Popis přírodního prostředí obcí a měst » Valašské Meziříčí

Valašské Meziříčí

Město leží v okolí soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy mezi Vsetínskými vrchy, Hostýnskými vrchy a Podbeskydskou pahorkatinou ve Valašskomeziříčské kotlině v nadmořské výšce 280 m (Bečva na západním okraji území) až 600 m. V okrese je počtem obyvatel 27 734 (1999) druhou největší obcí a rozlohou 5 502 ha třetí největší obcí. Obsahuje katastry Hrachovec, Valašské Meziříčí, Krásno n. B., Bynina, Krhová, Juřinka, Lhota u Choryně, Poličná, Podlesí a Brňov, které v minulosti byly samostatnými obcemi. Všechna jmenovaná sídla jsou tvořena hlavně soustředěnou zástavbou, ojediněle se nacházejí samoty a pasekářské usedlosti (zejména v okolí Hrachovce a Brňova).

Lesy pokrývají 30,8 % plochy. Mezi nimi výrazně převažují smrkové monokultury s chudou faunou a flórou. Jediným větším a přírodně zachovalejším listnatým lesem s habrem, bukem, dubem, klenem a dalšími listnatými stromy je Junákov, který leží mezi Poličnou a Juřinkou. Bohužel, i v něm se na odkácených plochách sázejí nepůvodní a nevhodné jehličnany. V Junákově se místy ještě dosud zachovala i vzácnější flóra. Další listnaté lesy jsou menší, často roztříštěné v zemědělské krajině a podél vodotečí (největší porost je u Bečvy v okolí Juřinky a u Hrachovce, velmi hodnotné jsou listnaté lesíky s dubem na srázu nad železnicí do Rožnova - na terasách Rožnovské Bečvy). Tyto lesy jsou také refugiem vzácnějších druhů fauny v okolní krajině.

Největším tokem je spojená Bečva, která vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Obě řeky jsou plně zregulované, v městské zástavbě je úprava tvrdá. Břehový porost je dobře vyvinut hlavně podél Vsetínské a spojené Bečvy, podél Rožnovské Bečvy je dobře vyvinut až v okolí vodárenského území u Hrachovce na levém břehu (všude jsou však nutné dosadby nových dřevin). Na území města se nachází řada menších toků - nejvýznamnějším je potok Loučka, který nad zastavěnou částí Poličné pěkně meandruje a má dobře vyvinutý břehový porost. Dalším tokem je Hrachovecký potok, ten je z podstatné části upraven a přírodně znehodnocen. Potok Srní v Krhové je rovněž částečně znehodnocen úpravami, podobně potok z Byniny a potok Křivský. Mimo uvedené se nachází ještě řada drobných vodotečí. Na území města je několik mokřadních stanovišť. Z hlediska ochranářského je nejvýznamnějším mokřadem lokalita Rybníky u Hrachovce, nadprůměrně cenným územím je také vodárenské území u Hrachovce. Dále to jsou rybník v Podlesí, rybníček ve vojenském prostoru, rybníčky pod bývalou skládkou u farmy ZD Podlesí, rybníky na Juřince a na toku Svinov mezi Juřinkou a Lhotou u Choryně (tento je do budoucna nejperspektivnější i z hlediska ochrany přírody). Město je napojeno na ČOV.

Město leží v krajině s intenzivní zemědělskou výrobou a s nepatrným zastoupením přírodně zachovalejších lesních porostů. Druhová bohatost flóry je sice nižší než na většině území okresu, je však např. obohacena některými teplomilnými ruderálními druhy, které sem pronikají údolím Bečvy z Moravské brány. Vzácná květena je soustředěna zejména do tří lokalit. Jsou to: louky a les v lokalitě Vichury nad Hrachovcem (květena mokřadních luk, suchých pastvin a okraje lesa), les Junákov (květena listnatého lesa) a zámecký park u Kinských (květena listnatého lesa). Tyto lokality musí být uchráněny před dalšími lidskými aktivitami, které by vedly k jejich poškození. K botanicky hodnotnějším lokalitám patří některé zahrady na západním okraji Juřinky (vlhčí louky s pomněnkou a řeřišnicí luční). Ze vzácnějších rostlin se vyskytuje několik druhů orchidejí. Jsou to: kruštík bahenní (Vichury), okrotice bílá (les Junákov), vstavač mužský (ojediněle Vichury) a vstavač bledý (v 80. letech nalezen na Vichurách). Bezesporu nejvzácnější rostlinou Valašského Meziříčí a širšího okolí je blešník úplavičný, který byl nalezen v menším počtu na Vichurách u Hrachovce (jedná se o jednu ze tří lokalit na celé Moravě). Dalšími vzácnějšími rostlinami jsou: tolije bahenní (ojediněle mokřadní louky na Vichurách), trličník brvitý (ojediněle tamtéž), lilie zlatohlavá (dvě izolované populace jsou v parku u zámku Kinských, ojedinělý zbytkový výskyt je v listnatých lesích na bázi svahů v okolí Bečvy aj.), kosatec sibiřský (okolí Brňova).

Nevítanými invazními druhy rostlin jsou křídlatky a bolševník velkolepý. Křídlatky jsou rozšířeny roztroušeně po městě a hlavně v břehových porostech podél Bečvy. Největší porost je u Juřinky v topolovém háji na levém břehu řeky (plocha cca 1 ha) - jsou tam oba druhy (křídlatka japonská a sachalinská) včetně jejich kříženců. U bolševníku velkolepého je evidován výskyt v Bynině a na Jehličné, kde se postupně likviduje, ojedinělý výskyt je na březích Bečvy, které pocházejí z ohnisek výskytu v povodí Vsetínské Bečvy. Místy se hojně vyskytuje další invazní rostlina, slunečnice hlíznatá (zejména břehy Bečvy).

V rámci města roste řada pozoruhodných stromů. Nejvýznamnějšími z nich jsou staleté duby v Poličné (Horákův dub) a na Jehličné nad Krhovou. Další velké duby rostou v Bynině jihozápadně pod Obilnou. K velkým stromům patří památné lípy u kříže v Hrachovci. Na území města se nacházejí dva památné tisy; jeden je v Hrachovci a druhý na Brňově u bývalého statku. U dřevěnice severovýchodně od Jehličné v Krhové roste nádherný solitér jasanu ztepilého. U vodojemu západně nad Juřinkou roste hodnotná vzrostlá hrušeň. Větší počet velkých stromů najdeme v parku u zámku Kinských (jasany, duby, buk, do konce 80. let i jilm, který později podlehl grafióze). Park je chráněn jako kulturní památka.

Ze savců se vyskytují např. liška, srnec, zajíc, u sídel kuna skalní, ježek aj. Při migraci se na Bečvě vzácně objeví vydra. Ojediněle se vyskytuje medvěd, byl zjištěn v srpnu 1997 na severním okraji Krhové, pohyboval se směrem k Jasenici. Z netopýrů se vzácně vyskytuje vrápenec malý, častějšími druhy jsou netopýři hvízdavý, parkový, řasnatý, rezavý, pestrý, večerní, velký, ušatý a velkouchý.

Nejlépe je prozkoumána ptačí fauna. Celkem byl zjištěn výskyt kolem 150 druhů ptáků, z toho 95 druhů hnízdí. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (do okolí města zaletuje za potravou z lesů nad Oznicí a Jarcovou, od Hostašovic a z lesa Doubravy u Kladerub a Němetic, kde má svá hnízda), kos horský (1 až 3 páry hnízdí ve smrkových lesích jižně nad Vichurami, je to nejzápadněji vysunuté hnízdiště v rámci Vsetínských vrchů), jestřáb lesní (lesy nad Hrachovcem, Poličnou a v Brňově, celkem 1 až 2 páry), sluka lesní (zejména v Podlesí). Ještě začátkem 90. let se jihovýchodně od města, nad Podlesím ojediněle vyskytoval jeřábek lesní. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny to jsou: krutihlav obecný (1 až 2 páry Poličná, nejčastěji na křovinatém svahu s ovocnými stromy Junákov, ojediněle bude i na jiných místech), pěnice vlašská (Poličná: 3 až 4 páry křoviny Junákov, 1 pár křoviny Bojkov), ťuhýk obecný (celkem 30 až 50 párů, z toho asi 10 párů křoviny severně od Poličné), koroptev polní (je již vzácná, ojedinělé páry Krhová, Hrachovec, Poličná, Podlesí, Brňov), křepelka polní (na polích severozápadně a západně od Poličné 2 až 5 volajících samečků, v okolí mokřadu Rybníky u Hrachovce bývají 1 až 2 samečci, ojediněle na polích v jiných místech v údolí obou Bečev), chřástal polní (pravidelně u Hrachovce, tam je na loukách i v polích ročně 2 až 7 volajících samečků, ojediněle v okolí Poličné), bramborníček hnědý (1 pár Rybníky u Hrachovce, 1 pár východně od Hrachovce), bramborníček černohlavý (1 pár Rybníky u Hrachovce, 1 až 2 páry u železnice Poličná, 1 pár u železnice Krhová, 1 pár u silnice západně nad Juřinkou). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují: žluva hajní (listnaté lesíky: 1 pár jižně od Poličné u Bečvy, 1 pár severně od Poličné pod křovinami v údolí Bečvy nebo přímo v lese Junákov, 1 pár listnaté lesíky na Juřince v okolí rybníčků, 1 pár vodárenské území Hrachovec), ledňáček říční (v některých letech hnízdí na Bečvě u Juřinky, na potoku Loučka aj., často jej lze vidět při přeletu v létě a na podzim), skorec vodní (nejčastěji v zimě na Bečvě, hnízdí na potoku Bynina a na Bečvě u železničního mostu), strakapoud malý (ojediněle hnízdí v okolí zahrad a v listnatých lesících, např. 1 pár u Bečvy na Juřince, 1 pár zahrady v Poličné na jižním okraji, 1 pár v Bynině, 1 pár vodárenské území Hrachovec apod.), rehek zahradní (okrajové části města v zahradách - v každé místní části 1 až 2 páry, v některých letech 1 pár v parku u zámku Kinských) a čáp bílý (1 pár mnoho let hnízdí na komíně gobelínky v centru města, další pár hnízdí v Poličné). Valašské Meziříčí je jediným známým hnízdištěm strakapouda jižního v okrese, ve druhé polovině 90. let zde hnízdily 3 až 4 páry ročně, v jednom případě i na velmi rušné ulici Králova. Významnou ornitologickou lokalitou se stává mokřad Rybníky u Hrachovce, kde hnízdí několik vzácných mokřadních druhů. Velmi vzácně se na mokřadu vyskytuje čírka obecná, která tam v roce 1999 dokonce vyhnízdila (je to jediný případ hnízdění ve vsetínském okrese v 90. letech). Z dalších vzácných druhů tam hnízdí chřástal kropenatý, v době tahu se pravidelněji vyskytuje bekasína otavní a několikrát byl zjištěn vzácný zatoulanec konipas citronový, který má nejbližší pravidelná hnízdiště až v Polsku. Volavka popelavá se pravidelně objevuje v okolí Bečvy a mokřadů. Od konce 90. let se vzácně v okolí města vyskytuje výr velký. V roce 1998 byl nalezen jeden uhynulý výr v Podlesí, kde narazil do elektrických drátů. Ještě v polovině 80. let hnízdila na štěrkovně, západně od Bečvy pod Juřinkou kolonie břehulí. Jáma byla kolem roku 1988 zasypána a zahrnuta do pole. Břehule dnes vzácně hnízdí o několik kilometrů k severozápadu a ve městě ji v současnosti uvidíme jen v době tahu nad Bečvou společně s jiřičkami a vlaštovkami (obvykle v první polovině května). V době tahu se na Bečvě objeví řada vodních ptáků, občas i vzácnější druhy (např. morčáci, pisík obecný, kulík říční, ostralka štíhlá, hohol severní apod.).

Z plazů se vyskytují běžné druhy, např. užovka obojková, ještěrka obecná a slepýš obecný. V cihelně Hrachovec žije vitální populace užovky hladké.

Z obojživelníků se kromě obecně rozšířených druhů (skokan hnědý, ropucha obecná) vyskytují rosnička zelená (Rybníky u Hrachovce, rybníčky u Juřinky aj.), skokan štíhlý, skokan skřehotavý, ropucha zelená, kuňka žlutobřichá (Rybníky u Hrachovce) a čolek obecný (nad Poličnou).

Bohatě je zastoupena fauna ryb, celkem se vyskytuje 37 druhů, z toho 15 druhů jsou původními obyvateli okolních toků, zejména v Bečvě. Největší druhová pestrost je v Bečvě. Nejhojnějšími zde jsou hrouzek obecný, pstruh obecný, jelec tloušť, ouklejka pruhovaná a parma obecná, dále střevle potoční, ostroretka stěhovavá, mřenka pruhovaná a vranka obecná. Ze vzácnějších druhů se vyskytují např. podoustev, jelec proudník, štika, hrouzek Kesslerův, mník jednovousý, úhoř říční. Ojediněle se vyskytují druhy uniklé z nádrží, např. hlavatka, sumec, kapr, cejn velký, cejnek malý, bolen dravý, perlín a řada dalších druhů. V rybnících v okolí města se chová řada dalších druhů, např. candát, tolstolobik, tolstolobec, lín, amur bílý a jiné. Ze zavlečených druhů se ve vodách vyskytují např. střevlička východní a slunka obecná.

Ze zajímavějších bezobratlých se na kvetoucích loukách pravidelně vyskytuje otakárek fenyklový. Dříve se vyskytoval i brouk roháč obecný, od konce 80. let však nebyl pozorován.

Z geomorfologických jevů jsou významnými lokalitami skála Medůvka v Brňově a Bražiska na jižním okraji Poličné u Jarcové. Obě lokality představují výchozy vrstev hornin, které mají velký význam pro studium geologie okolní oblasti.

Část katastru Krhové leží v CHKO Beskydy. V okolí města není dosud žádné maloplošné zvláště chráněné území. V příštích letech se připravuje několik území se zvýšeným stupněm ochrany. V první řadě to jsou mokřad Rybníky a louky Vichury v k. ú. Hrachovec, dále křovinatý svah u Junákova západně od Poličné, meandry Loučky v Poličné a skála Medůvka. Dalšími význačnými územími s ochranářským významem je park u zámku Kinských, les Junákov, listnaté lesíky nad železnicí mezi městem, Krhovou a Zašovou, křoviny Bojkov u Poličné aj., u kterých bude zvýšený stupeň ochrany jako VKP.