PŘÍRODA VALAŠSKA
Vidče
Většina území leží v Rožnovské brázdě (nejnižší místo 350 m n. m. - údolní dno Rožnovské Bečvy na severozápadním okraji katastru), pouze malá jižní část území zasahuje do Vsetínských vrchů (Polomec 603 m n. m.). Rozlohou 1 179 ha a počtem 1 601 obyvatel (1999) patří ke středně velkým obcím okresu. Téměř celé osídlení je soustředěno podél Maretkového potoka, nepočetná rozptýlená zástavba se nachází jižně od hlavní silnice.
Lesy pokrývají 31,4 % plochy. V jižní části katastru (např. Na Horách, Ve Snoze) jsou lesy tvořeny téměř výhradně nepůvodními smrkovými monokulturami s velmi chudou faunou a flórou. Zbytky přirozených a místy ochranářsky velmi hodnotných listnatých lesů se nacházejí v severní části katastru (lokality Vápenka, Úlehle a zvláště Za Vodou).
Otevřenou zemědělskou krajinu tvoří většinou intenzivně obhospodařované pastviny a louky, v menší míře také pole.
Jediným významnějším tokem obce je Maretkový potok, do kterého ústí několik malých levostranných přítoků, tekoucích z více zalesněné jižní části katastru. Maretkový potok zůstal v přírodně zachovalejším stavu pouze mimo intravilán, ve své dolní části, kde protéká částečně přirozeným korytem. Rovněž břehové porosty si zachovaly relativně přirozenou skladbu s dominující olší. Na území se nachází několik vodních tůní, např. ve Vápence a v bývalém lomu, které mají význam jako drobná lokální refugia mokřadní fauny.
Flóra je v důsledku intenzivního zemědělského hospodaření poměrně chudá na ochranářsky hodnotné druhy. Botanicky zajímavější lokality se nacházejí v okolí vrchu Vápenka a na lokalitě Za Vodou. Na Vápence můžeme ze vzácnějších rostlin najít např. pětiprstku žežulník (ojediněle byla nalezena až v roce 2000), vstavač mužský, prstnatec májový a zeměžluč menší. Před poškozením intenzivním zemědělstvím byla Vápenka výjimečnou botanickou lokalitou. Např. ve 30. letech 20. století zde rostla i velmi vzácná orchidej sušších květnatých luk a pastvin, vstavač osmahlý. Vzácnější lesní druhy jsou soustředěny především v zachovalých listnatých lesích přiléhajících k řece Bečvě. Najdeme tam několik druhů lesních orchidejí, např. prstnatec Fuchsův, okrotici dlouholistou, kruštík modrofialový, a jinak velmi vzácný kruštík polabský, jehož zdejší lokalita je jednou z několika v povodí Rožnovské Bečvy. Z dalších vzácnějších druhů tam místy rostou lýkovec jedovatý, kyčelnice žláznatá a křivatec žlutý. V okolí rákosiny, severně pod Úlehlou, roste malá populace mečíku střechovitého. Na severním okraji katastru, nad místní části Zubří Za Vodou, byla teprve v roce 2000 nalezena vzácná kapradina hadilka obecná.
K nejmohutnějším stromům v širším okolí patří starý dub, který roste v lesích nad Bečvou. Svým obvodem přes 500 cm je to třetí největší dub v okrese.
Ze savců se vyskytují např. srnec, prase divoké, zajíc, liška, kuna skalní, ježek apod. Jelen se objeví řídce. Na Bečvě se pravidelně vyskytuje vydra. Z netopýrů se vyskytují např. netopýr velký, netopýr vodní a netopýr večerní.
Z ptáků bylo zjištěno 92 druhů, z toho je 76 hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (pravidelně na přeletu), žluva hajní (nepravidelně hnízdí 1 až 2 páry), lejsek malý (1 až 2 páry nepravidelně hnízdí v listnatých lesích nad Bečvou, je to zřejmě nejníže položené hnízdiště v okrese), lejsek bělokrký (tamtéž hnízdí několik párů) a strakapoud malý (tamtéž hnízdí 1 až 2 páry). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: křepelka polní (na polích severně od obce se ozývají 2 až 4 samečci, nejvíce jich bylo v polovině 90. let), chřástal polní (na větších loukách se v různých letech ozývají 2 až 3 samečci), bramborníček hnědý (na vlhčích loukách a pastvinách hnízdí 1 až 2 páry, např. severně od obce), pěnice vlašská (v křovinách severně od obce hnízdí 3 až 5 párů, je to jediné známé hnízdiště na Rožnovsku, dále směrem k východnímu okraji okresu již nehnízdí), ťuhýk obecný (hnízdí na všech křovinatých místech, celkem desítky párů), žluna zelená (2 až 3 páry hnízdí v obci a okolí na větších lípách). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují: cvrčilka zelená (hnízdí na křovinami zarůstajících loukách a na lesních pasekách, zejména severně od obce, celkem 2 až 3 páry), cvrčilka říční (místy v břehovém porostu nebo v rozptýlené zeleni, celkem 2 až 4 páry), strnad rákosní (1 pár v rákosině severně pod Úlehlou), ledňáček říční (1 pár hnízdí na Bečvě, pravidelně se zdržuje na tahu na Bečvě a na potoku Maretka), skorec vodní (1 až 2 páry hnízdí, Bečva a Maretka).
Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký a ještěrka obecná.
Z obojživelníků se vyskytují pravidelně skokan hnědý, vzácněji ropucha obecná, kuňka žlutobřichá, rosnička zelená, čolek obecný a na jednom místě i čolek velký.
U ryb bylo na Bečvě zjištěno 10 druhů. Nejhojnějšími druhy jsou hrouzek obecný, jelec tloušť, pstruh obecný a ohrožená střevle potoční, dále se vyskytují např. lipan podhorní, mřenka mramorovaná a parma obecná (u parmy zde leží horní hranice výskytu na Rožnovské Bečvě) a někdy i silně ohrožená ouklejka pruhovaná.
Ze vzácnějších bezobratlých se vyskytuje otakárek fenyklový a batolec duhový. Další zajímavější druhy hmyzu se budou vyskytovat v přirozených listnatých lesích nad Bečvou a na mokřadních loukách, je však nutný další průzkum.
K dalším přírodním zajímavostem patří paleontologické naleziště v bývalém vápencovém lomu.
Na území obce není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území. Parametry na ZCHÚ mají v první řadě listnaté lesy Za Vodou s bohatým výskytem vzácné flóry a fauny a křoviny se zbytky květnatých luk severně nad zástavbou v lokalitě Vápenka, na VKP mají parametry rákosina severně pod Úlehlou a mokřad u silnice na západním okraji katastru.
Okolí obce je dosud nedostatečně prozkoumáno zejména z hlediska bezobratlých živočichů a vzácné flóry. Proto lze zde v budoucnu očekávat nálezy dalších zajímavějších druhů.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko