PŘÍRODA VALAŠSKA
Ratiboř
Ratiboř leží na východním okraji Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 325 m (koryto Bečvy) až 695 m (vrchol Drastihlavy). Rozlohou 1 875 ha a počtem 1 806 obyvatel (1999) patří ke středně velkým obcím okresu. Zástavba je nakupena v údolí Ratibořky a Kateřinky v okolí jejich soutoku. Rozptýlená zástavba se nachází v bočních údolích a na pasekách okolních hřbetů, tam jsou přítomny i dřevěné domky s tradiční architekturou (např. nad Hološínem).
Lesy zaujímají 66,5 % plochy, což je z hlediska okresu výrazněji nadprůměrná lesnatost. Na území katastru se nacházejí i rozsáhlejší lesy s přirozenou skladbou dřevin, zejména s bukem, místy ještě s jedlí a javorem klenem. Největší plochy těchto lesů jsou na jižní části katastru v okolí Semetína, nad Kobelným a Hološínem (v širším okolí hřbetu Křížový - Drastihlava). V těchto lesích se vyskytuje fauna a flóra typická pro jedlobučiny. Smrkové lesy se nacházejí v nižších polohách severozápadně od linie Křížový - Drastihlava a na severním okraji katastru.
Největším tokem je Vsetínská Bečva, která protéká po východním okraji katastru. Dalším významným tokem je Ratibořka, v zastavěném území je plně regulovaná. Mimo zastavěné území má vzrostlý břehový porost (zejména olše), koryto je částečně zpřírodněno v úseku mezi obcí a ústím do Bečvy. Na území obce jsou další drobné vodoteče, nejvýznamnější je Kateřinský potok, potoky Kobelný a Hološín. S výjimkou části Kateřinského potoka mají koryta neupravená a s dobře vyvinutým břehovým porostem.
Flóra okolí obce obsahuje řadu ochranářsky významných druhů, zejména v jihovýchodní části - v údolích Hološín a Kobelný. Ze zajímavějších rostlin jsou nejvíce zastoupeny orchideje, celkem se jich v katastru vyskytuje na 14 druhů. K nejvzácnějším orchidejím v obci, a také i v okrese, patří pětiprstka hustokvětá a prstnatec plamatý, které rostou na svahových prameništích v Kobelném. V případě pětiprstky se jedná o jednu ze čtyř lokalit v okrese, v případě prstnatce plamatého o jedinou lokalitu v okrese. Další vzácnou, i když nenápadnou orchidejí je kruštík Greuterův. Větší populace roste v Kobelném a menší ve Štěpkové pod Drastihlavou (v obou případech rostou v korytě potoka, v okrese je známo celkem 7 lokalit). V případě lokality v Kobelném se jedná o největší naleziště na Moravě. Ojediněle se vyskytuje kruštík modrofialový (habrový les u vleku v Kobelném), na několika mokřadech v Kobelném se vyskytuje vzácný kruštík bahenní. Kruštík širolistý se vyskytuje roztroušeně na stinných místech u jehličnatých lesů. Z dalších orchidejí se vyskytuje hlavinka horská (louky nad Hološínem), okrotice dlouholistá (jediné naleziště je v bukovém lese na jihovýchodních svazích Ratibořského Grůně), prstnatec bezový (ojedinělý výskyt je na loukách za vlekem v Kobelném a louky nad Hološínem, populace je málo početná a hrozí jí vyhynutí), vstavač mužský (louky v Hološíně, v Kobelném aj.), prstnatec Fuchsův (zarůstající loučky na bývalých pastvinách v Kobelném, louky v Hološíně a nad Hološínem aj.), vemeník dvoulistý (ojediněle louky v Kobelném a Hološíně), hlístník hnízdák (ojediněle v listnatých a smíšených lesích), bradáček vejčitý (mokřadní louky v Kobelném a Hološíně). Z dalších velmi vzácných druhů je to pampeliška Skalinské na mokřadní louce pod Dvorci (PP Zbrankova stráň). V celé ČR je známo jen několik lokalit této pampelišky a v okrese je to jediné známé naleziště. Ojedinělým je výskyt několika vzácných teplomilných druhů na výslunné stráni, na severovýchodním okraji obce, v PP Zbrankova stráň. Rostou tam jetel válcovitý, kopretina chocholičnatá, mochna přímá a smldník jelení. Ve všech případech se jedná o rostliny, které jsou z okresu Vsetín známy nejvýše na několika lokalitách; u kopretiny chocholičnaté je to jediné naleziště v okrese. Z dalších zajímavějších druhů se v okolí obce vyskytují: hadilka obecná (vlhká louka v Kobelném), vranec jedlový (ojedinělé trsy jsou ve smrkových lesích nad Kobelným a Hološínem), plavuň vidlačka a plavuň pučivá (oba druhy se vyskytují místy v jehličnatých lesích v Kobelném a nad Hološínem), tolije bahenní (roste na několika lokalitách, např. svahová prameniště na loukách v Kobelném a Hološíně), orlíček planý (největší populace je na loukách nad Hološínem, jinde roztroušeně - Hološín střed, Kobelný u parkoviště aj.), lilie zlatohlavá (několik drobných nalezišť je v listnatých lesích).
Z hlediska výskytu hub patří katastr obce k významným lokalitám okresu Vsetín. Je to dáno také tím, že v obci byly prováděny intenzivnější mykologické průzkumy. Mykologicky významné lokality jsou v Kobelném, okolí Nivky, Hološíně a okolí Drastihlavy, kde bylo zaznamenáno na 200 druhů makromycetů. V Kobelném roste řada vzácných hub, např. šiškovec černý, ucháč čepcovitý, křemenáč dubový, kozák bílý, klouzek zrnitý, muchomůrka porfýrová, závojenka lesklá, kyj uťatý, patyčka rosolovitá, trsnatec obrovský. V okolí obce byly na jiných místech nalezeny i vzácné druhy, které jsou méně nápadné. Např. hlízenka sasanková (cizopasí na oddencích sasanky hajní) a svraštělka javorová (cizopasí na listech javoru). V roce 1992 byly nalezeny vzácné druhy, které tehdy patřily k prvním nálezům na Moravě. Jsou to druhy Hymenoscyphus callorioides (houba rostla na řapících devětsilu bílého), Scutellinia nigrohirtula (houba rostla na vyplavených zbytcích dřeva) a Sclerotinia caricina (plodnice rostly pod tlejícím olšovým listím).
Pozoruhodně velké stromy jsou v obci přítomny v nepatrném počtu. Nejcennějším z nich je dub poblíž ústí Ratibořky do Bečvy (dub sloužil za 2. světové války jako orientační bod pro schůzky partyzánů).
Fauna je poměrně pestrá, jsou přítomny vzácnější druhy lesní i zemědělské krajiny.
Ze savců se kromě běžných druhů (zajíc, srnec, liška, jezevec, kuna lesní, veverka, u sídel kuna skalní a ježek atd.) vzácněji v lesích vyskytují jelen a daněk. Z větších šelem se ojediněle vyskytuje rys, v zimě 1985/1986 se zdržoval v lesích zejména na jižní straně katastru. Z netopýrů byli zjištěni vrápenec malý (na zimovišti v PP Křížový) a netopýr velký.
Nejlépe je známa ptačí fauna. Celkem bylo zjištěno kolem 100 druhů ptáků, z toho 86 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (1 pár hnízdí v bučinách v Semetíně pod Ratibořským Grúněm, na dalších místech je často na přeletu), jeřábek lesní (ojediněle v okolí Křížového a v Kobelném), jestřáb lesní (jižní část katastru, 1 pár), datel černý (bučiny v jižní části, 1 až 2 páry), žluna šedá (bučiny v jižní části, 1 pár), holub doupňák (pravidelně hnízdí v bučinách v okolí Semetína - u skal Křížový, pod Ratibořským Grúněm a Drastihlavou), lejsek malý (ojediněle hnízdí v bučinách v jižní části), kos horský (hnízdí v okolí smrkových lesů v jižní a severní části, celkem 10 až 15 párů), krkavec velký (hnízdí 1 až 2 páry, při potulce se vyskytuje na újedích až 50 jedinců - např. V Hrabí). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: pěnice vlašská (1 pár na křovinaté stráni Borčí a 1 až 2 páry v Hološíně), ťuhýk obecný (celkem 20 až 30 párů), bramborníček hnědý (1 pár pastvina severně nad farmou ZD, ojediněle na dalších pastvinách nebo loukách), linduška luční (1 pár pastvina severně nad farmou ZD), chřástal polní (na větších loukách v okolí ročně 2 až 4 volající samečci, některé roky i na lokalitě V Hrabí), křepelka polní (v některých letech bývá 1 volající sameček na loukách západně nebo jihozápadně nad obcí), koroptev polní (celkem 1 až 3 páry v okolí obce). Z dalších vzácnějších druhů to jsou: ledňáček říční (1 pár pravidelně hnízdí na Ratibořce pod obcí, velmi často se vyskytuje při pohnízdní potulce na všech větších potocích a na Bečvě), skorec vodní (na tocích hnízdí 2 až 3 páry), cvrčilka říční (v břehových porostech u toků a mokřadů, celkem 2 až 4 páry, např. Kobelný, Hološín, Dvorce), rehek zahradní (v zahradách u obce a u samot celkem 3 až 5 párů). V době tahu se ojediněle vyskytuje dudek, v 60. letech ojediněle vyhnízdil v dubu u Bečvy.
Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, užovka hladká, slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá.
Z obojživelníků se kromě běžných druhů (skokan hnědý a ropucha obecná) vyskytuje mlok skvrnitý (bučiny v jižní části katastru), kuňka žlutobřichá a čolek obecný, ve vyšších polohách čolek horský. Rosnička zelená byla zjištěna v údolní nivě Bečvy, také však v nezvykle vysoké nadmořské výšce - nad Hološínem. Největší refugium obojživelníků je na rybníčku východně od farmy ZD (pod Dvorci), kde se rozmnožují stovky skokanů hnědých a ropuch obecných, menší refugium je v údolní nivě Bečvy na úpatí svahu k Semetínu (lokalita Březinky).
V Bečvě žije kolem 10 druhů ryb, nejčastějšími druhy jsou jelec tloušť, střevle potoční, parma obecná, ouklejka pruhovaná a mřenka mramorovaná, dále se vyskytují pstruh obecný, pstruh duhový, lipan podhorní, hrouzek obecný a ostroretka stěhovavá. V Ratibořce se vyskytují mřenka mramorovaná, střevle potoční a pstruh obecný.
Bezobratlí. Ze zajímavějších motýlů lze občas spatřit otakárka fenyklového, batolce duhového, martináčka habrového, martináče bukového, přástevníka medvědího, přástevníka kostivalového a ojediněle lišaje smrtihlava. V Kobelném u vleku se vyskytuje vzácnější saranče vrzavá. Z brouků byl pozorován tesařík piluna, střevlík hrbolatý (Kobelné) a některé druhy krasců. Rak říční se vyskytoval v Ratibořce do 80. let, z pozdějších let údaje již chybí. Ze vzácnějších plžů se v Kobelném vyskytuje modranka karpatská.
Ke geomorfologickým zajímavostem patří význačné skalní výchozy na Křížovém a na Drastihlavě, které obsahují i drobné puklinové jeskyně.
Po floristické stránce je velmi bohaté území v údolích Hološín a Kobelný - a to jak na zemědělské, tak na lesní půdě, proto bude této oblasti v příštích letech věnována zvýšená pozornost z hlediska ochrany přírody. V rámci obce jsou vyhlášena zatím dvě zvláště chráněná území, jsou to Přírodní památka Zbrankova stráň a Přírodní památka Křížový. V dalších letech se připravuje k vyhlášení několik dalších ZCHÚ, např. v Kobelném a na loukách v Hološíně. U květnatých luk je nutno zajistit pravidelnou údržbu, aby nedošlo časem k degradaci.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko