PŘÍRODA VALAŠSKA
Pozděchov
Pozděchov leží v severovýchodní části Vizovické vrchoviny v nadmořské výšce 420 m (tok Bratřejovky na západním okraji katastru) až 737 m (Svéradov). Rozlohou 1 345 ha patří ke středně velkým a počtem 594 obyvatel (1999) k menším obcím okresu. Zástavba je nakupena podél Pozděchůvky, zastavěné území má protáhlý úzký tvar. Roztroušeně se na okolních svazích nacházejí pasekářské usedlosti. Zachovalé dřevěné stavby s tradiční architekturou jsou ojedinělé.
Lesy pokrývají 61,5 % plochy. Jsou tvořeny většinou nepůvodními smrkovými monokulturami. Rozsáhlejší listnaté lesy se nacházejí západně od obce (v údolí Bratřejovky) a v údolí Trubiska. Na svazích k Bratřejovce jsou tyto lesy tvořeny dubem, lípou, místy s příměsí buku, habru a jehličnanů. Na Trubiskách se jedná o přírodě blízké lesy s bukem, místy i s jedlí, tato oblast zřejmě nebyla nikdy odlesněna. Ostatní listnaté lesy jsou rozdrobenější a nacházejí se rozptýleně v zemědělské krajině, jsou místy tvořeny bukem, místy habrem s lípou, dále s příměsí dubu, babyky, buku a klenu. V okolí Svéradova se nacházejí rozsáhlejší smrkové monokultury. Prakticky veškerá zemědělská půda byla v rámci hospodaření JZD v minulých desetiletích zrekultivována, odvodněna a scelena, meze byly zlikvidovány a bylo odstraněno množství rozptýlené zeleně. To poznamenalo i biotu na nelesní půdě.
Pozděchov leží na rozvodí dvou říček - Pozděchůvky a Bratřejovky. Bratřejovka je drobný meandrující tok s bohatým porostem dřevin a v keřovém patře se hojně nachází střemcha. V povodí Bratřejovky se nachází jen několik obydlí, takže ke znečištění vody splašky prakticky nedochází. Avšak nad tokem, v prameništní oblasti, jsou černé skládky, které esteticky okolí znehodnocují. Pozděchůvka protéká zástavbou a její čistota je poznamenána odpady z obydlí. Z velké části má také upravené koryto, v přírodním stavu se nachází až nad zástavbou. Její levostranný přítok od kóty Vrch je v přírodním stavu, místy s bohatým břehovým porostem. Významnou říčkou je potok Trubiska, který není regulován. Má dobře se vyvíjející meandry s bohatým břehovým porostem (olše, vrby) a s mokřadními stanovišti v údolní nivě.
Flóra je poměrně bohatá na ochranářsky hodnotné druhy, tato květena se však nachází jen na malé ploše. K turisticky nejzajímavější rostlině patří silně ohrožený šafrán bělokvětý. Bohaté naleziště se nachází na jižním okraji zástavby. Ze vzácnějších druhů jsou nejvíce zastoupeny orchideje, vyskytuje se jich celkem 11 druhů. Okrotice dlouholistá má bohatou populaci na západním okraji katastru, severně nad Bratřejovkou v okolí Baťovy tratě (jen kvetoucích jedinců bývá až devět set, je to druhé největší naleziště v okrese), další lokalita s menší populací je na Trubiskách a třetí, s několika jedinci, se nachází u listnatého lesa na severním okraji katastru. Druhou významnou lesní orchidejí je okrotice bílá, roste v okolí Baťovy trati severně nad Bratřejovkou společně s předchozím druhem, kvete v desítkách jedinců. Z dalších orchidejí se vyskytují: kruštík modrofialový (ojedinělý nález v lese jižně pod samotou Dolina), pětiprstka žežulník (louky pod Svéradovem), prstnatec bezový (louky pod Svéradovem), vemeník dvoulistý (okolí Baťovy tratě, habrový les na severním okraji katastru, roztroušeně jinde), prstnatec Fuchsův (Trubiska, pod Kozincem), prstnatec májový (Trubiska, údolí strýce Toma), kruštík širolistý a vzácněji hlístník hnízdák. Pravidelně se vyskytuje bradáček vejčitý. Z dubového lesa nad Baťovou tratí je místními znalci uváděn výskyt velmi vzácné lesní orchideje, hnědence zvrhlého. Poslední kvetoucí jedinci byli údajně spatřeni na přelomu 70. a 80. let. Pokud by se její výskyt potvrdil, byla by to jediná lokalita na celé severní Moravě. Luční druhy orchidejí se téměř nevyskytují, poněvadž jejich biotopy byly zničeny dřívějším zemědělským hospodařením v 70. a 80. letech. Ze vzácnějších teplomilných druhů byl zjištěn kakost krvavý v blízkosti skládky. Z dalších vzácných rostlin byla na mokřadu pod Kozincem nalezena tolije bahenní. Na mokřadních loukách v Trubiskách byl nalezen velmi vzácný druh mechu Hypnum pratense. V údolí Trubiska byl v polovině 90. let nalezen vzácný druh dříve vyhynulého lišejníku - provazovky. Na kmenech jasanů na Trubiskách u zámečku se nachází další vzácný lišejník jasanovka brvitá. Opětovný výskyt provazovky dokládá, že kvalita ovzduší se začíná zlepšovat.
Význačnější mykologické lokality se nacházejí v údolí Bratřejovky v listnatých lesích s habrem, dubem, lípou a bukem, dále na Trubiskách a Svéradově. Ze vzácných druhů hub byl západně od obce v okolí Baťovy tratě v roce 1990 nalezen kriticky ohrožený teplomilný druh hřib královský (je to druhá lokalita v okrese) a šťavnatka březnovka.
V obci se nachází množství velkých stromů. Nejpočetněji jsou zastoupeny lípy. Největší lípou v širším okolí je strom u Pešků na Dolině. Další velká lípa roste v centru obce. Menší, ale nadprůměrně vzrostlé lípy jsou na hřbetu severovýchodně od obce a v jižní části obce. Velmi cenné jsou dva javory kleny u zámečku na Trubiskách. K hodnotnějším stromům patří dále javor babyka, dub a jasan, které jsou zarostlé v okraji lesa, východně od obce za skládkou. V okolí obce jsou známy další nadměrně vzrostlé stromy, jejich podrobnější průzkum ještě nebyl ukončen.
Fauna je zastoupena bohatstvím lesních i nelesních druhů.
Z běžných savců se vyskytují srnec, zajíc, liška, kuna lesní, poblíž sídel kuna skalní, ježek, vzácněji jezevec, jelen, muflon aj. Z velkých šelem byl zjištěn medvěd na Trubiskách, severně od Vařákových pasek (září 1994). Rys se od roku 1994 vyskytuje téměř každoročně na Trubiskách. Z početné fauny netopýrů byli v obci zjištěni např. netopýr velký, netopýr večerní, netopýr ušatý a netopýr dlouhouchý. Ve věži katolického kostela bývá letní kolonie velmi vzácného a v ČR kriticky ohroženého vrápence malého.
Nejlépe je prozkoumána ptačí fauna. Vyskytuje se 92 druhů ptáků, z toho 87 je hnízdících. Tetřev hlušec se údajně vyskytoval ještě do poloviny 70. let na Trubiskách. Z lesních druhů ptáků se vyskytují: datel černý (1 pár, nejčastěji Trubiska), žluna šedá (1 pár, bučiny Trubiska), kos horský (pravidelně hnízdí ve smrkových lesích v okolí Svéradova - Trubisek, dále také na severním okraji katastru, celkem 10 až 20 párů), strakapoud bělohřbetý (vzácně se vyskytuje na Trubiskách), čáp černý (pravidelně přelétává, loví na potoku v Trubiskách, zřejmě pochází od hnízda v okolí Mužíkova). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: bramborníček černohlavý (1 pár nepravidelně hnízdí v okolí bývalé farmy ZD za kostelem), bramborníček hnědý (několik párů na loukách v okolí obce), ťuhýk obecný (pravidelně na křovinatých místech v okolí obce), křepelka polní (severozápadně od obce na ruderalizovaných plochách se v 90. letech ozývali 2 až 4 samečci, nejvíce v letech 1994 - 1995), chřástal polní (2 až 4 volající samečci na okolních loukách). Nejhodnotnějším ptačím druhem je strnad luční, v ČR kriticky ohrožený druh a ve vsetínském okrese téměř vyhynulý. V červnu 1997 byl v okolí bývalé farmy pozorován zpívající jedinec. Z dalších zajímavějších druhů byli zjištěni: žluva hajní (listnaté lesíky západně od obce, celkem 1 až 2 páry), cvrčilka říční (1 až 2 páry břehový porost Bratřejůvky, 2 až 3 páry břehový porost Trubiska, 2 páry údolí strýce Toma), skorec vodní (1 až 2 páry, Trubiska a Bratřejovka) a ledňáček říční (zaletuje na Trubiska). Krkavec velký pravidelně hnízdí v oblasti Trubisek (do roku 1996 hnízdil 1 pár na Pláňavě).
Z plazů se vyskytují běžnější druhy, např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá.
Z obojživelníků se vyskytují zejména skokan hnědý, ropucha obecná a kuňka žlutobřichá, dále některé druhy čolků. Největší výskyt obojživelníků je v údolí Trubiska, kde jsou vázáni hodnotným rozmnožovacím refugiem v rybníčku Neratov.
Ze zajímavějších bezobratlých lze občas spatřit otakárka fenyklového. Západně od obce, v okolí Baťovy tratě, byl nalezen vzácný teplomilný druh brouka - krasce Scintillatrix dives, jehož larvy se vyvíjí v tenkých větvičkách vrby jívy.
V obci se nachází jedno zvláště chráněné území - Přírodní památka Pozděchov (louka se šafránem bělokvětým). Na území katastru se nacházejí další dvě ochranářsky mimořádně hodnotné lokality. Tou první jsou listnaté lesy v okolí Baťovy tratě směrem na Bratřejov (významná je zejména botanicky, ale také mykologicky a entomologicky), lokalita má parametry na přírodní památku. Druhým územím je lesnatá oblast Trubisek s jejími mokřadními stanovišti (významné jsou hlavně zoologicky, některé i botanicky). Trubiska budou součástí připravovaného přírodního parku. Kvalitu zdejších lesů potvrzuje i výskyt velkých šelem. Na Trubiskách je nutné obnovit bývalé rybníčky. Tím mimo jiné dojde i ke zvýšení populací některých vzácných a ohrožených druhů vodních živočichů.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko