Popis přírodního prostředí obcí a měst » Halenkov

Halenkov

Obec leží na rozhraní Vsetínských vrchů a Javorníků v nadmořské výšce 410 m (Bečva pod údolím Černý) až 885 m (Čerňanská Kýčera). Rozlohou 4 220 ha patří k větším obcím okresu. Hlavní část sídla leží v údolí Bečvy, větší nakupení domků je místy v údolích Dinotice a Černé, rozptýlená zástavba se nachází porůznu v údolích Lušová, Dinotice, Hluboký, Břežitá a Černé. Často lze nalézt ještě původní a zachovalé dřevěné domky. Krajinářsky působivé jsou rodové shluky dřevěnic, nejpěknější je v Černém u Ščulků.

Lesy zaujímají 69 % rozlohy katastru. Z velké části sice byly přeměněny na smrkové monokultury, avšak dosud se zachovalo ještě značné množství přírodě blízkých lesů s větším zastoupením buku, případně jedle. Největší komplexy bukových lesů i s jedlemi najdeme na horním konci údolí Lušová, Dinotice a v okolí Čerňanské Kýčery. V Dinoticích pod Cábem leží jedlobukový prales Kutaný, na který navazují další zachovalé přírodě blízké lesy s bukem a jedlí. Celé území je součástí regionálního biocentra územního systému ekologické stability. V okolí Halenkova se také nachází větší množství bývalých selských lesů, kde se hospodařilo extenzivně i v posledních desetiletích 20. století, zejména jsou přítomny ve Vsetínských vrších (lesy byly po několik desetiletí v užívání dřívějšího JZD). Právě díky tomu většina z těchto lesů nebyla do 90. let 20. století vykácena a nacházelo se v nich velké množství buků s nadměrnými dimenzemi (věk stromů 130-160 let), které zřejmě zprvu vyrůstaly na otevřenějších prostranstvích (snad pastvin), vytvořily se u nich hrbolaté kmeny a rozkošatělé koruny. Celkem lze na katastru najít ještě desítky takových lokalit se stovkami stromů o průměru kmene až 1,5 m. Tyto stromy jsou hospodářsky málo využitelné, mají však obrovský ekologický význam. Často jsou uvnitř zcela vyhnilé, s množstvím dutin a zlomů, které jsou významnou základnou pro rozmnožování mnohých druhů fauny (např. pro dutinové ptáky, z hmyzu pro výskyt vzácných druhů brouků aj.). Tyto zbytky přestárlých bukových porostů najdeme na mnoha místech mezi Dinoticemi a Lušovou, ojediněle ještě v Provazném a Černém. Bohužel, od konce 90. let se zintenzivnilo kácení i těchto lesů, což vede ke zrychlení úbytku druhů vázaných na starší bučiny.

Hlavním tokem protékajícím obcí je Vsetínská Bečva, která je v plném rozsahu zregulována. Nad obcí je velký Halenkovský jez, pod nímž se nachází množství úkrytů pro vodní faunu (ryby, rak). V bočních údolích jsou menší potoky, které jsou v místech souvislé zástavby zregulovány, mimo ni jsou většinou v přirozeném stavu. Pěkně vyvinutý meandrující tok se nachází v údolí Hluboký za zástavbou, kde také přežila v širším regionu ojedinělá populace původního raka říčního. Krajinářsky a ekologicky významnou, i když drobnou vodotečí je bývalý náhon, který protéká od Halenkovského jezu kolem pily přes část obce.

Flóra v katastru obce je velmi bohatá na ochranářsky hodnotné luční druhy. V některých místech se zachovalo větší množství velmi pěkných květnatých luk, které nebyly v minulých desetiletích poškozeny rekultivacemi nebo nepřiměřeným hnojením a dodnes tam najdeme stovky až tisíce kvetoucích orchidejí. Pro botaniky i pro laické turisty jsou to ve druhé půli května a v červnu vzrušující scenérie. Rozsáhlejší orchidejové louky se nacházejí v celé severní polovině údolí Dinotice, v severní části údolí Lušová a v celé halenkovské části údolí Černé. Na všech uvedených místech najdeme velké množství dalších vzácnějších a mizejících druhů rostlin, např. prvosenku jarní (v Dinoticích kvetou desetitisíce jedinců, na dalších místech jsou stovky až tisíce jedinců), mateřídoušku a jiné. Na území obce roste celkem 14 druhů orchidejí. Nejhojnější z nich je vstavač mužský (na jedné louce o rozloze 1 ha v údolí Černé dokonce kvetou až dva tisíce jedinců), dále se místy nacházejí prstnatec bezový (hlavně Dinotice v širším okolí točny busu, dále Hluboký u Holců, Peciválka v Lušové, pod Čerňanskou Kýčerou aj.), hlavinka horská (Černé, Dinotice aj.), vemeník dvoulistý, pětiprstka žežulník, na mokřadních loukách často bradáček vejčitý a vzácněji prstnatec májový (Dinotice, Hluboký, Lušová), podél okrajů lesa kruštík širolistý, vzácně kruštík bahenní (Peciválka jižně pod Fíkovým vrchem, Dinotice v Kožůšku), v bukových lesích hlístník hnízdák, ojediněle kruštík modrofialový (Lušová) a okrotice bílá (Dinotice v Kožůšku). Nejvzácnějšími orchidejemi jsou vstavač kukačka (roste na jedné louce na Peciválce v Lušové jižně pod Fíkovým vrchem, v 80. letech byl nalezen i v Dinoticích), vstavač bledý (v roce 1997 byl jeden kvetoucí jedinec nalezen na dolním konci údolí Dinotice u silnice, v dalších letech však nevykvetl - zřejmě byl utržen) a vstavač osmahlý (dříve, v roce 1989, byla pouze jedna rostlina nalezena na bývalé a dnes silně zarůstající pastvině na dolním konci údolí Černé, koncem 90. let byla nalezena další a perspektivní lokalita s několika jedinci v údolí Hluboký, po roce 2000 tam pravidelně kvete do 10 kusů). Z jiných druhů se vzácněji na sušších loukách podél okrajů lesa a na pastvinách nachází vymírající kociánek dvoudomý, podél okrajů se ojediněle vyskytuje řepíček trojlistý (Dinotice, jihovýchodně pod Okrouhlou leží zřejmě nejvýchodnější lokalita v rámci okresu), pcháč bezlodyžný (Černé, Hluboký), vranec jedlový (Kutaný), skřípinka zmáčknutá (Dinotice), vachta trojlistá (Hluboký), měsíčnice vytrvalá (významná populace je v javorové bučině na vrcholu Čerňanské Kýčery), česnek medvědí (Čerňanská Kýčera), sněženka podsněžník (ojediněle se vyskytuje ve vrcholové části hlavního hřbetu Vsetínských vrchů), mečík střechovitý (větší naleziště bylo dříve v Lušové pod Močárnou, je však ohroženo sukcesí lesa, drobné populace jsou na dalších místech v Dinoticích a Lušové). V rámci katastru se nacházejí četné zbytky jalovcových pastvin, kde se v minulosti pásl dobytek. Na těchto stanovištích se v průběhu mnoha let extenzívního užívání vytvořila bohatá květena sušších stanovišť včetně populací nejrůznějšího hmyzu vázaného na květenu a mraveniště. K nejkrásnějším patří jalovcová pastvina na bezejmenné kótě 702 m n. m. na Šuláckých vrších u Peciválky, další zbytky těchto pastvin jsou v Dinoticích (Kršelky, v Kožůšku, na vrcholové části hřbetu k Bratřejůvce - nad Hoduly a jinde), v Hlubokém u Holců a pod Valovisky, na dolním konci údolí Černé a jinde. Většina jalovcových pastvin již není obhospodařována a bez náhradní údržby aspoň kosením, spojeným s likvidací náletových dřevin, by časem zarostly lesem.

Pozoruhodně velké stromy jsou zastoupeny většinou bukem. Na severovýchodním okraji hlavního sídla v údolí Šuláčky se nachází mohutný a vykotlaný topol černý. Tři mohutné buky a jasan rostou u dřevěnice severozápadně od samoty Kršelky v Dinoticích. Velké množství vzrostlých, a někdy i bizarních buků se nachází ve všech starých selských bukových lesích, celkem se jedná o stovky stromů. Nejčastěji se nacházejí v oblasti mezi Dinoticemi a Lušovou. Tyto stromy mají vysokou památkovou, krajinářskou a ekologickou hodnotu. I když rostou většinou v hospodářských lesích, mají už minimální ekonomické využití. Jsou však velmi důležité pro život velkého množství vzácných živočichů.

Fauna oblasti je velmi bohatá. Prolínají se zde prvky rozsáhlejších horských lesů i prvky teplomilnější ze zemědělské krajiny.

Z větších savců se v odlehlejších lesích vyskytuje jelen, na většině území pak prase divoké (zejména Dinotice, Hluboký a Lušová), dále srnec, liška, kuna lesní, zajíc, poblíž sídel je běžná kuna skalní, vzácněji se vyskytuje jezevec, tchoř, muflon (zejména Dinotice, vzácně i Lušová-Peciválka, zatoulá se z lesů ve Vsetíně - Jasenicích). Pravidelně se vyskytují některé šelmy - od konce 70. let medvěd (zejména Dinotice, Lušová a okolí Čerňanské Kýčery, v létě roku 2000 se v Dinoticích opakovaně zdržoval později v Brodské u N. Hrozenkova odchycený jedinec) a rys (tamtéž). Vlk se téměř každoročně vyskytuje v okolí hlavního hřebenu Javorníků a Vsetínských vrchů od roku 1995 (někdy i smečka s mladými). Vydra se pravidelně objevuje na Bečvě při migraci. Z bohaté fauny netopýrů byl zjištěn např. netopýr severní.

Nejlépe je prozkoumána ptačí fauna. Byl zjištěn výskyt 119 druhů, z toho 98 druhů hnízdí. V bukových lesích s jedlí se pravidelně vyskytují strakapoud bělohřbetý (velká populace se nachází v Dinoticích, navazuje na populaci v okolí Cábu a v Lušové, hnízdí i v okolí Čerňanské Kýčery), dále žluna šedá (Dinotice, Lušová, okolí Čerňanské Kýčery, Lušová), datel černý (tamtéž), holub doupňák (Dinotice, Lušová, Peciválka, pod Čerňanskou Kýčerou aj.), ojediněle i datlík tříprstý (Dinotice, Lušová). Ze vzácných pěvců je zde poměrně silná populace lejska malého, který často hnízdí právě v bývalých selských bučinách, kde nachází dostatek vhodných dutin a polodutin, vyšší početnosti dosahuje také v PR Kutaný a okolních bukových lesích (vyskytuje se v Dinoticích, Lušové, Hlubokém, Provazném a v okolí Čerňanské Kýčery). Z dalších lesních druhů se vzácněji vyskytují jeřábek lesní (Dinotice, Lušová, Hluboký), lejsek bělokrký (početná populace hnízdí v PR Kutaný, roztroušeně je v dalších bučinách), ořešník kropenatý (Dinotice, Lušová a okolí Čerňanské Kýčery) a sýc rousný (Dinotice, Lušovka, Provazné). Do konce 60. let se v Dinoticích vyskytoval tetřev hlušec. Z ptáků zemědělské krajiny se pravidelně vyskytuje žluna zelená (roztroušeně hnízdí ve skupinách starých lip u osad i samot), krutihlav obecný (po 1 páru hnízdí u Ščulků v Černém, v zahradách pod Lušovou okolí Šuláčků,v Hlubokém, v Dinoticích západně pod Kyčerkou aj.), na několika křovinatých místech hnízdí vzácná pěnice vlašská (pásy křovin na Kyčerce, jižní část Dinotice, Černé pod Ščulky, severozápadně od kravína v Dinoticích, Hluboký) a téměř ve všech křovinatých biotopech na celém území obce hnízdí ťuhýk obecný. Podél železnice mezi Dinoticemi a Černým pravidelně hnízdí 3 až 4 páry bramborníčka černohlavého. Na loukách v okolí každý rok volá 4 až 8 chřástalů polních a na polích ojediněle i křepelka polní (okolí železnice východně od údolí Černé, Kyčerka, západně od Břežité), místy na nich hnízdí bramborníček hnědý (Břežitá, mezi Hlubokým a Dinoticemi). Typickým obyvatelem okrajů jehličnatých lesů a menších smrkových lesíků je kos horský (zejména Dinotice, Lušová, Černé), od konce 90. let ale téměř vymizel ze všech údolí a zbytky hnízdící populace se nacházejí ve vyšších polohách. Na potocích pravidelně hnízdí 4 až 6 párů skorce vodního. Ledňáček říční se pravidelně vyskytuje v době tahu a výjimečně zahnízdí (v 90. letech bylo hnízdo mezi Halenkovským jezem a ústím potoka z Břežité). V době tahu (květen, červenec až srpen) na Bečvě často zastihneme pisíka obecného a kulíka říčního. Čáp černý často zalétá za potravou na Bečvu a její přítoky, hnízdění bylo v posledních letech zjištěno v Dinoticích. Čáp bílý poprvé za několik posledních desetiletí vyhnízdil v obci v roce 1998 uprostřed vojenského prostoru. Z dalších vzácnějších druhů ptáků se vyskytují rehek zahradní (jednotlivé páry hnízdí v okolí většiny samot, řídce i v zahradách v intravilánu), sedmihlásek hajní (ojedinělé páry hnízdí v údolí Bečvy ve skupinách s většími stromy, většinou lípami, v okolí točny busu v Dinoticích) a žluva hajní (v některých letech byl zjištěn ojedinělý zpívající samec v břěhovém porostu Bečvy nad Bratřejůvkou a v bukových lesích v Dinoticích). Ještě v 70. letech se v místě Valoviska, mezi údolími Hluboký a Lušová, vyskytoval bažant. V polovině 70. let vyhnízdil na horním konci Lušové dudek chocholatý, později se ojediněle vyskytl v době tahu. Výjimečně by mohl zahnízdit i v posledních letech, jsou tam totiž přítomny větší dutiny i pasoucí se skot, což vytváří pro jeho hnízdění vhodné předpoklady.

Z plazů lze spatřit běžnější druhy, např. užovku obojkovou, užovku hladkou, slepýše křehkého, ještěrky obecnou a živorodou. Zmije je již vzácná.

Obojživelníky lze v době páření spatřit ve větším množství v tůních nebo rybníčcích (Hluboký, Provazné), zejména skokana hnědého a ropuchu obecnou. Vzácněji se vyskytují kuňka žlutobřichá a čolek horský, v bukových lesích je hojný mlok.

Z ryb se v Bečvě vyskytují např. pstruh obecný, lipan podhorní, jelec tloušť, mřenka mramorovaná, střevle potoční a vranka obecná, v přítocích Bečvy pstruh obecný a vranka pruhoploutvá.

Z bezobratlých se vyskytují četné druhy hmyzu, nejnápadnější a nejbohatší je hmyzí fauna na květnatých loukách a pastvinách. Na jaře v době kvetení vrby jívy nebo javoru klenu můžeme vidět na stráních s těmito dřevinami stovky čmeláků. Z motýlů se vyskytuje řada vzácných druhů, oblast Halenkova patří k nejbohatším refugiiím na Valašsku, nejvíce lokalit leží v údolích Dinotice a Lušová - byli zjištěni např. okáč kluběnkový (Dinotice, je to jedna ze dvou známých lokalit na Moravě, druhá leží pod Cábem u Vsetína), modrásek černoskvrnný, modrásek očkovaný, modrásek bahenní, modrásek jetelový, zelenáček velký, vřetenušky ligrusová a třeslicová, soumračník bělopásný, otakárek ovocný a pestrobarvec petrklíčový (Dinotice). V Dinoticích byl začátkem 90. let potvrzen výskyt velmi vzácného brouka tesaříka alpského. V 70. letech se na bucích, které tehdy rostly severně nad vykotlaným topolem u Šuláčků, a na vzrostlém dubu a lípách pod Černým, vyskytovali brouci roháči obecní. V údolí Hluboký byl nalezen vzácnější tesařík pižmový. V mlýnském náhonu pod Halenkovským jezem se ještě v roce 2000 v nepatrném množství vyskytoval vzácný mlž - velevrub tupý, který je v ČR silně ohrožený na existenci. Náhon je však zanášen sedimenty a bude nutné jej revitalizovat, jinak velevrub vyhyne (je to jedna ze tří známých lokalit na Vsetínsku). V jedlobukových lesích se vyskytuje karpatský endemit plže, modranka karpatská. V Hlubokém se zachovala původní populace raka říčního, která úspěšně přežila období nejvyšší chemizace v zemědělské výrobě v 70. a 80. letech. Rak říční se v současnosti vyskytuje i na Bečvě.

Z geologických zajímavostí jsou zvláštností skalní prahy v korytě Bečvy (pod a nad mostem do Dinotic), které jsou tvořeny vrstvami z odolnějších pískovců.

Celý katastr leží v CHKO Beskydy a v Ptačí oblasti Horní Vsacko. V okolí obce bylo vyhlášeno zatím jedno zvláště chráněné území, a to Přírodní rezervace Kutaný. Mimo ni se nachází řada dalších cenných lesních i nelesních biotopů, které mají parametry na vyhlášení ZCHÚ - buď v kategorii přírodní památka (např. některé menší jalovcové pastviny v Dinoticích, Hlubokém, na Šuláckých vrších, orchidejové louky v Černém, na Peciválce, případně křovinaté stráně Kyčerka, pod Ščulky) nebo přírodní rezervace (rozšíření PR Kutaný, lesy v okolí Čerňanské Kýčery, rozsáhlejší orchidejové louky v Dinoticích v okolí točny busu aj.). Mnohé z uvedených lokalit již potřebují zavedení aktivní ochrany s následnou podporou jejich údržby, zejména se to týká luk a pastvin s výskytem orchidejí. Ohroženy na své existenci jsou i selské lesy s přestárlými a vykotlanými buky, neboť po vrácení užívání jejich vlastníkům byly některé z nich již koncem 90. let vykáceny. Z hlediska některých ohrožených druhů se na území katastru nacházejí populace s nadregionálním významem u lučních orchidejí (zejména vstavač mužský, dále hlavinka horská a prstnatec bezový), čmeláků, některých motýlů (např. modrásek černoskvrnný) a ptáků (zejména lejsek malý a strakapoud bělohřbetý).

Turisticky zajímavými trasami s pěknými výhledy do údolí Vsetínské Bečvy jsou: výstup z Bratřejůvky po hřbetu mezi Bratřejůvkou a Dinoticemi na Ochmelov, výstup na Kyčerku ke kříži a cesta z údolí Černý kolem Ščulků na Čerňanskou Kýčeru.