PŘÍRODA VALAŠSKA
Střítež nad Bečvou
Větší část území se nachází v Rožnovské brázdě (nejnižším místem je údolní dno Rožnovské Bečvy na severozápadním okraji katastru, kde řeka opouští území obce - 322 m n. m.). Pouze malá část území v pramenné oblasti potoka Videčka zasahuje do Vsetínských vrchů (nadmořské výšky okolo 560 m). Rozlohou 745 ha a počtem 797 obyvatel (1999) patří k menším obcím okresu. Zástavba je soustředěna do jednoho celku podél hlavní silnice. Mimo hlavní sídlo se nacházejí ojedinělé samoty, např. Střítežské Paseky.
Lesy zaujímají jen 38,5 % rozlohy. Jsou tvořeny téměř výhradně nepůvodními smrkovými monokulturami. Otevřená krajina leží zejména v nižších částech katastru a je intenzivně zemědělsky využívána. V údolní nivě Bečvy jsou většinou pole, na svazích louky a pastviny. Část pozemků leží ladem a zarůstá náletem dřevin.
Nejvýznamnějším tokem je Rožnovská Bečva, která zde má podhorský charakter s klidnými i proudícími úseky a častými štěrkovými náplavy. Ty jsou však často těženy, čímž mnohé vzácnější druhy přicházejí o svá stanoviště. Bečva byla začátkem 20. století plně zregulována, regulace je místně výrazněji poškozena velkými vodami. Břehový porost je většinou dobře vyvinut, jsou přítomny vrba, javor klen, jasan, olše, v podrostu je často střemcha, místy jsou jilmy, lípy a přestárlé topoly. Kromě Bečvy se na území katastru nachází již jen několik menších a bezvýznamných toků. Významným mokřadním stanovištěm je PP Rákosina.
Ve flóře jsou zastoupeny i ochranářsky zajímavé druhy. Z nich nejčastěji nalezneme orchideje, které rostou na loukách a v okolí lesů na Střítežských Pasekách. Jsou to prstnatec Fuchsův (okraje lesů), kruštík širolistý (okraje smrkových lesů), prstnatec májový, vstavač mužský a vemeník dvoulistý. V PP Rákosina roste zevar jednoduchý, zdejší naleziště je jediným v celém okrese. Na území katastru se z dalších vzácnějších rostlin vyskytují česnek medvědí, pcháč šedý a dvouzubec nící (štěrkové náplavy Bečvy, je to jediná známá lokalita v okrese).
Pozoruhodně velkými stromy jsou staré topoly černé. Celkem jich roste na levém břehu Bečvy, v listnatých lesích a v břehovém porostu, několik desítek. Největší z nich je solitérní strom v poli, s obvodem přes 660 cm, který patří ve vsetínském okrese k největším topolům. Jeho kmen je však vyhnilý a začíná se rozpadat. Další většími stromy jsou lípy, které rostou v intravilánu. Na území katastru bude více zajímavých stromů, jejich průzkum však není ukončen.
Ze savců se vyskytují např. zajíc, srnec, kuna skalní, ježek, liška, jezevec apod. V rozsáhlejších lesích se sporadicky vyskytuje jelen. Na Bečvě se vzácně objevuje vydra. Z netopýrů se vyskytují např. netopýr severní a netopýr rezavý.
Z ptáků bylo zjištěno celkem 115 druhů, z toho je asi 85 hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (1 pár hnízdil ve smrkovém lese jihozápadně od obce, často je vidět na přeletu), jeřábek lesní (hnízdí v jižní části katastru), kos horský (ojediněle hnízdí jižně od obce), strakapoud malý (občas jej lze zastihnout v břehovém porostu u Bečvy, kde může i zahnízdit), žluva hajní (vzácně hnízdí v listnatých lesích podél Bečvy, obvykle 1 pár), krkavec velký (pravidelně přeletuje, v některých letech může zahnízdit 1 pár) a lejsek malý (pouze v době tahu). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: čejka chocholatá (na polích hnízdí 3 až 5 párů), bramborníček hnědý (na vlhkých loukách a pastvinách hnízdí 2 až 3 páry), ťuhýk obecný (pravidelně hnízdí na křovinatých místech), bramborníček černohlavý (v okolí silnice severovýchodně od obce v některých letech hnízdí 1 pár), chřástal polní (v některých letech se v okolí obce ozývají 1 až 2 samečci), křepelka polní (na polích se ozývají 1 až 2 samečci), koroptev polní (bývá 1 pár), žluna zelená (několik párů hnízdí v okolních listnatých lesících a větších lípách) a čáp bílý (v 80. letech hnízdil na mateřské škole, koncem 90. let se 1 pár zdržoval na prodejně Jednoty). V okolí zahrad se na jaře pravidelně vyskytuje krutihlav obecný. Více jsou zastoupeny vodní a mokřadní druhy, ze vzácnějších např. moták pochop (1 pár nepravidelně hnízdí v PP Rákosina, je to jedno ze dvou hnízdišť v povodí Rožnovské Bečvy), strnad rákosní (3 až 5 párů hnízdí v PP Rákosina), rákosník velký (v některých letech hnízdí 1 pár v PP Rákosina), slípka zelenonohá (1 pár hnízdí v PP Rákosina), kachna divoká (několik párů hnízdí v PP Rákosina a v okolí Bečvy, v zimě bývá na Bečvě až stovka jedinců), polák velký (1 pár v některých letech hnízdí v PP Rákosina), ledňáček říční (pravidelně na přeletu na Bečvě, v některých letech může zahnízdit), chřástal vodní (1 až 2 páry hnízdí v PP Rákosina), skorec vodní (na Bečvě na přeletu, vzácně hnízdí na jejích přítocích), volavka popelavá (na Bečvě a polích v jejím okolí v mimohnízdní době bývá až 30 jedinců), pisík obecný (na Bečvě pravidelně na tahu, ojediněle i hnízdí), kulík říční (na Bečvě v době tahu, ojediněle zahnízdí na Bečvě nebo na polích v jejím okolí). Na jaře 1996 byl v době tahu pozorován vzácný jeřáb popelavý. V polovině 90. let se do obce zatoulala velmi vzácná sova pálená, která byla předtím okroužkována u Olomouce. V letech 1990 a 1991 v okolí Bečvy hnízdil vzácný moudivláček lužní (1 až 2 páry), jehož pravidelná hnízdiště v rámci okresu leží pouze v okolí Choryňských rybníků. Údolí Bečvy je významným tahovým koridorem ptáků.
Z plazů se vyskytují užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná a ještěrka živorodá.
Z obojživelníků je nejhojnějším druhem skokan hnědý, vyskytuje se roztroušeně na celém území. V lesích jižně od obce se místy vyskytuje mlok skvrnitý. PP Rákosina je lokálně význačné refugium obojživelníků, v němž se kromě skokana hnědého rozmnožují dále skokan štíhlý, rosnička zelená, čolek velký (bohatá populace) a kuňka žlutobřichá.
V Bečvě se vyskytuje asi 10 druhů ryb, z nichž nejhojnějšími druhy jsou pstruh obecný, hrouzek obecný, jelec tloušť, dále se vyskytují parma obecná, ouklejka pruhovaná, střevle potoční a lipan podhorní.
Ze vzácnějších bezobratlých lze vzácně na kvetoucích loukách spatřit otakárka fenyklového. V PP Rákosina se vyskytují četné druhy vodního hmyzu, z něj jsou nejnápadnější vážky a šídla.
Značná část katastru leží v CHKO Beskydy. V okolí obce je vyhlášeno jedno zvláště chráněné území, a to Přírodní památka Rákosina ve Stříteži n. B. O dalších hodnotných lokalitách s parametry na ZCHÚ nejsou již údaje. Na zvýšený stupeň ochrany mají parametry také některé vzrostlé topoly černé.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko