PŘÍRODA VALAŠSKA
Hošťálková
Hošťálková leží ve východní části Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 360 m (tok Horňanky na východním okraji katastru) až 695 m (hřbet pod Humencem). Rozlohou 2 688 ha patří k větším obcím okresu. Hlavní sídlo leží v údolí podél Horňanky, menší zástavba je v bočních údolích Hajnušov a Štěpková, rozptýlená zástavba je na okolních kopcích. Zachovalé tradiční dřevěné stavby se nacházejí jednotlivě na okraji souvislé zástavby nebo na pasekách. Nejcennější dřevěnice jsou na dolním konci údolí Hajnušov a v lokalitě Maruška.
Lesy pokrývají 61 % plochy. Hlavní lesnatou oblastí je jižní a jihozápadní část katastru. V této části se také nachází rozlehlejší smíšené lesy s bukem, jedlí a smrkem. Svou skladbou jsou dosti blízké původním lesům, které se zde nacházely před osídlením člověkem. Místy se nacházejí smrkové monokultury, zejména v severní části.
Obcí protéká na horním konci potok Horňanka, který se od soutoku s potoky Štěpková a Hajnušovský nazývá Ratibořka. V souvislé zástavbě má zcela upravené koryto, mimo intravilán je regulace pomístní a s dobře vyvinutým břehovým porostem (olše, klen, jasan aj.). Nejvýznamnějšími přítoky jsou potoky Štěpková a Hajnušovský. Oba přítoky mají několik zachovalejších úseků s meandry, nejcennější jsou meandry na Štěpkové U Pavlíků a pod Pivovařisky. Rovněž se vyskytují mokřadní plochy, např. ve Štěpkové pod hájenkou (U Vítků), U Pavlíků a za Bzdiny, v údolí Hajnušov v Hájkoch.
Ve flóře se vyskytuje poměrně hodně ochranářsky hodnotných druhů a většina zajímavějších botanických lokalit se nachází v údolí Štěpková. Ze vzácnějších rostlin se vyskytuje celkem 15 druhů orchidejí - jsou to: kruštík Greuterův (dvě malá naleziště jsou ve Štěpkové a na jižních svazích vrchu Maruška, kruštík zde roste na březích koryt potoků), kruštík růžkatý (Štěpková, je to dosud jediná známá lokalita v okrese), kruštík modrofialový (Štěpková, 1 lokalita), kruštík bahenní (Končiny, Uvezené v Hajnušově), okrotice bílá (Štěpková, 1 lokalita), prstnatec májový (mokřadní louky Štěpková, Hajnušov aj.), prstnatec bezový (celkem 3 lokality, např. Štěpková), prstnatec Fuchsův (Hajnušov v Hájkoch, Štěpková aj.), vstavač mužský (Štěpková u Pavlíků, Damašek aj.), dále hlístník hnízdák, kruštík širolistý, pětiprstka žežulník, hlavinka horská (Štěpková U Pavlíků), vemeník dvoulistý a bradáček vejčitý. Významný je výskyt vzácnější mokřadní rostliny tolije bahenní, největší populace v okrese roste na mokřadu U Pavlíků ve Štěpkové, ojediněle ji najdeme na dalších mokřadech v okolí (jižně pod Fojtovou horou apod.). Koncem 80. let se nacházela v lokalitě Končiny jižně od Poborova u Kateřinic drobná populace vachty trojlisté, dnes je zřejmě před zánikem. V přírodně velmi hodnotném jedlovém lese v lokalitě Zálesí - Končiny jižně od Poborova je naleziště dvou vzácnějších plavuní - plavuně vidlačky a vrance jedlového, na uvedené lokalitě jsou bohaté porosty bělomechu sivého. Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují řeřišnice zubatá (Hajnušov), záraza rusá (Štěpková, je to jediná lokalita v celých Hostýnských vrších), vítod nahořklý (Štěpková), bařička bahenní (Štěpková), svída jižní (Fojtova hora), hořeček brvitý (Hajnušov - Uvezené, Fojtova hora) a žebrovice různolistá (smrkové lesy).
Okolí obce patří po mykologické stránce k bohatším oblastem, což je dáno vysokou lesnatostí s přítomností různých druhů lesů (s přirozenou skladbou, smrkové monokultury, selské lesy apod.). Celkem bylo zaregistrováno přes 150 druhů makroskopických hub. Ze vzácnějších druhů se vyskytují např. hřib červený, ucháč čepcovitý, muchomůrka slámožlutá, muchomůrka porfýrová, ohnivec šarlatový aj.
V obci se nachází několik pozoruhodných stromů - staré duby a lípy. Největší lípy jsou u dřevěnic na počátku údolí Hajnušov. Duby s velkými dimenzemi se nacházejí ve stráni za zámečkem. Krásný solitér javoru roste na Bludném. V obci je však více starých stromů, je nutné provést podrobnější průzkum.
Ve fauně jsou zastoupeny vzácnější druhy lesů i zemědělské krajiny.
Ze savců se kromě běžných druhů (srnec, zajíc, liška, jezevec, kuna lesní, lasice kolčava, ježek, poblíž sídel kuna skalní aj.) v okolních rozsáhlejších lesích pravidelně vyskytuje prase divoké, daněk, přechodně jelen a muflon. V roce 1987 se zatoulal mladý los, který později zahynul na železnici na Přerovsku. Ze šelem se ojediněle zatoulá rys z oblasti svého pravidelného výskytu v Javorníkách a Vsetínských vrších, po celou zimu se v okolních lesích vyskytoval na přelomu let 1985/1986, další výskyt byl v 90. letech. Medvěd se do okolí obce zatoulal v roce 1975, kdy byl zjištěn v severní části katastru. V obci se vyskytují netopýři, podrobnější údaje o zastoupení druhů však dosud nejsou známy.
Z ptáků bylo zjištěno téměř 100 druhů, z toho 81 druhů hnízdí. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (1 pár hnízdí v lesích ve Štěpkové, často je na přeletu), holub doupňák (5 až 10 páry v bučinách jižně a jihozápadně od obce - Fojtova hora, Vysoký Grúň a Tisové, hnízdí i v Dubí u zámku aj.), datel černý (2 páry bučiny jižně a JZ od obce, na přeletu severně od obce), žluna šedá (2 pár bučiny jižně a JZ od obce), lejsek malý (hnízdí v bučinách jižně a JZ od obce) a krkavec velký (1 pár Hajnušov, 1 pár jihozápadně od obce, v Humenci aj.). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: ťuhýk obecný (u křovin, roztroušeně - celkem 25 až 40 párů), velmi vzácně ťuhýk šedý (koncem 80. let hnízdil 1 pár nad obcí pod Fojtovou horou, v celém okrese jinak hnízdí celkem 2 až 4 páry), bramborníček hnědý (celkem několik párů na větších loukách a pastvinách, chřástal polní (na okolních loukách se každoročně ozývají 3 až 5 samečků), křepelka polní (v některých sušších letech se v okolí obce ozývají 2 až 4 samečci). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují cvrčilka říční (obývá hustější porosty dřevin u mokřadů a drobných toků v zemědělské krajině, celkem 3 až 4 zpívající samečci: jižně nad obcí pod Fojtovou horou, u toků - Štěpková, Horňanka nad obcí aj.), cvrčilka zelená (paseky s malými smrčky, celkem několik párů), ledňáček říční (pravidelný výskyt při pohnízdní potulce, v některých letech zaletuje v době hnízdění od páru hnízdícího na Ratibořce u Bečvy nebo na Bečvě, na přelomu 70. a 80. let hnízdil na toku Štěpková pod Bzdiny), skorec vodní (na tocích hnízdí 2 až 3 páry), rehek zahradní (celkem 10 až 15 párů, hnízdí v zahradách v intravilánu a u samot).
Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná i živorodá.
Z obojživelníků se kromě běžných druhů (skokan hnědý a ropucha obecná) vyskytují mlok skvrnitý, kuňka žlutobřichá, čolek obecný a čolek horský.
Ze zajímavějších bezobratlých lze častěji spatřit otakárka fenyklového (někdy i v centru obce), batolce duhového (lesní cesty) a na mokřadech vzácně střevlíka hrbolatého (Štěpková). Ve Štěpkové, v nivě potoka pod Pivovařisky, se v 90. letech přechodně vyskytovala početná populace mediteránního druhu hlemýždě Helix aspersa. Jedná se o velmi zvláštní a ojedinělý případ zavlečení tohoto druhu do střední Evropy. Populace zde přežívala několik let.
Ke geologickým a geomorfologickým zajímavostem patří skalní výchozy v okolí Vysokého Grúně a na severním svahu Tisového, drobné puklinové jeskyně v Damašku, vývěry pěnovců v Damašku a ve Štěpkové.
V okolí obce není dosud vyhlášeno žádné zvláště chráněné území, svým ochranným pásmem do katastru obce však zasahuje Přírodní památka Pivovařiska, která leží v k. ú. Liptál. Některé lokality však zvýšený stupeň ochrany budou mít, zejména se to týká lokalit botanických (Štěpková, Končiny), geologických (pěnovce v Damašku), resp. geomorfologických (skalní výchozy).
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko