PŘÍRODA VALAŠSKA
Pržno
Obec leží na východním okraji Hostýnských vrchů na levém břehu Vsetínské Bečvy v nadmořské výšce 315 m (Bečva na severním okraji katastru) až 550 m. Rozlohou 835 ha a počtem 680 obyvatel (1999) patří mezi menší obce okresu. Hlavní sídlo je nakupeno do kruhového shluku na levém břehu Bečvy. Další četné domky jsou rozsety na okolních pasekách, nejvíce v osadě Krbácko a Václavsko. Zachovalé dřevěnice v tradičním stylu jsou přítomny již pouze ojediněle.
Lesy pokrývají 34,6 % plochy, výrazně převažují nepůvodní smrkové monokultury (většina území byla v minulých stoletích zřejmě mnohem více odlesněna). Rozlehlejší listnatý les se nachází v povodí potoka Ulicový, menší listnaté lesíky jsou u potoka Paléskový a pak na stráních, na západní straně údolí Bečvy. V zemědělské krajině v minulých desetiletích intenzivně hospodařilo bývalé JZD, což se odrazilo na nižší pestrosti biotopů a bioty.
Největším tokem je Vsetínská Bečva. V celém úseku je plně zregulována, pod obcí je regulace místy narušena. Břehový porost Bečvy je dobře vyvinutý, místy je více prosvětlený (tvoří jej vrba, javor klen, jasan, střemcha a jilm; nepůvodní topol kanadský je od začátku 90. let postupně odstraňován). Mimo Bečvu se v obci nacházejí drobné vodoteče, většinou s neupraveným korytem. Největší jsou potoky Ulicový a Paléskový, oba s dobře vyvinutým břehovým porostem.
Flóra je známa nedostatečně. Navíc vzhledem k vysoké intenzitě zemědělství byla většina cenných lokalit prakticky zničena rekultivacemi, hnojením nebo přeměnou na ornou půdu, případně byly i zalesněny smrkem. Nepatrné zbytky květnatých luk s orchidejemi se zachovaly v okolí katastrální hranice s Mikulůvkou v místě Poruba. Tam se také nachází lokalita velmi vzácného vstavače vojenského, který tam byl zjištěn v roce 1994 (v okrese je známo jen několik lokalit této rostliny). Z dalších orchidejí na téže lokalitě roste vstavač mužský, prstnatec Fuchsův, vemeník dvoulistý, prstnatec májový a bradáček vejčitý, z dalších vzácných druhů se tam ojediněle vyskytuje orlíček planý a hojněji prvosenka jarní. V listnatém lese jižně od obce nad Bečvou, roste kyčelnice žláznatá a v místní části Krbácko puškvorec obecný. Na katastru předpokládáme výskyt dalších vzácných rostlin, je však nutný další průzkum.
Ze zavlečených invazních rostlin se vyskytuje bolševník velkolepý, drobné populace rostou na pasekách Krbácko jihozápadně od samoty U Holáňů, rostliny se musí důsledně likvidovat. V břehovém porostu Bečvy jsou místy husté porosty slunečnice hlíznaté.
Z hub byla na Prženských pasekách kromě běžných druhů nalezena vzácnější šupinovka zlatozávojná.
V obci rostou dva vzrostlé stromy s pozoruhodnými dimenzemi. Jsou jimi lípa u kostela a topol černý na levém břehu Bečvy u kravína.
Ze savců se vyskytují běžnější druhy, např. liška, srnec, zajíc, ježek, kuna skalní, kolčava, hranostaj aj. Na půdě kostela byla zjištěna letní kolonie netopýra ušatého.
Ptačí fauna je známa velmi dobře. Celkem bylo zjištěno 98 druhů ptáků, z toho 76 druhů je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: kos horský (hnízdí ve vrcholových částech horských hřbetů ve smrkových lesích - Václavsko, Krbácko a okolí, kolem 10 párů), krkavec velký (pravděpodobně hnízdí na sousedních katastrech, často je na přeletu), čáp černý (často na přeletu, hnízdí v sousedních katastrech). Z druhů zemědělské krajiny je význačný výskyt pěnice vlašské (1 až 2 páry hnízdí na křovinaté stráni severně od obce a 1 až 2 páry na stráni severozápadně od obce) a ťuhýka obecného (na místech s křovinami, celkem hnízdí 20 až 30 párů), dále se vyskytuje bramborníček černohlavý (1 pár hnízdí podél místní komunikace severně od obce, 1 pár nepravidelně u železnice U Matuštíků), krutihlav obecný (1 až 3 páry, zahrady), bramborníček hnědý a bělořit šedý se vyskytují na jarním tahu v údolí Bečvy. Z dalších vzácnějších druhů se vyskytuje cvrčilka říční (2 až 4 páry, podél toků v břehovém porostu), cvrčilka zelená (1 až 2 páry paseky s malými smrčky západně nad obcí), rehek zahradní (1 pár osada Václavsko nebo Krbácko, 1 až 2 páry v zahradách obce). Ledňáček říční hnízdí v některých letech na Bečvě, v roce 1999 dokonce 2 páry severně od obce v kolmé stěně břehu. V době tahu jej lze na Bečvě vidět velmi často. Na tahu se na Bečvě pravidelně dále vyskytuje pisík obecný a kulík říční, oba druhy výjimečně i zahnízdí.
Z plazů se vyskytují běžnější druhy, např. užovka obojková, slepýš křehký, vzácněji užovka hladká, ještěrky obecná a živorodá.
Z obojživelníků se vyskytují jen některé běžné druhy, nejčastěji skokan hnědý a ropucha obecná, není však vytvořeno výraznější refugium (chybí stabilnější mokřadní stanoviště). Řídce se vyskytuje rosnička zelená a kuňka žlutobřichá.
V Bečvě žije kolem 10 druhů ryb, nejhojnějšími jsou parma obecná a jelec tloušť, hojnými druhy jsou střevle potoční, ouklejka pruhovaná a mřenka mramorovaná, dále se vyskytují pstruh obecný, pstruh duhový, lipan podhorní, hrouzek obecný a vzácněji ostroretka stěhovavá.
Ze zajímavějších bezobratlých se vzácně vyskytuje otakárek fenyklový. Je však nutný další průzkum.
Celkově lze říci, že příroda obce je poznamenána intenzivním zemědělstvím a lesním hospodařením (převod na smrkové kultury), což je i příčinou malé atraktivnosti pro přírodovědce a nižší intenzity průzkumu. Tím následně vzniká nedostatečná znalost přírody daného území. Na území není dosud vyhlášeno žádné zvláště chráněné území. Některé hodnotnější lokality však budou mít výhledově zvýšený stupeň ochrany (aspoň registrace VKP). Nejcennější botanickou lokalitou je orchidejová louka v Porubě, nejcennějšími zoologickými lokalitami jsou vedle hnízdišť ledňáčků křovinaté stráně na západní straně údolí Bečvy (severně od obce) a severozápadně od obce nad Paléskovým potokem. V budoucnu je třeba vybudovat několik vhodných mokřadních stanovišť, vhodnou lokalitou byly dřívější mokřady na severním okraji katastru mezi samotou U Papežů a Bečvou.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko