PŘÍRODA VALAŠSKA
Bystřička
Bystřička leží na západním okraji Vsetínských vrchů v nadmořské výšce 305 m (Bečva na severozápadním okraji katastru) až 678 m (vrchol Zámčiska na hřbetu Klenova). Rozlohou 951 ha patří k menším obcím okresu. Hlavní sídlo leží v údolí Bystřičky na jejím dolním toku, menší zástavba je u rozcestí na Růžďku a v okolí vodní nádrže. Rozptýlená zástavba se dále nachází na pasekách. V obci je několik chatových osad.
Lesy pokrývají 52 % plochy. Největší lesní komplex se nachází ve východní části katastru v oblasti hřbetu Klenova, dále jižně od centra v okolí Březiny a severně od centra podél hřbetu Poskly. Přírodně zachovalejší lesy s bukem jsou v oblasti Klenova včetně typické fauny. Další přírodě blízké listnaté lesy s dubem, bukem, místy s habrem, jsou v lokalitě Pohořeliska, jižně pod Posklou a jižně od Březiny. Některé z nich jsou však částečně degradované, s chudým bylinným patrem (zejména u Březiny). Zemědělská krajina je negativně poznamenána intenzivnějším zemědělským hospodařením místního JZD v 60. až 80. letech.
Největším tokem je Vsetínská Bečva, která protéká po západním okraji katastru. Řeka je plně upravena, částečně má regulaci již poškozenou po velkých vodách. Břehový porost je sporý (hlavně vrba, často i větší stromovité formy, místy jasan, klen, lípa a mladá výsadba jilmů). Dalším větším tokem je Bystřička, která je rovněž téměř v celé délce zregulována. Břehový porost je dobře vyvinut, byl částečně odstraněn při úpravách koryta po povodni v roce 1997 (mimo intravilán jsou přítomny hlavně olše, místy lípa, klen, jasan, vrba). Význačným fenoménem obce je vodní nádrž na východním okraji katastru s bohatou vodní faunou, vodní plocha přesahuje i do katastrů dalších obcí.
Naše znalosti o flóře jsou poměrně malé. Je to způsobeno zejména malou prozkoumaností katastru, poněvadž přírodní prostředí není pro botaniky dostatečně atraktivní a tudíž ji navštěvují nepříliš často. Ze vzácnějších druhů je nejvýznamnější výskyt silně ohroženého druhu ladoňky karpatské v listnatém lese U Vaňků. Ve stejném lese se řídce vyskytuje lilie zlatohlavá, která bude přítomna i v dalších vhodných listnatých lesích na bázi svahů. V kolejišti na železničním nádraží roste teplomilná rostlina pilát lékařský, který sem byl zavlečen železniční dopravou. Je to jediné naleziště v okrese. Z orchidejí se vyskytují např. prstnatec májový na mokřadních loukách, lze přepokládat výskyt prstnatce Fuchsova na okrajích lesů a kruštíku širolistého na loučkách podél smrkových lesů. Je však nutný další průzkum.
Zavlečenými invazními rostlinami na katastru jsou zejména bolševník velkolepý a křídlatky. Porost bolševníku velkolepého se nachází v okolí místní školy a je již postupně likvidován. Křídlatka japonská roste např. v okolí objektů bývalého JZD poblíž toku a její likvidace bude obtížná, místy se hromadně vyskytuje se na dalších místech v údolní nivě Bystřičky a Bečvy. V břehovém porostu Bečvy je hojný výskyt dalších neofytů, slunečnice hlíznaté a netýkavky žláznaté.
Po stránce mykologické je Bystřička dobře prozkoumána zejména v okolí vodní nádrže a Klenova. V okolí nádrže byly nalezeny druhy hub se zvláštní ekologií, např. houby rostoucí na zuhelnatělém dřevě, na starých spáleništích (ohništích), dále houby dřevožijné, houby dřevokazné a další. Ze zajímavějších druhů hub byly nalezeny např. pavučinec skořicový, pavučinec podzimní, šafránka ozdobná, kuřátečko hřebenité a kuřátečko svraskalé (pod Klenovem). V okolí Klenova byly nalezeny ze vzácnějších druhů např. ryzec losový, ryzec nasládlý, ryzec světlý, holubinka bílá, holubinka osmahlá, hřib kaštanový, hřib siný, šupinovka slizká, šupinovka zhoubná, bedla ostrošupinná, lakovka zakroucená, rudoušek uťatý, líha srostlá aj. Severozápadně pod Klenovem se vyskytuje květnatec Archerův, který byl poprvé nalezen v roce 1994. Do roku 1998 bylo celkem zaregistrováno na 180 druhů makroskopických hub.
Pozoruhodných stromů je v obci velmi málo. K největším z nich patří dub jihovýchodně pod kopcem Březina nad Matuštíky, v jeho okolí se vyskytuje ještě několik vzrostlejších dřevin (dub, třešeň a hrušeň). Všechny bx měli mít zvýšený stupeň ochrany. Malý dub, ale perspektivní a krajinářsky již významný, se nachází u silnice jižně od budovy Obecního úřadu. Je nutný další průzkum.
Ze savců se pravidelně vyskytují např. srnec, zajíc, liška, jezevec, kuna lesní, místy veverka, u sídel ježek a kuna skalní aj. Do východní části katastru se ojediněle zatoulá jelen a častěji muflon. Na nádrži a tocích v jejím okolí se pravidelně vyskytuje velmi vzácná vydra říční. Do okolí obce se také zatoulal medvěd, jeho stopy byly zjištěny v květnu 1996 na lesní cestě asi 1 km jihovýchodně od kóty Pálenisko a šelma směřovala na Bystřičku. Běžně se vyskytují netopýři, z nich byli dosud určeni netopýr velký a netopýr ušatý.
Z ptáků bylo zjištěno 123 druhů, z toho 92 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (1 pár hnízdí v širším okolí Klenova, často bývá na přeletu), výr velký (ojediněle v okolí Klenova), strakapoud bělohřbetý (1 pár v některých letech hnízdí v okolí Klenova), datel černý (1 pár v okolí Klenova, na jiných místech na přeletu), lejsek malý (1 až 2 páry v okolí Klenova, 1 až 2 páry listnatý les s borovicemi v lokalitě Pohořeliska západně pod přehradou), lejsek bělokrký (bukové lesy v okolí Klenova 2-4 párů), krkavec velký (1 pár v okolí Klenova, na jiných místech často na přeletu). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují: ledňáček říční (pravidelně hnízdí na Bečvě pod ústím potoka Mikulůvka v místech s poškozenou regulací a ojediněle na toku Bystřička, často jej lze spatřit při letu na Bečvě a na Bystřičce), skorec vodní (na toku Bystřička hnízdí 3 až 5 párů), cvrčilka říční (v břehových porostech u Bystřičky 2 až 3 páry), volavka popelavá (v letech 1996 a 1997 hnízdila na levém břehu Bečvy pod obcí na stromovité vrbě, je to jediné prokázané hnízdění v povodí Vsetínské Bečvy, v mimo hnízdním období se v 90. letech na polích občas zdržovalo hejno až s 20 jedinci). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny hnízdí bramborníček černohlavý (1 pár u železnice jižně od nádraží), v době tahu se v údolní nivě Bečvy pravidelně vyskytuje konipas luční. Na větších loukách se v některých letech ozývá chřástal polní (např. U Vaňků, v údolní nivě Bečvy nad ústím Mikulůvky).
Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná a ještěrka živorodá.
Z obojživelníků se vyskytují skokan hnědý, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá a v listnatých lesích mlok skvrnitý, vzácněji rosnička zelená, ropucha zelená, skokan skřehotavý, čolek horský a čolek obecný. Největší refugia obojživelníků jsou na mokřadních stanovištích u nádrže.
Z ryb je významné osazenstvo v přehradní nádrži Bystřička. Najdeme tam kapry, dále štiky, úhoře, candáty, okouny, dříve zde byly i hlavatky a řada dalších druhů. V tocích jsou obvyklé druhy ryb, nejčastěji pstruh obecný, na Bečvě parma obecná, lipan podhorní, ostroretka stěhovavá, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná a jiné, v Bystřičce vranka obecná.
Bezobratlí. Ze zajímavějších motýlů lze na kvetoucích loukách vzácněji spatřit otakárka fenyklového. V listnatých lesích na Klenově i jinde se vyskytuje střevlík zlatolesklý. V PR Klenov bylo zjištěno několik vzácných druhů pavouků. V nádrži se vyskytuje škeble rybničná, škeble říční, rak bahenní a rak říční.
V území se nacházejí význačné geomorfologické jevy. Nejatraktivnějšími z nich jsou skalní výchozy na Klenově a v jeho okolí, další jsou na svahu západně od hráze přehrady. V obci se také výrazněji projevily sesuvy po deštích v červenci 1997. Zajímavá je také bývalá štola severozápadně pod hrází nádrže, ve které se ojediněle zdržují netopýři.
Na území katastru se nacházejí dvě zvláště chráněná území, a to Přírodní rezervace Klenov a Přírodní památka U Vaňků. Další hodnotnější lokality mají parametry na zvýšený stupeň ochrany, např. štola a skalní výchozy západně od přehrady, skalní výchozy západně od Klenova a jiné.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko