PŘÍRODA VALAŠSKA
Zubří
Většina zástavby je položena v plochém, mírně ukloněném reliéfu Rožnovské brázdy severně od Rožnovské Bečvy. Nejnižší nadmořská výška 335 m je na jihozápadním okraji katastru, kde Bečva odtéká z území obce. Severní část katastru náleží k členitému reliéfu západní části Radhošťské hornatiny (místně označované jako Veřovické vrchy). Zvedá se z nadmořských výšek okolo 520 - 530 m na podélných hřbetech (např. Soliska) až na hlavní rozvodní hřbet (vrcholy Krátká 767 m n. m., Dlouhá 860 m n. m., Kamenárka 862 m n. m.). Rozlohou 2 838 ha patří mezi větší obce v okrese. Hlavní sídlo se nachází podél Zuberského potoka, pravostranného přítoku Bečvy tekoucího z jižních svahů Veřovických vrchů. Menší zástavba je soustředěna do místní části Staré Zubří, ležící podél východněji tekoucího Starozuberského potoka. Dále je na území katastru roztroušeno několik menších osad, např. Galičky, Pádoly, Randúsky a Na Kopci. Pasekářské usedlosti se nacházejí spíše výjimečně, většinou jen v severní části katastru.
Lesy pokrývají 51 % plochy. Leží většinou jen v severní části katastru, tvoří je však téměř výhradně smrkové monokultury. Výjimku tvoří vrchol a západní svahy Kamenárky, kde je přítomno větší zastoupení bukových lesů. V podhůří Veřovických vrchů se v otevřené krajině na strmějších vyvýšeninách zachovaly zbytky listnatých lesů s dubem a habrem.
Zemědělská krajina je intenzivně obhospodařována, zvláště v níže položených částech v údolí Bečvy a na přilehlých svazích, méně intenzivní hospodaření je pouze místy na výše položených lokalitách.
Největším tokem v obci je Rožnovská Bečva. I když byl celý úsek zregulován, vytvořily se místy postupným narušováním regulace zpřírodněné části. Pravostranné přítoky Bečvy, potoky Hodorfský (Zuberský) a Starozuberský, jsou rovněž zregulovány, avšak zvláště u Starozuberského potoka došlo také ke zpřírodnění některých úseků. Jediným neupraveným tokem je potok Hamerský s četnými meandry, místy s kolmými břehy a po celé délce s dobře vyvinutými břehovými porosty včetně starých stromů dubu, javoru klenu a habru. Významným tokem je také Mlýnský potok, který začíná u Starozuberského potoka a končí na jihozápadním okraji katastru.
Flóra je v níže položených částech s intenzivním zemědělstvím na ochranářsky hodnotné druhy chudá. Významnější lokality se nacházejí až na šetrněji obhospodařovaných loukách a pastvinách vyšších poloh. Cenné jsou zde zvláště výskyty některých druhů orchidejí (dosud zjištěno 7 druhů) - častý je zejména vstavač mužský a prstnatec májový, vzácněji najdeme vemeník dvoulistý, prstnatec Fuchsův a bradáček vejčitý. Nejvzácnějšími orchidejemi jsou kruštík polabský (roste na dvou lokalitách, u rybníků a u Mlýnského potoka) a vstavač bledý (několik jedinců roste na lokalitě Ostrý, severozápadně od obce). Přímo v obci, ve dvou zahradách, roste šafrán Heuffelův. Je to jedno ze dvou nalezišť v celém vsetínském okrese (druhé je na Kohútce u Nového Hrozenkova). Šafrán zde není původní, pravděpodobně sem byl zavlečen v době napoleonských válek s krmivem pro dobytek. Ve vrcholové části Veřovických vrchů roste vzácnější horský druh oměj tuhý.
Ze zavlečených invazních rostlin se vyskytuje zejména křídlatka japonská. Nejvíce ji nalezneme podél Bečvy v břehových porostech, ojediněle i na jiných místech. Dalšími nevítanými invazními druhy jsou křídlatka sachalinská (roste ve Starém Zubří), slunečnice hlíznatá (v břehovém porostu Bečvy) a netýkavka žláznatá (ojediněle se vyskytuje u Bečvy).
Ze vzácnějších hub se v okolí obce vyskytují např. kozák kapucínek, kozák bílý, šiškovec černý a květnatec Archerův (lokalita Boří).
V Zubří se nachází větší počet významných stromů. Nejpozoruhodnější je památný tis červený, který roste v centru obce u hlavní silnice. Tloušťkou kmene je to nejmohutnější (patrně se však jedná o srůst několika kmenů) a věkem druhý nejstarší tis v okrese Vsetín, jeho stáří bylo stanoveno na 360 let. Nejmohutnější lípa roste na hrázi západně od Hamerských rybníků. Z dalších stromů můžeme jmenovat např. staré lípy u kostela, solitérní dub v polích jižně od cesty do Starého Zubří a skupinu vzrostlých dubů a lip na hrázi jižně od Hamerských rybníků. V okolí obce bude více starých stromů, je však nutný další průzkum.
Ze savců se vyskytují např. srnec, jelen, prase divoké, zajíc, kuna lesní, kuna skalní, ježek, liška, jezevec a na rybnících ondatra. Při migraci se zde dvakrát objevil los, poprvé v roce 1970 a podruhé v roce 1984. Název obce připomíná zubra, který se zde mohl vyskytovat do raného středověku, zřejmě až do 12. století. Tehdy započala poslední a definitivní kolonizace okolní oblasti člověkem. S tím souviselo postupné odlesňování, které mělo vedle přímého lovu rovněž vliv na radikální snížení a konečné vyhynutí tohoto statného lesního tura. Medvěd se v obci vyskytuje od počátku 70. let 20. století, a to nepravidelně v některých letech, např. začátkem 70. let byl spatřen pod Kamenárkou, v roce 1976 byla viděna dokonce medvědice s mládětem, dále v roce 1997, kdy byl zjištěn na katastrech v okolí, u Krhové a Hostašovic a v roce 2001, kdy způsobil škodu na včelínech. Rys se pravidelně vyskytuje ve Veřovických vrších. Vydra žije na Bečvě v její východní části pod Hradiskem, v době rozmnožování lze její stopy spatřit na celém úseku Bečvy. Na Bečvě se na přelomu let 2008/2009 zdržoval bobr evropský, který svou přítomnost prozradil ohryzy na stromech. U bobra lze v budoucnu očekávat častější výskyt v souvislosti s migrací mladých jedinců z místa pravidelného výskytu u Hustopečí nad Bečvou. Z drobných savců byli zjištěni např. rejsek obecný, rejsec černý, rejsec vodní, hrabošík podzemní, myšice temnopásá, plšík lískový. Pravidelně se vyskytují netopýři, letní kolonie se nacházejí např. v dutinách velkých stromů na hrázi Hamerských rybníků a v kostelní věži. Byli zjištěni např. netopýr dlouhouchý, netopýr brvitý, netopýr ušatý, netopýr vodní, netopýr rezavý, netopýr stromový a netopýr večerní (část druhů byla určena z rozborů vývržků sov).
Z ptáků bylo zjištěno 150 druhů, z toho 104 je hnízdících. Asi 30 druhů se zde zdržuje zejména díky přítomnosti Hamerských rybníků. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (1 pár hnízdí ve Veřovických vrších, pravidelně je na přeletu), jeřábek lesní (ojediněle ve Veřovických vrších), sluka lesní (vzácně ve Veřovických vrších), jestřáb lesní, kalous ušatý (několik párů), žluna šedá (vzácněji ve starých bukových lesích), datlík tříprstý (ojediněle ve smrkových lesích Veřovických vrchů, vrcholové polohy), žluva hajní (vzácně hnízdí v listnatých lesích a v břehovém porostu toků v údolí Bečvy, celkem 1 až 3 zpívající samci) a krkavec velký (hnízdí ve Veřovických vrších, často je vidět na přeletu). V letech 2006 a 2008 byla v opuštěném lomu Lipůvka zjištěna přítomnost vzácné sovy výra velkého. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: kriticky ohrožený strnad luční (byl zjištěn pouze jednou, v květnu a červnu 2000 zpíval jeden sameček v okolí polního hnojiště u Příčné), bramborníček hnědý (několik párů hnízdí na vlhkých loukách a v polích s řepkou), bramborníček černohlavý (1 pár hnízdí u silnice Příčná pod vodojemem), čejka chocholatá (na polích a loukách hnízdí celkem 5 až 10 párů), konipas luční (pravidelně bývá pouze v době tahu, např. mokřad u Příčné), chřástal polní (v 90. letech se ročně ozývalo 5 až 8 samců), křepelka polní (v okolí obce se ozývají 1 až 4 samci), koroptev polní, krutihlav obecný (v některých letech hnízdí v zahradách). Z dalších zajímavějších druhů se vyskytují: bekasina otavní (v době tahu je pravidelně na mokřadu u Příčné poblíž Starozuberského potoka), ledňáček říční (1 pár v některých letech hnízdí na Hamerském potoku, další pár na Bečvě, na všech větších tocích je často na přeletu), skorec vodní (na katastru hnízdí na drobných tocích 2 až 3 páry), kulík říční (pravidelně na tahu na Bečvě, ojediněle zahnízdí, např. na mokřadu v polích u Příčné pod Starým Zubřím a pravidelně hnízdí na dně vypuštěných rybníků, až 5 párů), rorýs obecný (hnízdí na kostelní věži a v objektech Gumáren), rehek zahradní (v zahradách hnízdí celkem 10 až 15 párů). Západně od Hamerských rybníků již od 70. let hnízdí 1 pár čápa bílého. Dudek chocholatý se vzácněji vyskytuje v době jarního tahu. Brkoslav severní pravidelně přezimuje, obvykle hejnko do 30 jedinců, v zimním období se v posledních letech stále častěji vyskytuje na Bečvě kormorán velký. Nejvýznamnější lokalitou pro výskyt mokřadních ptáků jsou v Zubří rybníky v místní části Hamry. Oba rybníky jsou mělké, břehy mají porostlé úzkým pásem rákosu a orobince, horní rybník má menší plochy těchto rostlin i uprostřed volné hladiny. Na tyto porosty je vázáno mnoho druhů vodního ptactva. V průběhu roku můžeme na rybnících pozorovat např. volavku popelavou, racka chechtavého, labuť velkou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, slípku zelenonohou, potápku roháče a potápku malou. Někdy se zde objeví i velmi vzácné druhy, např. potápka rudokrká, čírka modrá, lžičák pestrý, ostralka štíhlá, hvízdák euroasijský, hohol severní, volavka bílá nebo rybák černý, vodouš tmavý, vodouš šedý. V rákosí hnízdí 3 až 5 párů strnada rákosního a rákosníka obecného, 1 až 2 páry rákosníka velkého. V některých letech hnízdí vzácný chřástal vodní. Na hrázi rybníků se nachází pěkný porost starých lip, dubů, jasanů, vrb a habrů s mnoha narušenými dutými stromy. Na ně je vázáno množství dutinových ptáků - strakapoud velký a strakapoud malý, lejsek šedý, špaček obecný, tři druhy sýkor (koňadra, modřinka, babka) a sova puštík obecný.
Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá. Vzácněji lze ve Veřovických vrších spatřit i zmiji obecnou.
Z obojživelníků se kromě běžného skokana hnědého vyskytují rosnička zelená (bohatá populace je na Hamerských rybnících, je přítomna na dalších místech v nižších polohách katastru), ropucha obecná, ropucha zelená, pouze na Hamerských rybnících jsou skokan štíhlý a skokan skřehotavý. Dále lze na katastru vzácněji spatřit kuňku žlutobřichou, mloka skvrnitého (lesy) a čolky (vyšší polohy).
Z rybí fauny bylo v Bečvě zjištěno 10 druhů, z nichž nejhojnějšími jsou hrouzek obecný, pstruh obecný, jelec tloušť, střevle potoční a někdy i ouklejka pruhovaná (výrazněji zvýšenou početnost měla přechodně např. koncem léta 1997, po povodni), dále se vyskytují lipan podhorní, parma obecná, mřenka mramorovaná aj. V 90. Letech byla na Bečvě pod rybníky zjištěna střevlička východní, která patří k nepůvodním druhům naší fauny. Zřejmě se do řeky dostala z Hamerských rybníků, kam byla nejspíše zavlečena s násadou ryb. V potocích žijí pstruh obecný a vranky.
Bezobratlí. Ze vzácnějších motýlů lze pravidelněji spatřit otakárka fenyklového a batolce duhového. V horských lesích Veřovických vrchů se vyskytuje plž modranka karpatská.
Geologie, paleontologie, mineralogie. K dalším přírodním zajímavostem patří paleontologické naleziště Randúsky a skalní výchozy s bývalým lomem na jihozápadním svahu Kamenárky. Na Randúskách bylo nalezeno množství zkamenělin dávno vyhynulých organismů, navíc se tam vyskytují i minerály a horniny, které jsou v tomto regionu neobvyklé (např. achát, ametyst, chalcedon, jaspis, opál aj.).
Severní část katastru leží v CHKO Beskydy. Na jeho území se nachází zatím jeden památný strom (tis) a jedno zvláště chráněné území (Přírodní památka Zubří, bohaté naleziště šafránu Heuffelova). Zajištění vyššího stupně ochrany, aspoň VKP, se připravuje u několika ochranářsky hodnotných lokalit - např. Randúsky, horní Hamerský rybník s mokřadem na východní straně a s porostem starých stromů na hrázi, Hamerský potok, mokřad pod Příčnou u Starozuberského potoka aj.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko