PŘÍRODA VALAŠSKA
Zašová
Většina území leží v Rožnovské brázdě (nejnižší místo 310 m n. m. je na Bečvě, na jihozápadním okraji katastru). Severní hornatá část katastru zasahuje do Radhošťské hornatiny (do její západní části, která je regionálně označována jako Veřovické vrchy), kde dosahuje nadmořských výšek až 749 m (vrchol Huštýna). Rozlohou 2 225 ha patří ke středně velkým, a počtem 2 752 obyvatel (1999) k větším obcím okresu. Obsahuje dvě katastrální území - Zašová a Veselá, která donedávna představovala samostatné obce. Souvislá zástavba je soustředěna do dvou hlavních celků podél Zašovského potoka a Veselského potoka, mimo ně se nacházejí menší osady Pod Hájem, Pod Žernovým, Hačov a Pohoř. Pasekářské usedlosti se nacházejí zcela výjimečně.
Lesy zaujímají 46,9 % plochy. Ucelený komplex lesů, který pokrývá jižní svahy Veřovických vrchů, je tvořen většinou nepůvodními smrkovými monokulturami, jen výjimečně přerušenými menšími porosty buku, např. na vrchu Vlčí a v Elzové. Níže v otevřené krajině se nacházejí plošně menší porosty listnatých lesů, mnohdy s pestrým druhovým složením dřevin. Tyto porosty s dubem, habrem, lípou, klenem a několika dalšími druhy, pokrývaly před příchodem člověka ve 13. století celou spodní část údolí Bečvy. Zvláště pěkně jsou dodnes zachovány podél dolního toku potoka Zahrádek, jeho levostranného přítoku a také na terase Bečvy, na severní straně její údolní nivy.
Zemědělská krajina je intenzivně obhospodařována, výjimkou jsou některé výše položené louky a pastviny v podhůří Veřovických vrchů. Tyto plochy však dnes naopak bývají často ohroženy zarůstáním v důsledku absence hospodaření.
Největším tokem je Rožnovská Bečva. Podobně jako jinde, je i zde zregulována, jen místy je regulace částečně narušena po velkých vodách. Poměrně dobře jsou zachovány břehové porosty, jsou zastoupeny např. javor klen, lípa, vrba, jasan, olše, vzácně i jilm a dub. Druhým nejvýznamnějším tokem je Zašovský potok, který z větší části protéká intravilánem obce. Tento úsek je tvrdě zregulován, pouze horní tok nad obcí má poněkud přirozenější charakter. Velmi pěkně zachovalý je jeho pravostranný přítok Kačinový potok, jehož značná část je zcela přirozená, tvořící meandry s příkrými břehy a rozmanitým dnem, je lemována krásně vyvinutými břehovými porosty. Obdobný charakter má menší potok Pod Hájem, v jehož nivě se navíc nachází rákosový mokřad s porosty vysokých bylin a kulovitých keřů vrb. Mokřad je významným refugiem mnoha druhů vodní a mokřadní fauny. Pozoruhodným tokem je i náhon, který začíná pod mostem do Stříteže a končí na západním okraji Zašové (do 90. let se v něm vyskytovali raci). Obec je napojena na ČOV.
Ve flóře jsou zastoupeny i ochranářsky zajímavé druhy, jsou však soustředěny jen do několika málo míst. Jednou z nejvýznamnějších botanických lokalit je mokřadní louka v nivě Zašovského potoka pod vrchem Vlčí. Roste zde bohatá mokřadní flóra, ze vzácnějších druhů např. prstnatec májový a mečík střechovitý, v okolí dále vemeník dvoulistý a bradáček vejčitý. Lokalita však byla již mnoho let nekosena a následkem toho je vzácná květena silně ohrožena. Lokalita Vlčí je jedním ze šesti míst v údolí Rožnovské Bečvy, kde se vyskytuje rovněž vzácná lesní orchidej, okrotice dlouholistá. Roste zde na okraji listnatého lesa. Zajímavá hajní květena vyrůstá, zvláště na jaře, v níže položených dubohabrových lesích, např. na terase Bečvy. Můžeme zde najít např. lýkovec jedovatý, dymnivku plnou, brčál menší a hrachor jarní.
Ze zavlečených invazních rostlin se vyskytují bolševník velkolepý a křídlatka japonská. Bolševník velkolepý roste v obci na šesti lokalitách, na většině je průběžně likvidován (Pod Hájem, u farmy severně nad obcí, intravilán, severně od letiště). Křídlatka japonská se vyskytuje roztroušeně v okolí Bečvy a na několika místech v intravilánu.
Ve větším počtu se nacházejí stromy pozoruhodné svou velikostí, převažují mezi nimi lípy. Pěkná solitérní lípa roste u místní komunikace severně od osady Pod Hájem. Další velké lípy rostou u kostela, u hřbitova a u Špůrků. V místní části Veselá se nachází stará, vykotlaná hrušeň, která je zřejmě nejstarším stromem svého druhu v okrese (věk přes 200 let). Větší solitérní dub roste západně od Veselé v údolní nivě Bečvy. Další velký dub roste v severním části zástavby Veselé. V břehovém porostu Bečvy, na jejím pravém břehu, roste pod mostem do Stříteže několik mohutnějších topolů černých. Přímo na železničním nádraží roste vzrostlý javor klen. V obci bude přítomno více zajímavých stromů, je však potřeba provést další průzkum.
Ze savců se vyskytují např. srnec, zajíc, liška, kuna lesní, kuna skalní, lasice hranostaj a kolčava, jezevec, ježek, prase divoké, vzácněji i veverka, ondatra aj. Jelen se pravidelně vyskytuje ve Veřovických vrších, někdy se zatoulá daněk (např. v roce 1998) a muflon, v 80. letech byl jednou zjištěn los. Ze šelem se do okolí obce pravidelně zatoulá rys a vzácně i medvěd. Z netopýrů byli zjištěni např. netopýr vodní, netopýr severní, netopýr večerní, netopýr rezavý a netopýr hvízdavý.
Z ptáků bylo zjištěno kolem 110 druhů, z toho 95 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (pravidelně na přeletu, v některých letech zahnízdí ve Veřovických vrších, např. v oblasti Žernového), jeřábek lesní (několik párů hnízdí ve Veřovických vrších), jestřáb lesní, ostříž lesní (ve Veřovických vrších nepravidelně hnízdí 1. pár), kalous ušatý (několik párů hnízdí ve Veřovických vrších a v údolí Bečvy), datel černý (hnízdí ve Veřovických vrších), strakapoud malý (vzácněji hnízdí v listnatých lesích, zejména u toků, celkem 2 až 3 páry), strakapoud prostřední (vyskytuje se na pohnízdní potulce, např. listnaté lesy jižně od osady Pod Hájem), holub doupňák (ojedinělé páry v bučinách ve Veřovických vrších, v okolí Žernového), žluva hajní (vzácně hnízdí v listnatých lesích v údolí Bečvy, celkem 1 až 3 páry). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: čejka chocholatá (pravidelně hnízdí na polích v údolní nivě Bečvy a okolí, celkem 5 až 10 párů), křepelka polní (pravidelně na polích na většině katastru, nejvíce v polovině 90. let, kdy tam bylo 8 až 10 volajících samečků), koroptev polní (několik párů, populace byla v 90. letech posilována vypouštěním ptáků z umělých odchovů), bažant obecný (přírodní populace se udržuje na dvou místech), chřástal polní (na loukách, někdy i polích, se v různých letech ozývá 4 až 7 samečků), žluna zelená (hnízdí nejméně 3 páry), bramborníček černohlavý (vzácně hnízdí v okolí železnice a některých polních cest, celkem 2 až 3 páry), bramborníček hnědý (hnízdí na některých vlhkých loukách i v řepkových polích, celkem 2 až 3 páry), ťuhýk obecný (pravidelně na křovinatých místech, desítky párů). Z dalších vzácnějších ptáků jsou přítomny zejména mokřadní druhy, např. strnad rákosní (2 páry hnízdí v mokřadu Pod Hájem), bekasína otavní (na tahu je pravidelně na mokřadu Pod Hájem), konipas luční (často na jarním a pohnízdním přeletu), chřástal vodní a chřástal kropenatý (vzácně se vyskytují na mokřadu Pod Hájem), skorec vodní (1 až 2 páry hnízdí na Bečvě a na Zašovském potoku), rehek zahradní (místy, zejména v zahradách, celkem kolem 10. párů), krutihlav obecný (1 až 2 páry hnízdí v severní části Zašové). Ledňáček říční se pravidelně vyskytuje na Bečvě, vzácněji i na Zašovském potoku. Rorýs obecný pravidelně hnízdí na budovách u kostela (nejméně 10 párů). V zimě se pravidelně objevuje brkoslav severní (někdy v hejnech bývá i přes 100 ptáků). Koncem 90. let vypouštěli ochránci přírody v okolí obce odchované sovy pálené. Tímto způsobem se pokoušejí o návrat tohoto dříve pravidelně hnízdícího a dnes téměř vyhynulého druhu. Tetřev hlušec se pravidelně vyskytoval ještě v 60. letech pod Trojačkou ve Veřovických vrších. Dudek chocholatý se vzácně vyskytuje v době jarního tahu.
Z plazů se vyskytují užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná a ještěrka živorodá. Místy se vyskytuje i zmije obecná, byla zjištěna na lesní pasece ve Veřovických vrších, dále v lokalitách Vlčí a Elzová.
Z obojživelníků se pravidelně vyskytují skokan hnědý, vzácněji ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan štíhlý, kuňka žlutobřichá, čolci (horský a obecný) a v listnatých lesích mlok skvrnitý. Nejvýznam-nějším refugiem obojživelníků je mokřad pod Hájem, dále rybníčky u kostela, mokřad u železničního nádraží a mokřady západně od Veselé.
Z ryb se na Bečvě vyskytuje kolem 10 druhů. Nejhojnějšími z nich jsou pstruh obecný, hrouzek obecný a jelec tloušť, dále se vyskytují parma obecná, střevle potoční, lipan podhorní, ouklejka pruhovaná, mřenka mramorovaná aj.
Ze vzácnějších bezobratlých lze místy spatřit otakárka fenyklového a batolce duhového, v bukových lesích martináčka bukového. Na mokřadech, zejména Pod Hájem, je bohatá fauna vodního hmyzu, nejnápadnější jsou vážky (zejména velká šídla) a brouci potápníci. Z dalších vzácnějších brouků lze spatřit např. střevlíka zlatolesklého a střevlíka fialového. Rak říční se místy vyskytuje na Zašovském potoku na horním konci obce. V bukových lesích se vzácněji vyskytuje plž modranka karpatská.
K dalším přírodním zajímavostem v obci patří všeobecně známý pramen Stračka. Studánka se nachází na severním okraji Zašové, v kopci Pohoř.
Severní část katastru leží v CHKO Beskydy. Na území obce nebylo dosud vyhlášeno ani jedno maloplošné zvláště chráněné území. Parametry na ZCHÚ má ovšem několik lokalit, u kterých se vyhlášení zvláštní ochrany teprve připravuje. V první řadě to jsou rákosina Pod Hájem a mokřadní louky Pod Vlčím. K hodnotným územím s parametry na vyšší stupeň ochrany dále patří mokřad u železničního nádraží, terasa Bečvy s přirozenými dubohabrovými lesy, meandrující potůček Pod Hájem a další.
Okolí obce není dosud detailněji prozkoumáno, takže lze očekávat další nálezy vzácných druhů rostlin a živočichů.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko