 2 páry), jeřábek lesní (Potoky, Hořansko, celkem 3 až 5 párů), sluka lesní (Potoky, Hořansko), ořešník kropenatý (Potoky, Hořansko pod Filkou), krkavec velký (hnízdí několik párů - Potoky, Hořansko). Z ptáků zemědělské krajiny pravidelně hnízdí ve skupinách lip žluna zelená (v celé obci 4 až 6 párů), krutihlav obecný (okolí Grycmanů, údolí Stříbrník, Hovízky, celkem 6 až 8 párů), bramborníček černohlavý (1 pár pravidelně hnízdí v okolí náspu hlavní silnice, v některých letech i železnice, naproti správní budovy ZD Horní Vsacko, 1 pár u železnice pod Dubčím, 1 pár hnízdí pod kravínem na Řečiskách), bramborníček hnědý (vzácně na větších a vlhčích loukách, např. pod Škrádným, za kostelem v okolí kravína, Stříbrník), křepelka polní (pravidelně se jeden sameček ozývá na polích pod Dubčím, ojediněle byla zjištěna v Hořansku - Veřečném, někdy bývají 1 až 2 samečci na Řečiskách), koroptev polní (pod Škrádným, okolí Dubčí), chřástal polní (celkem 3 až 6 volajících samců na větších loukách - Hrabůvka, okolí Galova a Dubčí, Veřečné). Ledňáček říční vzácně hnízdí na Bečvě a často jej tam lze spatřit i při potulce v létě, na podzim a v předjaří. Skorec hnízdí ve 3 až 5 párech v Hovízkách a Hořansku, vzácněji na Bečvě. Pisík obecný se pravidelně vyskytuje v době tahu (květen, červenec - srpen) na Bečvě, ojediněle tam zahnízdí. Kulík říční vyhnízdí ojediněle na Bečvě nebo na kukuřičných polích v její blízkosti. V obci se vyskytují oba naše druhy čápů. Čáp černý má hnízdo za hranicí katastru a do okolí obce létá za potravou, nejčastěji od hnízdišť v Jasenicích u Vsetína a od Makyty, případně z Dlouhého u Ústí. Čáp bílý naopak přímo v obci pravidelně hnízdí již řadu let - v 80. letech bylo hnízdo v centru obce na budově veterinární ošetřovny, později začal hnízdit u kravína na Řečiskách.
Z plazů se pravidelně vyskytují užovka obojková, slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá. Zmije obecná je již vzácná.
Z obojživelníků se běžně vyskytují skokan hnědý a ropucha obecná, v listnatých lesích mlok skvrnitý, vzácněji kuňka žlutobřichá a čolek horský, ojediněle rosnička zelená.
Z ryb je nadregionálně významný, dnes možná již historický výskyt sekavčíka horského v mlýnském náhonu, poslední údaj pochází z 50. let. Náhon má však zejména v části mezi Hovězským splavem a Hromadovou pilou ještě dobré podmínky pro jeho existenci. V Bečvě a jejích přítocích se pravidelně vyskytuje asi 10 druhů ryb, z ohrožených druhů to jsou ouklejka pruhovaná, mník jednovousý, vranka obecná a vranka pruhoploutvá. Vzácně se objeví druhy, které byly splaveny z rybníčků a nádrží výše proti proudu (Stanovnice, Huslenky pod Hrachovečkem apod.), např. hlavatka, úhoř aj. Pro mnohé druhy je na Bečvě nepřekonatelnou překážkou Hovězský splav, který tak tvoří horní hranici jejich přirozeného rozšíření (ouklejka pruhovaná, parma obecná, hrouzek obecný). Při povodni v létě 1997 se některým druhům podařilo dostat i přes tento jez, např. parmě.
Ze vzácných motýlů se v Hovízkách vyskytuje modrásek černoskvrnný a modrásek jetelový, na loukách či v okolí zahrad se pravidelněji vyskytuje otakárek fenyklový, na Bečvě rak (např. pod Hovězským splavem). V mlýnském náhonu se mezi Hromadovou pilou a Hovězským splavem vyskytuje silně ohrožený mlž - velevrub tupý, je to jedna ze tří známých lokalit jeho výskytu v okolí Vsetína a zároveň se také jedná o nejvitálnější populaci. Populace velevruba je zranitelná kolísáním vodní hladiny, a proto musí být stavu náhonu věnována mimořádná pozornost.
Ke geologickým přírodním zajímavostem patří skalní prahy na Bečvě směrem k Janové, které jsou tvořeny vrstvami odolnějších pískovců.
Celý katastr leží v CHKO Beskydy. V obci existuje zatím jedno maloplošné zvláště chráněné území, a to Přírodní památka Stříbrník. Mnoho dalších lokalit má však parametry na vyhlášení ZCHÚ, zejména se jedná o orchidejové louky v Potokách (jejich rozsáhlost je důvodem k vyhlášení v kategorii přírodní rezervace) a pak menší lokality s mokřady a květnatými loukami v Hovízkách u Hajduchů a na Sušce, v Hořansku ve Veřečném a v údolí Stříbrník na hřbetě směrem k Tisovému.
Turisticky je velmi zajímavá trasa po vrcholové části hřbetu Vsetínských vrchů nad Hovízky, od Krošenků na Vsetín, odkud jsou pěkné výhledy na Javorníky. Méně atraktivní trasa s výhledy na Vsetínské vrchy a Javorníky vede na vrcholy Galov a Jahodný.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko