Popis přírodního prostředí obcí a měst » Prostřední Bečva

Prostřední Bečva

Obec se nachází ve východní části Radhošťské hornatiny, kde leží vrchol Čertova mlýna (1206 m n. m., nejvyšší místo okresu) a v Rožnovské brázdě (nejnižší místo 430 m n. m. je na toku Rožnovské Bečvy na západním okraji katastru). Rozlohou 2 345 ha a počtem 1 689 obyvatel (1999) patří ke středně velkým obcím okresu. Hlavní část sídla leží v údolí Rožnovské Bečvy, další v bočních údolích Kněhyně a Bácov. Mimo uvedené části s více soustředěným osídlením se nachází množství rozptýlených osad a samot. Zachovalé dřevěné stavby s tradiční architekturou se nacházejí roztroušeně zejména na pasekách.

Lesy zaujímají 63,4 % plochy. Velkou část lesních porostů tvoří nepůvodní smrkové monokultury s chudou flórou a faunou. Na svazích Čertova mlýna a hlavního hřbetu Radhoště se zachovaly zbytky původních beskydských lesů, které tvořily většinou buk a jedle s vtroušeným smrkem a klenem. Na tyto porosty jsou vázána velmi vzácná společenstva rostlinných a živočišných druhů. Otevřená krajina je intenzivněji zemědělsky obhospodařována pouze v údolí Bečvy, na přilehlých svazích se nacházejí extenzivně obhospodařovaná políčka, louky a pastviny.

Hlavním tokem protékajícím obcí na jižním okraji katastru je Rožnovská Bečva s četnými menšími přítoky. Bečva je na území katastru z větší části regulována. Velmi zajímavý je však potok Kněhyňka, který svým velkým spádem a značnou vodnatostí představuje ukázku typické štěrkonosné podhorské bystřiny a nemá v těchto parametrech v okrese obdoby. Kromě nejspodnějšího peřejnatého úseku byl však téměř celý zregulován. Po povodni v roce 1997 došlo místy k poškození regulace a parametry koryta se přiblížily ke stavu původního divočícího toku. Následné opravy by měly více respektovat ochranu přírodního toku a na něj vázaných společenstev organismů, např. ponecháním více rozšířených úseků vytvořit vyšší členitost koryta, přičemž alespoň jeden úsek by měl zůstat ve značně zpřírodněném stavu. Další významnější tok, Bácovský potok, protéká údolím Bácov. Je však mnohem menší než Kněhyně a rovněž je z velké části upraven. Na území se nachází několik drobných vodních ploch. Jsou to např. rybníček na Kněhyňském potoku u bývalého lomu, rybníček v centru obce u rozcestí na Kněhyni. Obec je napojena na ČOV.

Flóra obsahuje řadu ochranářsky hodnotných druhů, zejména mokřadních. V okolí obce se podobně jako na sousední Horní Bečvě nacházejí cenná společenstva mokřadních a rašelinných luk a pastvin. Zvlášť hodnotné lokality se vyskytují v údolí Kněhyně a Bácov, na Ježovci nebo na Adámkách. V rámci vsetínského okresu se zde nacházejí jedny z posledních nalezišť rychle mizející masožravé rosnatky okrouhlolisté, která pro přežití potřebuje kosení nebo lépe extenzivní pastvu dobytka. Z několika druhů orchidejí je zvláště významná populace kruštíku bahenního (Bácov, Ježovec), dále se vyskytují prstnatec Fuchsův (na některých lokalitách jsou stovky jedinců), prstnatec májový, kruštík širolistý, Z dalších druhů se vyskytuje všivec mokřadní, mečík střechovitý (bohatá populace je pod Ježovcem, kde v některých letech kvete až 2 tisíce jedinců), lakušník vodní (jedinou lokalitou je tůň u Zavadilky), suchopýr úzkolistý a další. Na Suché, Ježovci a Grůni se nacházejí také sušší a málo úživné jalovcové pastviny, kde roste vzácnější orchidej vemeník dvoulistý, dále plavuň vidlačka, kociánek dvoudomý, chlupáček obecný, vřes obecný a v rámci okresu zřejmě největší populace brusinky obecné. Několik významných druhů rostlin nachází útočiště také v přirozených lesích Radhoště a Čertova mlýna. Jsou to horské druhy kamzičník rakouský, pryskyřník platanolistý, podbělice alpská, sedmikvítek evropský nebo čípek objímavý. Z dalších vzácných rostlin se vyskytují: sasanka pryskyřníkovitá (pod vrcholem Čertova mlýna), oměj tuhý moravský, česnek hadí, kolotočník ozdobný (pod Pustevnami), hruštičky (údolí Kněhyně) a hořec tolitovitý. Ze vzácných dřevin se v okolí Čertova mlýna vyskytuje rybíz alpský, je to jedna ze dvou známých lokalit v okrese (druhá je na Radhošti).

Ze zavlečených invazních rostlin se ojediněle vyskytuje bolševník velkolepý (zejména v okolí Bečvy) a místy roste křídlatka japonská.

Ze vzácnějších druhů hub byly v březových lesích na Bácově nalezeny např. hřib březový, kozák bílý a kozák kapucínek.

Pozoruhodně velkými stromy jsou dvě lípy srdčité v závěru údolí Bácov. Jedna z nich svým obvodem 690 cm patří k nejmohutnějším lipám v okrese. Na území katastru se bude nacházet více velkých stromů, je však nutný další průzkum.

Ve fauně jsou zastoupeny zejména lesní druhy. Ze savců se vyskytují např. liška, zajíc, srnec, jelen, prase divoké, jezevec, kuna lesní, kuna skalní, ježek aj. Na Bečvě se nepravidelně vyskytuje při migraci vydra říční. V některých letech se zatoulá medvěd, zejména do údolí Kněhyně. Rys se pravidelně rozmnožuje (údolí Kněhyně, Čertův mlýn). Z drobných zemních savců se vyskytují např. myšivka horská (Pustevny, Čertův mlýn), rejsek horský, hraboš mokřadní, plšík lískový, plch lesní aj. V jeskyni Cyrilka jsou významná zimoviště netopýrů, z nich byli zjištěni vrápenec malý, netopýr vousatý, netopýr Brandtův, netopýr brvitý, netopýr řasnatý, netopýr velkouchý, netopýr ušatý, netopýr velký a netopýr vodní. V jeskyni Čertova díra byli zjištěni vrápenec malý, netopýr velký, netopýr vodní a netopýr ušatý.

Z ptáků se vyskytuje kolem 100 druhů, z toho 86 je hnízdících. Ze vzácnějších lesních druhů se vyskytují: čáp černý (v některých letech hnízdí - např. v lokalitě Hrabičanky, často jej lze vidět na přeletu), jestřáb lesní (1 až 2 páry), včelojed lesní (okolí Čertova mlýna, častým lovištěm jsou podhorské louky a pastviny na Ježovci a v Suché), ostříž lesní (hnízdí v některých letech), jeřábek lesní (hnízdí v okolí Lomu, v Malinovém a jinde), strakapoud bělohřbetý (několik párů hnízdí ve starých bukových lesích, zejména NPR Čertův mlýn - Kněhyně), datlík tříprstý (hnízdí na Čertově mlýně, hnízdění je možné i v dalších starých smrkových lesích), žluna šedá (ojediněle hnízdí ve starých bukových lesích), datel černý (na území katastru hnízdí 3 až 5 párů, zejména údolí Kněhyně), lejsek malý (hnízdí v bučinách), lejsek bělokrký (hnízdí v bučinách), kos horský (pravidelně hnízdí ve smrkových lesích, zejména podél jejich okrajů u luk a pastvin), ořešník kropenatý a krkavec velký (hnízdí několik párů), sluka lesní (několik párů, lesní paseky a okolí). Do začátku 80. let se v okolí Čertova mlýna rozmnožoval tetřev hlušec, žila zde v rámci okresu poslední rozmnožující se populace. V 90. letech se vyskytoval již jen ojediněle a druh zde je prakticky před vyhynutím. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: chřástal polní (na větších loukách se ročně ozývá 3 až 6 samečků), linduška luční (1 pár hnízdí na loukách v okolí Pusteven, další páry hnízdí na holinách ve vrcholové části Radhošťské hornatiny), bramborníček hnědý (1 až 2 páry hnízdí na větších loukách západně od obce). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují rehek zahradní (místy hnízdí v listnatých lesích v údolí Kněhyně a v zahradách u sídel), bramborníček černohlavý (1 pár hnízdí v okolí hlavní silnice západně od obce), ledňáček říční (pravidelně se zdržuje na Bečvě a v dolních úsecích jejích přítoků v době tahu), skorec vodní (na většině toků, celkem hnízdí 4 až 6 párů), pisík obecný (na Bečvě je pravidelně v době tahu). Koroptev polní se vyskytovala do 80. let.

Z plazů se vyskytují např. užovka obojková (okolí Bečvy a jejich přítoků), užovka hladká (údolí Kněhyně), slepýš křehký, ještěrka živorodá. Zmije obecná se pravidelně vyskytuje na sušších loukách a pastvinách na Ježovci a na Suché, dále žije na lokalitách Pustevny, Podstupně, Skálí a jinde.

Z obojživelníků je častější skokan hnědý a kuňka žlutobřichá, v listnatých lesích se pravidelně vyskytuje mlok skvrnitý. Vzácnějšími druhy jsou ropucha obecná a čolci. Největší refugium čolků se nachází v jezírku na Pustevnách, kde lze nalézt hned tři druhy - čolka obecného, čolka horského a velmi vzácného čolka karpatského včetně kříženců (čolek obecný však v průběhu 90. let téměř vymizel, zřejmě přičiněním člověka).

Z ryb se v tocích vyskytují zejména pstruh obecný a vranka pruhoploutvá.

Ze zajímavějších bezobratlých se vyskytují vzácnější druhy brouků, zejména střevlíci a tesaříci. Ze vzácnějších měkkýšů se vyskytuje plž modranka karpatská. Rak říční se místy vyskytuje v Bečvě a v některých jejich přítocích. Ze zajímavějších motýlů lze vzácněji spatřit otakárka fenyklového.

Ke geomorfologickým zajímavostem patří pseudokrasové jevy na Pustevnách (jeskyně Cyrilka) a na Čertově mlýně. Cyrilka je nejdelší beskydskou pseudokrasovou jeskyní, její délka činí 370 m. K zajímavým tvarům patří ojedinělé obří hrnce na pískovcových lavicích, ležících v korytě dolního toku potoka Kněhyně. Vznikly specifickou vodní erozí - evorzí.

Celý katastr leží v CHKO Beskydy. Na jeho části se nachází jedno maloplošné zvláště chráněné území, a to Národní přírodní rezervace Čertův mlýn - Kněhyně, která zčásti leží i na sousedním okrese Frýdek - Místek. Na vyhlášení ZCHÚ mají parametry další lokality, např. jeskyně Cyrilka, jalovcová pastvina Grúň, mokřadní louky Bácov a pod Ježovcem, u kterých je potřebné zavést řízený režim péče.

Ve vrcholové části Radhošťské hornatiny se nacházejí významné turistické trasy, odkud jsou pěkné výhledy do okolní krajiny - zejména na Vsetínské vrchy a na centrální Moravskoslezské Beskydy, při optimální viditelnosti jsou zřetelně vidět i některé vrcholy slovenských hor.