PŘÍRODA VALAŠSKA
Rožnov pod Radhoštěm
Většina zastavěné části je situována v Rožnovské brázdě (nejnižším místem je dno Rožnovské Bečvy západně od města - 360 m n. m.). Severní část území sahá až na hlavní rozvodní hřbet Radhošťské hornatiny (Velká Polana 891 m n. m.), jižní okraj katastru zabíhá do Vsetínských vrchů. Rozlohou 3 949 ha a počtem 18 182 (1999) obyvatel je třetím největším městem v okrese. Zahrnuje tři katastrální území, mimo Rožnova p. R. to jsou Tylovice a Hážovice, které v minulosti byly samostatnými obcemi. Hlavní zástavba, včetně průmyslových objektů, je situována do údolního dna Rožnovské Bečvy, další menší sídla jsou v místních částech Hážovice, Tylovice, Horní a Dolní Paseky, menší počet obydlí je také v částech Uhliska, Láz a podél Sladského potoka. Rozptýlená zástavba se nachází roztroušeně, zejména v severní části území.
Lesy zaujímají 49,0 % rozlohy a většinou jsou tvořeny smrkovými monokulturami. Část porostů je tvořena dubohabrovými lesy s lípou, klenem a dalšími listnatými dřevinami. Tyto lesy se zachovaly většinou jen v navzájem izolovaných zbytcích, často však hostí ohrožené druhy flóry i fauny. Nacházejí se např. v okolí Hradiska, Rysové, na Stráni u Valašského muzea nebo na Dolních Pasekách. Bukové lesy vyšších poloh se v katastru obce vyskytují jen málo, většinou jen na jižní straně Veřovických vrchů (Kamenárka, Úvěz, Myší hora), dále na západním svahu Černé hory a také na vrchu Hradisko.
Otevřená krajina je díky poměrně mírnému reliéfu, zvláště ve střední části katastru intenzivně zemědělsky obhospodařována, proto se zde zachovalo jen velmi málo přírodovědecky cenných nelesních lokalit.
Hlavním tokem, protékajícím městem je Rožnovská Bečva, která byla v celém úseku zregulována. Ve městě je regulace tvrdá, západně od města byla regulace místy dosti poškozena velkými vodami a koryto bylo zčásti ponecháno v tomto zpřírodněném stavu. Břehový porost je dobře vyvinut mimo vnitřní část města, obsahuje javor klen, vrbu, olši, lípu aj. Z přítoků Bečvy je nejzachovalejší potok Uhliský, v horní a střední části neregulován, má velmi pěkné břehové porosty. Z ostatních menších toků je téměř po celé své délce zregulován Veřmířovský potok. Další potoky, Kání a Sladský, mají některé úseky přírodně zachovalé. Na území se nachází několik vodních ploch a tůní. Nejvýznamnější jsou ve vodárenském území východně nad městem, další tůně jsou v okolí Hradiska, na Rysové a jinde. Město je napojeno na ČOV.
Rožnov p. R. leží v místě, kde se údolí, proti proudu řeky dosud sevřené okolními vrchy, výrazně rozšiřuje. To se projevuje (zároveň s vyšší průměrnou teplotou) přítomností některých druhů organismů obývajících nižší a teplejší polohy, které se rozšířily údolím proti proudu Rožnovské Bečvy. Mnohé z nich svým výskytem u Rožnova končí a výše, směrem k Dolní Bečvě a Viganticím nepronikají, jiné tam sice zastihneme, ale o výrazně nižších počtech.
Flóra je poměrně bohatá na výskyt ochranářsky hodnotných druhů. Mezi nimi převažují orchideje. Nejvíce vzácných druhů najdeme v dubohabrových lesích jižně od města, čisté bučiny a smrčiny mají podstatně chudší flóru. V okolí města se vyskytuje celkem 10 druhů orchidejí, z nich nejvzácnějšími jsou okrotice bílá (Rysová), okrotice dlouholistá (Rysová, Dolní Paseky) a kruštík modrofialový (Rysová, Hradisko). Z dalších orchidejí lze nalézt např. hlístník hnízdák (listnaté lesy), vstavač mužský (největší naleziště je na loukách pod Myší horou), prstnatec májový (mokřadní louky pod Myší horou), vemeník dvoulistý a kruštík širolistý. Ještě v 70. letech byla na Hradisku zjištěna okrotice červená, která je v současnosti známa pouze z jediné lokality v okrese (od Valašské Polanky). Z dalších zajímavějších druhů se v dubohabrových lesích vyskytují: kýchavice Lobelova (Hradisko, byla zavlečena z vyšších poloh), lilie zlatohlavá, lýkovec jedovatý (Hradisko, Rysová hora) a kyčelnice žláznatá (Hradisko). Ojediněle lze najít i žebrovici různolistou. Na Dolních Pasekách se nachází vzácná mokřadní rostlina vachta trojlistá. Na některých místech vystupují na povrch pískovcové skalní výchozy, na nichž můžeme nalézt skalní kapradiny - sleziník červený a routičku, osladič obecný a puchýřník křehký. V břehovém porostu toků místy roste brslen evropský a štěrkové náplavy Bečvy osídluje hvozdíček prorostlý.
Ze zavlečených invazních rostlin se vyskytují zejména bolševník velkolepý a křídlatka japonská. Nejvíce jedinců bolševníku v polovině 90. let rostlo v okolí Střední zemědělské školy. Křídlatka roste roztroušeně na ladem ležících místech nebo v břehových porostech u toků. Obě rostliny je nutné důsledně likvidovat. Další invazní rostliny, netýkavka žláznatá a slunečnice hlíznatá, jsou rozšířeny hlavně podél Rožnovské Bečvy.
Ze vzácnějších hub se v okolí města vyskytují kozák kapucínek, kozák bílý a šiškovec černý.
V okolí města roste několik stromů s pozoruhodnou velikostí. Mohutný dub se nachází na pastvinách východně od školního statku na Hradisku. Z dalších stromů je to lípa u nadjezdu silnice do Vidče, lípy u křížů na Kozáku, na Láni (v současné době zvolna odumírají), alej lip na Hradisku a jasan ztepilý za kostelem. Na pastvinách kolem statku na Hradisku a na svazích Rysové roste několik mohutných jilmů, významná je rovněž alej jírovce maďalu podél přístupové cesty k tomuto statku.
Také mezi živočichy najdeme nejvíce ochranářsky významných druhů v níže položených dubohabrových lesích.
Ze savců se vyskytují např. srnec, jelen, zajíc, veverka, liška, jezevec, kuna lesní, u sídel kuna skalní, ježek aj. Na Bečvě západně pod městem se pravidelně vyskytuje vydra. Rys se pravidelně vyskytuje v lesích severně a severovýchodně od města. Velmi vzácně se do okolí města od poloviny 70. let zatoulá medvěd. Vyskytuje se řada drobných zemních savců (např. plšík lískový v okolí Hradiska), jejich podrobnější průzkum však nebyl dosud proveden. Z netopýrů byli zjištěni netopýr pestrý, netopýr řasnatý, netopýr dlouhouchý, netopýr velkouchý a netopýr večerní (většina byla určena z rozborů vývržků sov).
Nejlépe jsou prozkoumáni ptáci. Na území města nebo v jeho okolí se vyskytuje celkem 120 druhů ptáků, přičemž asi 97 druhů je hnízdících. Z lesních druhů patří k nejvzácnějším strakapoud prostřední, který v několika párech hnízdí v listnatých lesích na Hradisku nad Bečvou. Okolí Rožnova je druhým pravidelným hnízdištěm tohoto druhu v okrese (prvním a největším jsou listnaté lesy v údolní nivě Bečvy u Choryně a Lešné). Z dalších vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (v okolí města v některých letech hnízdí 1 pár, často je vidět na přeletu), jeřábek lesní (okolí Černé hory, pod Hážovickými Díly), ostříž lesní, jestřáb lesní, datel černý (starší bukové lesy, celkem několik párů), žluna šedá (vzácně v bučinách, celkem 2 až 5 párů), strakapoud malý (lesy na Hradisku a v okolí), holub doupňák (staré bukové lesy, Radhošťská hornatina i Hradisko, celkem kolem 10 párů), sýc rousný (ojedinělý pár hnízdil v bučinách na jihovýchodních svazích Kamenárky), lejsek malý (několik párů hnízdí v bučinách), krkavec velký, ořešník kropenatý, kos horský (smrkové lesy a jejich okolí, např. Černá hora, Hážovické díly), žluva hajní (ojediněle hnízdí v okolí Hradiska a Rysové), lejsek bělokrký (5 až 10 párů hnízdí v městském parku a v okolí Valašského muzea v přírodě, další páry jsou na Hradisku a další v bukových lesích). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: čáp bílý (1 pár hnízdí na statku v Tylovicích), chřástal polní (na loukách v okolí města se každoročně ozývá 5 až 8 samečků), křepelka polní (v okolí města se ozývá několik samečků, nejvíce bylo v letech 1994 - 1996, kdy bylo slyšet volání až 10 jedinců) a žluna zelená (celkem hnízdí 5 až 7 párů), bramborníček hnědý (vlhčí louky a pastviny, celkem kolem 5 párů), bramborníček černohlavý (ojediněle hnízdí na sušších místech podél cest, celkem 2 až 3 páry) a ťuhýk obecný (pravidelně na všech křovinatých biotopech, desítky párů). Z dalších zajímavějších druhů pravidelně hnízdí sedmihlásek hajní (v městském parku je několik párů, další jsou porůznu v okolí ve skupinách větších stromů a parčících), rehek zahradní (roztroušeně zahrady a starší listnaté lesy), lejsek šedý (městský park, listnaté lesy v okolí města), ledňáček říční (na Bečvě hnízdí v některých letech, pravidelně je na tahu na všech tocích), pisík obecný (na Bečvě je pravidelně v době tahu), kulík říční (na Bečvě pravidelně hnízdí), kachna divoká (v okolí Bečvy hnízdí několik párů), strnad rákosní (1 pár pravidelně hnízdí v okolí vodárenského území východně od města). Nepravidelně se na podzim a v zimě vyskytuje brkoslav severní.
Z plazů se vyskytují užovka obojková, slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá a vzácněji zmije obecná (Černá hora, Myší hora aj.).
Z obojživelníků často spatříme např. skokana hnědého, na lesních cestách kuňku žlutobřichou, vzácněji se vyskytuje ropucha obecná, ropucha zelená (hojnější je např. v areálu bývalé Tesly), rosnička zelená (okolí Hradiska a vodárenské území), čolek obecný a čolek horský. Na jedné lokalitě se vyskytuje kriticky ohrožený čolek velký (Rysová), je to jedna ze tří známých lokalit v povodí Rožnovské Bečvy.
Z ryb se v Bečvě vyskytují zejména pstruh obecný, dále pstruh duhový, siven americký, střevle potoční, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, dále lipan podhorní a jelec tloušť. V některých jejích přítocích žije i vranka pruhoploutvá.
Fauna hmyzu a jiných bezobratlých je v zemědělské krajině v důsledku malé rozmanitosti bylinného patra poměrně chudá. Ze vzácnějších druhů se na kvetoucích loukách vyskytuje otakárek fenyklový (okolí Rysové, pod Myší horou), v bukových lesích martináček bukový, u lesních cest batolec duhový. Na Hradisku bylo při průzkumu zjištěno několik vzácnějších druhů brouků, z nichž je značná část vázána na rozkládající se dřevo starých stromů. Právě díky zachování uvedených stromů se vzácní brouci na lokalitě dosud udrželi. V jezírkách na vodárenském území se vyskytuje škeble rybničná. Rak říční/bahenní se vyskytuje v Bečvě východně od města, po povodni v létě 1997 stavy výrazně klesly.
Celé území leží v CHKO Beskydy. V Rožnově se nachází pouze jedno zvláště chráněné území, a to Národní přírodní památka Valašské muzeum v přírodě (zároveň je to národní kulturní památka). Valašské muzeum v přírodě zahrnuje nejen tradiční stavby a další prvky lidové architektury, ale také typickou valašskou zemědělskou krajinu s rozptýlenou zelení a drobnými lesíky. K vyhlášení ZCHÚ se připravují další dvě hodnotné lokality, a to listnaté lesy na Hradisku a na Rysové.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko