PŘÍRODA VALAŠSKA
Velká Lhota
Velká Lhota leží na severozápadním okraji Vsetínských vrchů severně od přehrady Bystřička 377 m (nádrž Bystřička) až 695 m (Vrch Hůra). Rozlohou 932 ha patří k menším, a počtem 402 obyvatel (1999) k malým obcím okresu. Zástavba je tvořena dvěma hlavními osadami - Velkou Lhotou a Malou Lhotou (původně byla každá samostatnou obcí), chatovou osadou u přehrady a četnými pasekářskými usedlostmi ve východní části území. Krajinářsky nevhodné jsou stavby velkých hal pod vrcholem hřbetu, které nechalo postavit bývalé JZD v 80. letech. V obci, zejména však v místní části Velká Lhota, se zachovalo více dřevěných domků, z nichž památkově nejcennější je dřevěný kostel.
Lesy pokrývají 36,1 % plochy. Nevytvářejí větší komplex, jsou tvořeny většinou jen smrkovými monokulturami. Rozlehlejší listnatý les je východně od Pálenisek, další drobné listnaté lesy se nacházejí rozptýleně v zemědělské krajině v depresích a u toků. Listnatý les s bukem se nachází jižně pod Ostrým vrchem nad přehradou. Zemědělská krajina byla negativně ovlivněna činností JZD v 70. a 80. letech, mimo intravilán byly prakticky všechny plochy intenzivně obhospodařovány, zároveň proběhla rekultivace spolu s likvidací rozptýlené zeleně a scelením do velkých celků. Od poloviny 90. let leží část lučních pozemků ladem.
Větší potok (Bystřice) zasahuje na území katastru jen okrajově. Jinak se v obci nachází jen několik drobných potůčků, v intravilánu hlavního sídla (Velká Lhota) je tok zčásti upraven.
O výskytu vzácnější flóry nejsou prakticky žádné údaje. Jednak je to způsobeno fádnější zemědělskou krajinou, kde byla většina luk zrekultivována a intenzivněji využívána bývalým JZD Bystřička, a jednak nedostatečným přírodovědným průzkumem. Krajina v okolí obce není pro botaniky příliš zajímavá, takže ji i málo navštěvují. Ze vzácnějších druhů rostlin jsou známy pouze údaje o jednom druhu orchideje, která roste na jihovýchodním okraji k. ú. Velká Lhota - je to prstnatec Fuchsův. Předpokládáme však, že se v okolí obce, zejména ve východní části, vyskytuje ještě několik dalších vzácnějších druhů rostlin (na loukách a podél okrajů lesa lze předpokládat vstavač mužský, vemeník dvoulistý, prstnatec májový aj., zajímavější lesní druhy mohou být v listnatých lesích východně od Pálenisek atd.).
Zavlečenou a nevítanou invazní rostlinou na katastru je křídlatka sachalinská. Její větší porost se nachází u hranice s k. ú. Malá Bystřice v okolí bývalé školy, na pravém břehu toku Bystřice. Je nutné ji důsledně likvidovat.
Z význačných stromů se na území obce nacházejí dva mohutné duby v osadě Malá Lhota. Jeden z nich je sice poškozen neodborným ořezem v minulosti, oba však mají svou velikostí parametry na vyhlášení za památné stromy, jejich věk se pohybuje kolem 200 let. Na území bude více velkých stromů, je však nutný další průzkum.
Ze savců se vyskytují běžnější druhy, např. liška, zajíc, srnec, kolčava, u sídel kuna skalní, ježek apod.
Z ptáků bylo zjištěno kolem 83 druhů, z toho 69 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (na přeletu, hnízdí v okolních obcích), datel černý (jen na přeletu), krkavec velký (na přeletu, 1 pár může zahnízdit v okolních smrkových lesích), kos horský (ve smrkových lesích v okolí hnízdí kolem 10 párů). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují chřástal polní (v některých letech až 7 volajících samců, z toho u Malé Lhoty 1 až 2), křepelka polní (pouze v některých letech, u Malé Lhoty 1 až 3 volající samečci, nad osadou Velká Lhota v některých letech 1 sameček), bramborníček černohlavý (1 pár u cesty jižně od osady Malá Lhota), bramborníček hnědý (1 pár severozápadně od Malé Lhoty), linduška luční (v některých letech 1 pár severozápadně od Malé Lhoty, 1 pár na východním okraji Velké Lhoty pod Malíky), ťuhýk obecný (roztroušeně u křovin, celkem kolem 15 párů), pěnice vlašská (v některých letech hnízdí 1 pár v pásu křovin západně od Malé Lhoty). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytuje rehek zahradní (po 1 páru v každé osadě a také u některých pasekářských usedlostí). Zajímavý je výskyt dvou druhů našich cvrčilek, které v okolí vrcholové cesty nad Velkou Lhotou výrazněji zvýšily svou populaci až v průběhu 90. let - jedná se o cvrčilku říční (v okolí vrcholu bývá 4 až 10 zpívajících samečků) a cvrčilku zelenou (tamtéž zpívá 2 až 5 samečků. Oba druhy svým cvrčivým zpěvem vytvářejí typickou zvukovou kulisu nocí od konce května do začátku července (zejména cvrčilka říční). Z dalších vzácnějších druhů se v okolí obce dříve vyskytovali jeřábek lesní (poslední zjištění je z roku 1988) a koroptev polní (poslední zjištění z roku 1991, lokalita Padělky v k.ú. Velká Lhota).
Z plazů se vyskytují běžné druhy jako užovka obojková, slepýš křehký a ještěrka živorodá.
Z obojživelníků se vyskytuje skokan hnědý a ropucha obecná. U obou uvedených skupin by se však při důkladnějším průzkumu zjistily další druhy.
O zajímavějších bezobratlých nejsou údaje, lze však očekávat vzácnější výskyt otakárka fenyklového a dalších motýlů.
Ke geomorfologickým zajímavostem patří drobné skalní výchozy na Medůvce a východně od Pálenisek.
Východní část k. ú. Velká Lhota leží v CHKO Beskydy. V okolí obce není v současnosti vyhlášeno žádné maloplošné zvláště chráněné území. Zvýšený stupeň ochrany bude mít pás křovin s mezí západně od Malé Lhoty (registrace VKP). K objektům zvýšené ochrany budou patřit také mohutné duby na Malé Lhotě. Okolí obce je však nutné ještě detailněji prozkoumat, zejména skalní výchozy a ochranářsky hodnotnější listnaté lesy a louky, kde lze očekávat i zajímavé nálezy.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko