Popis přírodního prostředí obcí a měst » Dolní Bečva

Dolní Bečva

Katastr obce se nachází jak ve sníženině Rožnovské brázdy (nejnižší nadmořská výška činí 390 m, nachází se na toku Rožnovské Bečvy jihozápadně od obce), tak ve východní části Radhošťské hornatiny (nejvyšším místem je vrchol Radhoště, 1129 m n. m.). Rozlohou 2 006 ha patří mezi středně velké obce okresu. Podstatná část sídla leží v údolí Rožnovské Bečvy a v dolních částech údolí Dolní a Horní Rozpitý. Rozptýlené osídlení se nachází také na okolních svazích. Místy se nacházejí zachovalejší dřevěné stavby s tradiční architekturou, zejména na pasekách.

Lesy zaujímají 68 % rozlohy, je to čtvrtá nejlesnatější obec okresu. Většinu lesů tvoří mladší bučiny a smrkové monokultury. Níže na svazích, např. na Kamenném, rostou mezi loukami a pastvinami březové háje. Ochranářsky nejcennějšími jsou smíšené lesy s bukem na jižních svazích Radhoště a částečně i Černé hory. Velmi cenný porost se nachází na Radhošti pod kaplí. Jde o zbytek zakrslé bučiny pralesovitého charakteru, formovaný drsnějším klimatem s nádherně vyvinutou věkovou a prostorovou strukturou. Takovéto lesy jsou již dnes velmi vzácné a hostí ohrožená společenstva organismů. Podobné porosty menší rozlohy jsou také podél červené turistické značky mezi Radhoštěm a Černou horou.

Otevřená krajina se v různých částech katastru liší podle polohy obhospodařovaných pozemků. Na svazích jsou často poměrně zachovalé extenzivní pastviny a louky s pestrou květenou a s rozptýlenou zelení. V údolní nivě Bečvy jsou intenzivněji obhospodařované zemědělské pozemky, pole a kulturní louky.

Největším tokem je Rožnovská Bečva. Úsek řeky protékající katastrem patří k poměrně zachovalým a má dobře vyvinuté břehové porosty. Po povodni v roce 1997 došlo na několika místech k vytvoření zpřírodněných úseků s mohutnými štěrkovými náplavy a přirozenými břehy. Pokud je to z hlediska ochrany staveb před vodou možné, je velmi žádoucí podobné úseky ponechávat bez úprav, neboť se tím výrazně zlepšuje kvalita říčních ekosystémů v naší krajině. Oba nejvýznamnější potoky Dolní a Horní Rozpitý jsou typické podhorské štěrkonosné toky s velkým spádem. Bohužel jsou prakticky v celé své délce zregulovány.

Ochranářsky významnější druhy flóry se nacházejí téměř výhradně ve vyšších polohách. Jsou především na jalovcových pastvinách na Kamenném a v Horním Rozpitém a v přirozených horských lesích v okolí Radhoště a Černé hory. Z orchidejí se vyskytují např. prstnatec májový (roztroušeně, v desítkách až stovkách jedinců, roste na mokřadních loukách), prstnatec Fuchsův (jen místy), vemeník dvoulistý (na desítkách lokalit, místy i desítky až stovky jedinců), okrotice dlouholistá (několik jedinců roste na jedné lokalitě v Kamenném), kruštík širolistý (roztroušeně v okolí lesů a na jejich okrajích), vstavač mužský (jednotlivě) a běžnější bradáček vejčitý. Na bývalých pastvinách v okolí vrcholu Radhoště se přes postupnou degradaci luk zarůstáním dodnes udržela ohrožená mochna zlatá. Roztroušeně se vyskytuje jestřábník oranžový a vzácně lilie zlatohlavá. Na levém břehu Bečvy pod obcí a na jižních svazích Radhoště se nacházejí populace kolotočníku ozdobného, který je původní ve východních Karpatech. Pravděpodobně sem byl zavlečen ze zahrádek. Je to ve volné přírodě okresu jedna ze dvou známých lokalit. Z dalších vzácnějších rostlin se vyskytují: žebrovice různolistá, mečík střechovitý (některé mokřadní louky), kýchavice Lobelova (okolí Radhoště), česnek medvědí (bukové lesy), žlutě kvetoucí náprstník velkokvětý (místy, např. Dolní Rozpité), oměj tuhý moravský (Radhošť) a hořec tolitovitý (Radhošť). Ze zajímavějších druhů dřevin se ojediněle vyskytuje jinak velmi vzácná bříza tmavá a rybíz alpský (Radhošť), který je v okrese znám ještě v okolí Čertova mlýna.

Ze zavlečených invazních rostlin se ojediněle vyskytuje bolševník velkolepý (byl zjištěn např. U Hajdů) a zejména u Bečvy křídlatka japonská.

Ze vzácnějších druhů hub roste v březových hájcích kozák bílý, kozák kapucínek, hřib březový a liška obecná, dále se vyskytují šiškovec černý, květnatec Archerův a hřib nachovýtrusý.

Pozoruhodností mezi velkými stromy je alej starých lip v centru obce. Bohužel je však většina z nich ve špatném stavu, stromy jsou vykotlané a jsou poškozeny neodborným ořezáváním větví v minulosti. Na dolním konci obce roste mohutnější lípa srdčitá, u které byl v minulosti zkrácený kmen. Zajímavějších vzrostlých stromů je v katastru obce více, je však nutný další průzkum.

Ze savců se vyskytují např. srnec, jelen, zajíc, veverka, prase divoké, kuna lesní, lasice kolčava, jezevec (Kamenné a Havraní) a liška, u sídel ježek, kuna skalní aj. Z větších šelem se na Bečvě nepravidelně zdržuje vydra. V rozlehlejších lesích se vyskytuje rys, který se zde i rozmnožuje. Od konce 70. let se do okolí obce občas zatoulá medvěd. Z drobných savců se vyskytují např. plšík lískový (četný je v horní části údolí Dolní Rozpitý), myšice lesní, myšice temnopásá, myšivka horská, rejsek horský a rejsec černý. Z netopýrů byli zjištěni netopýr velký, netopýr večerní, netopýr vodní, netopýr severní, netopýr dlouhouchý, netopýr hvízdavý a vrápenec malý.

Z ptáků bylo zjištěno asi 100 druhů, z toho 85 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (v okolí obce hnízdí 1 pár, často je vidět na přeletu - na potocích a na Bečvě), sluka lesní (několik párů), jeřábek lesní (hnízdí několik párů, např. pod Černou horou), datel černý, strakapoud bělohřbetý (několik párů hnízdí ve starých bukových lesích Radhoště a Černé hory), lejsek malý (po několika párech hnízdí v bučinách na Černé hoře, v okolí Radhoště aj.), lejsek bělokrký (listnaté lesy, hlavně s bukem), rehek zahradní (kromě rozvolněných bukových lesů hnízdí i v zahradách u sídel, celkem několik desítek párů) a kos horský (roztroušeně ve smrkových lesích ve vyšších polohách). Z ochranářsky zajímavějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: linduška luční (asi 5 párů hnízdí na loukách v okolí vrcholu Radhoště), bramborníček hnědý (louky na vrcholu Radhoště u hotelu), ťuhýk obecný (pravidelně na všech křovinatých místech), chřástal polní (na větších loukách se ročně ozývají 2 až 4 samci), krutihlav obecný (v některých letech 1 pár hnízdí v okolí zahrad) a bramborníček černohlavý (v některých letech v okolí silnice 1 pár). Na tocích pravidelně hnízdí skorec vodní (3 až 6 párů) a nepravidelně ledňáček říční (velmi často je však na průtahu, zejména v létě, na podzim a v předjaří). Na Bečvě v některých letech hnízdí pisík obecný. Na bývalé štěrkovně u Bečvy i na Bečvě hnízdí několik párů kachny divoké. Ještě koncem 60. let bylo na Kamenném zjištěno vyhnízdění dnes prakticky se nevyskytujícího dudka chocholatého, hnízdo bylo ve hromadě kamení. Koroptev polní se na katastru vyskytovala do roku 1984.

Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá. Na Kamenném byla zjištěna užovka hladká. Relativně častější je i zmije obecná, která byla pozorována např. na Černé hoře, v Dolním a Horním Rozpitém a na Kamenném.

Z obojživelníků je hojný skokan hnědý, často se vyskytují kuňka žlutobřichá a mlok skvrnitý, vzácněji lze spatřit ropuchu obecnou, čolka obecného a čolka horského. V 80. letech se v tůních východně nad obcí vyskytoval čolek velký.

V Bečvě a jejích přítocích žije několik druhů ryb, zejména pstruh potoční, lipan podhorní, vranka pruhoploutvá, střevle potoční, hrouzek obecný a mřenka mramorovaná.

Ze vzácnějších motýlů lze na kvetoucích loukách spatřit otakárka fenyklového a hnědáska kostkovaného, v bučinách martináčka bukového a podél lesních cest batolce duhového. Na pasekách a loukách s pestrou květenou nalezneme v létě více druhů denních motýlů, nápadní jsou zejména perleťovci a okáči. Koncem 60. let byl na jihovýchodních svazích Radhoště nalezen dnes nezvěstný tesařík alpský. V Bečvě se vyskytuje rak říční. V bučinách se vyskytuje vzácnější plž modranka karpatská.

Na území katastru není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území. Parametry na ZCHÚ mají zejména přírodně velmi zachovalé staré bukové porosty na jižních svazích Radhoště a pseudokrasové jeskyně v oblasti Radhoště a Černé hory.