PŘÍRODA VALAŠSKA
Valašská Polanka
Valašská Polanka leží z velké části v údolí Senice mezi Javorníky a severovýchodní částí Vizovické vrchoviny v nadmořské výšce 375 m (Senice na severním okraji katastru) až 752 m (Žáry). Obec svou rozlohou 1 236 ha a počtem 1 316 obyvatel (1999) patří ke středně velkém obcím okresu. Hlavní sídlo leží téměř celé v údolní nivě Senice, menší řadová výstavba je na začátku údolí Veřečné, na dalších místech jsou roztroušeně samoty. Zachovalé dřevěné stavby jsou ojedinělé, nacházejí se většinou v rozptýlené zástavbě v okolních údolích a na kopcích.
Lesy pokrývají 54,5 % plochy, jsou tvořeny zčásti nepůvodními smrkovými kulturami a zčásti jsou přítomny hodnotnější listnaté porosty. V lokalitách blíže k údolí Senice jsou v listnatých lesích z dřevin výrazně zastoupeny druhy: habr (místy rostou i čisté habřiny), lípa a javor klen, ojediněle babyka a buk. V okolí Mikulášů pod vrchem Žáry jsou i zbytky bukových lesů s typickou faunou původní jedlobučiny.
Hlavním tokem je Senice, do níž se vlévají dva větší potoky, Veřečný a Pozděchůvka. Senice je plně zregulována, ostatní toky jsou téměř celé v přírodním stavu. Břehový porost Senice je místy se vzrostlejšími dřevinami, často je přítomna vrba a olše, místy je i střemcha. Velmi hodnotný je potok Pozděchůvka. Na katastru obce vytváří pěkné meandry s bohatým břehovým porostem (vrby, olše, kleny, střemcha) a má předpoklady pro existenci bohaté vodní fauny. Na podzim 1996 byl v úseku pod Neratovem vysazen rak říční.
Flóra obce je poměrně bohatá na ochranářsky významné druhy. Z nich nejhojněji jsou zastoupeny orchideje, celkem bylo zjištěno 13 druhů. Nejvzácnější orchidejí je bezesporu okrotice červená, která byla poprvé objevena až v roce 1999 v počtu jednoho exempláře a roste v habrovém lese západně nad obcí. Regionálně významný je výskyt okrotice dlouholisté, bohaté naleziště se nachází v místní části U Mikulášů a menší populace je v habřině nad železničním nádražím. Lokalita U Mikulášů však bohužel byla kolem roku 1994 částečně zalesněna smrkem a tím zčásti zničena. Místy se na zastíněných, vlhkých loučkách početněji vyskytuje prstnatec Fuchsův (bohatá populace s tisícovkou jedinců roste jižně od potoka Vápenka na loukách v okolí listnatých lesů a uvnitř na jejich světlinách, dále se nachází ve Veřečném, pod Neratovem aj.) a vemeník dvoulistý (bohatá populace se stovkami kvetoucích jedinců roste v habrovém lese s jinak chudou květenou na západním okraji údolí Veřečný, dále Vápenka). Ojedinělý je výskyt téměř vyhynulých druhů prstnatce bezového (U Mikulášů, U Ondrušků, U Zrníků, v habřině nad hřištěm), hlavinky horské (U Ondrušků), pětiprstky žežulníku (U Ondrušků, U Zrníků) a vstavače kukačky (údolí Na Končinách a Vápenka). U vstavače kukačky se v současnosti jedná o dvě ze čtyř posledních nalezišť v celém povodí Senice (třetí je na Vráblových pasekách a čtvrté v údolí Luženky u Lužné). Z dalších orchidejí se vyskytují vstavač mužský (je častějším druhem, např. extenzivní louky ve Veřečném až po Padělky a západně o obce), kruštík modrofialový (3 lokality v listnatých lesích), dále kruštík širolistý, bradáček vejčitý a hlístník hnízdák (habřina východně nad hřištěm). Z dalších vzácnějších druhů se ojediněle vyskytují lilie zlatohlavá (rokle nad železnicí, Veřečný, pod Neratovem, železniční násep), řepíček trojlistý (Veřečný), lýkovec jedovatý (roztroušeně v listnatých lesích s habrem a lípou), kyčelnice žláznatá (malá izolovaná populace je pod Padělky), na bývalých pastvinách kociánek dvoudomý, černohlávek dřípatý (Vápenka aj.) a pcháč bezlodyžný.
Z invazních rostlin se v obci nacházejí porosty netýkavky žláznaté na březích Senice a na dolním toku Pozděchůvky, a křídlatka japonská.
Ze vzácnějších nebo zajímavějších druhů hub byly v okolí obce nalezeny např. hřib přívěskatý, hřib nachový, holubinka podrusá, ryzec ďubkovaný, žampión vzácný, stroček kadeřavý, bělolanýž obecný, dále některé šťavnatky a lakovky, rostoucí na travnatých místech u lesů (šťavnatky panenská a modřínová, voskovka kuželovitá aj.).
V obci je množství starších stromů, hlavně lip (v intravilánu i na pasekách), např. lípy U Vaculů, kolem studánky U Zrníků (tam mimo lip najdeme i prastarý jalovec stromovitého vzrůstu), v osadě pod Parhúnem, ve Veřečném U Cimbalistů, dále mohutné javory kleny v Zádilském, lípy U Martinků. Zajímavý je též starý javor babyka při cestě v jižní části obce na pravém břehu Senice.
Z větších býložravých savců se ve vrcholových částech Javorníků ojediněle vyskytuje jelen. Z větších šelem se k obci vzácně zatoulá medvěd z východně položených oblastí pravidelného výskytu (např. tomu tak bylo na jaře 1983, kdy byl v Leskovci a v Senince) a rys. Dále se vyskytují např. srnec, zajíc, liška, kuna skalní, ježek, ojediněle ondatra aj.
Z ptáků bylo zjištěno na 110 druhů, z toho 80 je hnízdících. Ze vzácnějších druhů se vyskytují: bramborníček černohlavý (2 až 3 páry každoročně hnízdí na železničním náspu), bramborníček hnědý (ojediněle hnízdí na větších pastvinách a loukách, např. ve Veřečném a v údolí Senice), ťuhýk obecný (pravidelně na všech křovinatých místech), krutihlav obecný (2 až 3 páry, U Mikulášů, v okolí železnice, zahrady v údolí Vápenka), chřástal polní (2 až 6 volajících samečků na větších loukách, v údolí Senice, Veřečném a Vápenka), křepelka polní (v 90. letech se ozývala pravidelně v údolí Vápenka poblíž cesty na Prlov, vždy v porostu obilí, v letech 1995 - 1996 tam byli dokonce 2 samečci), kos horský (smrkové lesy Vápenka, Veřečné - Padělky), žluna šedá (2 páry, Veřečné pod Žáry), strakapoud bělohřbetý (ojediněle ve staré bučině pod Žáry), datel černý (vzácně bučiny Veřečné), rehek zahradní (pravidelně hnízdí u samot ve Veřečném a také v zahradách v údolí Senice, celkem 4 až 5 párů), ořešník kropenatý (ojediněle ve smrkových lesích ve Veřečném, v okolí Padělků), jeřábek lesní (ojediněle tamtéž podél okrajů lesa, je to ale zbytková populace, silně ohrožena na další existenci), krkavec velký (zřejmě hnízdí 1 pár Veřečné, jinak často na přeletu), na přeletu je v době hnízdění často čáp černý. Údolí Senice je pro stěhovavé ptáky významným tahovým koridorem, v době podzimního tahu byla nad údolím viděna hejna hus i jeřába popelavého.
Z plazů se vyskytují běžnější druhy, např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka živorodá a ještěrka obecná. Zmije obecná byla v 90. letech zjištěna u cesty na Prlov.
Z obojživelníků se pravidelně vyskytují skokan hnědý, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá a mlok skvrnitý. V tůni na Sulačově se vyskytuje velmi vzácný čolek velký.
Z ryb se v Senici vyskytují pstruh obecný, jelec tloušť, lipan, vranka obecná a ouklejka pruhovaná. V 50. letech byl zde zjištěn i velmi vzácný a dnes vymizelý sekavčík horský, který se tehdy vyskytoval jen na 3 - 4 lokalitách v okrese.
Ze vzácnějších bezobratlích se pravidelně vyskytují otakárek fenyklový na květnatých loukách a batolec duhový podél lesních cest.
Celá východní polovina katastru, počínaje železnicí, patří do CHKO Beskydy. V okolí obce není dosud vyhlášeno žádné maloplošné zvláště chráněné území. Několik lokalit má však na ZCHÚ odpovídající parametry. Nejvíce jich je v údolí Veřečné (U Mikulášů, kosená květnatá louka s teplomilnými druhy uprostřed údolí, louky a dubohabřina u potůčku U Zrníků, habrový lesík nad železnicí za řadou domků, bukový les Žáry aj.), dále tok Pozděchůvky. Faunisticky i krajinářsky hodnotnější jsou také pásy křovin na mezích, na severní straně údolí Vápenka. Tamtéž je cenná i květnatá louka s teplomilnými druhy rostlin.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko