PŘÍRODA VALAŠSKA
Chráněné parky
V okrese Vsetín se nachází dvanáct areálů přírodně krajinářských úprav, parků a zahrad, chráněných podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a několik významnějších dendrologicky zajímavých ploch veřejné zeleně.
Chráněné parky tvoří nedílnou součást samotné stavební památky a zpravidla bývají využívány shodným způsobem. V naprosté většině se jedná o veřejně přístupné plochy, několik má charakter vyhražené zeleně u zdravotnického zařízení.
Období zanedbanosti a minimální péče v poválečných letech, lhostejnost či neschopnost nových majitelů zajistit optimální péči byly a jsou příčinou poklesu hodnot dříve cenných parků s bohatým dendrologickým potenciálem. Téměř v každém parku najdeme větší či menší množství introdukovaných dřevin, které si zakladatelé parků přivezli z cest či vysadili na základě zážitků z navštívených jiných parků či zahrad v Evropě.
Dnešní význam těchto cizokrajných dřevin nespočívá pouze v jisté výjimečnosti mezi dřevinami domácími, v možnostech seznámit se s výraznými druhovými znaky i celoročními proměnami, ale také ve sledování schopnosti růstu často v odlišných klimatických podmínkách, odolnosti a plodnosti, které přineslo důležité poznatky pro praktické uplatnění v sadovnické a krajinářské tvorbě.
Postupně chátrající stav jednotlivých stromů i parků jako celku si dnes vynucuje provádění potřebných úprav - obnov. Tyto obnovy jsou často nepřesně označovány jako rekonstrukce. K celkové rekonstrukci, tedy „návratu k původnímu stavu“, však vzhledem k charakteru živých stavebních prvků a nedostatku peněz se dá dospět velmi obtížně. To, co se zjednodušeně nazývá rekonstrukce, je v podstatě restituce (náhrada) či adaptace (přizpůsobení se novým podmínkám).
Jelikož se jedná o objekty chráněné zákonem č. 20/1987 Sb. o památkové péči, jejich obnova podléhá souhlasu výkonného orgánu Státní památkové péče, kterým je příslušný okresní úřad a jeho referát kultury nebo regionálního rozvoje (v okrese Vsetín je to referát kultury).
Obnovy a zásahy většího rozsahu jsou zhodnoceny a připomínkovány odbornou organizací památkové péče, kterou představuje památkový ústav (pro okres Vsetín je to PÚ v Ostravě).
Zásahy do dřevin vyžadují rovněž tzv. oznamovací povinnost příslušnému orgánu ochrany přírody dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody.
Historické parky a zahrady jsou nejen významnými díly lidské dovednosti, umělým útvarem, využívajícím nesmírné bohatosti a tvárnosti stromu jako přírodního prvku, ale jsou i útočištěm mnoha druhů živočichů a rostlin ohrožených různými civilizačními faktory.
Vyvážená spolupráce sadovníka krajináře a ochránce přírody beze stop netolerance z obou stran může parkům a zahradám - zeleným pomníkům naší historie - jenom prospět.
Přehled chráněných parků a zahrad
A: Historické areály s krajinářskou úpravou:
Branky 4,70 ha 300 m n.m.
Hošťálková 1,00 ha 380 m n.m.
Choryně 4,14 ha 280 m n.m.
Kelč 1,20 ha 340 m n.m.
Lešná 7,19 ha 320 m n.
Liptál 1,25 ha 430 m n.m.
Loučka 1,70 ha 400 m n.m.
Valašské Meziříčí -
Krásno 6,57 ha 305 m n.m.
Vsetín 1,75 ha 340 m n.m.
B: Novější úpravy - součásti městské zeleně:
Rožnov pod Radhoštěm - bývalý lázeňský park (ochranné pásmo Valašského muzea v přírodě)
Valašské Meziříčí - areál ústavu hluchoněmých z roku 1910
Vsetín - zahrada v mateřské škole z roku 1950
Zámecký park Branky
Park v Brankách byl založen pravděpodobně na počátku 18. století za Františka Erasma Lockera z Lockenau. Úpravy parku byly prováděny dle návrhu V. Fuchse zahradníkem Kořínkem v letech 1886 - 1887, kdy se stal majitelem velkostatku Dr. Jan Huber.
Park je nyní provozně rozdělen na dvě části. V části obecní se nachází rybník a letní kino. Sortiment dřevin je nevýrazný, tvoří jej olše a duby a nová kompozičně nevyvážená výsadba. Cennější druhy dřevin najdeme v centrální části parku, který je v užívání léčebny pro děti.
K významným dřevinám patří smrk ztepilý hadí (Picea abies cv. Viminalis), břestovec jižní (Celtis australis), růstové i barevně pestré kultivary domácích dřevin jako jilm horský (Ulmus glabra cv. Pendula), dub letní (Quercus robur cv. Fastigiata), převislý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior cv. Pendula), javor klen (Acer pseudoplatanus cv. Purpurascenus). Solitery tvoří dobře vyvinuté domácí nebo běžnější cizí druhy dřevin např. platan javorolistý (Platanus acerifolia), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), modřín opadavý (Larix decidua), javor klen (Acer pseudoplatanus), smrk ztepilý (Picea abies), a buk červenolistý (Fagus sylvatica cv. Atropunicea).
Po letech zanedbávání péče se nyní přistoupilo k obnově parku. Na nutné probírky porostu a ošetření stromů navazují terénní úpravy a výsadby. Projektovou dokumentaci zpracovaly I. Janíková, Z. Klečková a p. Vítová v roce 1994, práce provádí Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí a firma Strom servis z Valašského Meziříčí.
Zámecký park Hošťálková
Poměrně nevýrazný areál s volnou výsadbou byl pravděpodobně založen u typicky venkovského sídla koncem 19. století.
Park byl donedávna součástí veřejné zeleně a sloužil různým kulturním akcím. Nyní je provedena částečná obnova a areál je veřejnosti zpravidla uzavřen.
K významnějším dřevinám parku patří dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), červenolistá forma buku lesního (Fagus sylvatica cv. Atropunicea), dub zimní (Quercus petraea), stříbrný smrk pichlavý (Picea pungens cv. Argentea), smrk ztepilý (Picea abies) a tis červený (Taxus baccata).
Zámecký park Choryně
Park obklopuje menší renesanční zámek z roku 1573, který byl v 19. století přestavěn.
Nyní se zde nacházejí především užitkové plochy (zahrada, sad), pouze v blízkosti zámku jsou dřeviny pocházející z výsadeb nedávné doby. Pravděpodobně na místě dnešní zelinářské zahrady se mohla rozkládat pravidelná zahrada. Sortiment dřevin je poměrně běžný, pestřejší jsou keřové podsadby. Zámecký park slouží jako vyhrazená plocha pro potřeby charitativního církevního domova. Zámek s areálem a kostelem tvoří výraznou dominantu obce.
Zámecký park Kelč
Nejbližší plochu u zámku zaplňují skleníky v místech, kde se mohla snad vyskytovat pravidelnější úprava. V protisvahu se nachází zajímavá volná výsadba s několika cennějšími dřevinami. Mezi významnější druhy patří jedle stejnobarvá (Abies concolor), borovice těžká (Pinus ponderosa), různé růstové a barevné kultivary cypřišů, jalovců a smrků, červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica cv. Atropunicea), převislý jasan (Fraxinus excelsior cv. Pendula), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), barevné javory (Acer negundo cv. Aureovariegatum, Acer rubrum) a pestrý sortiment keřů.
Zámecký park Lešná
Kompozičně a dendrologicky nejvýznamnější park v okrese se řadí k nejcennějším na území severní Moravy. Původní okrasná zahrada byla založena pravděpodobně v polovině 18. století v okolí barokního zámku, přestavěného z tvrze. V 1. polovině 19 století byl zrušen hospodářský dvůr a na jeho místě byl v letech 1830 - 1870 založen přírodně krajinářský park, kdy panství vlastnil Jiří Bees a další majitelé.
V 90. letech 19. století se zvelebováním a doplňováním sortimentu intenzívně zabývali Kinští, zejména Filip Kinský. Park byl rozšířen o oboru a doplněn zahradnictvím se třemi skleníky, ovocnou školkou a v roce 1894 novým vodovodem, kašnou s vodotryskem, tenisovým hřištěm a kuželnou.
Přes různé uživatelské a pěstitelské peripetie po 2. světové válce patří stále k nejbohatším parkům. V roce 1984 byla zpracována projektová dokumentace obnovy (Ing. Teterová) a od této doby se postupně uskutečňují její záměry. Jedním z cílů je zachování bohatého, i když bohužel ne dobového sortimentu dřevin. K nejvýznamnějším dřevinám parku patří cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis cv. Glauca), cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera cv. Squarrosa sulphurea), borovice limba (Pinus cembra), borovice blatka (Pinus uncinata), borovice černá (Pinus nigra var. austriaca), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), z listnáčů mohutný habr obecný (Carpinus betulus), buk čevenolistý (Fagus sylvatica cv. Atropunicea), nahovětvec kanadský (Gymnocladus dioicus), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera cv. Aureomarginatum), červenolistý dub letní (Quercus robur cv. Atropurpurea), líska turecká (Corylus colurna), pestrolistý javor mléč (Acer platanoides cv. Leopoldii), platan javorolistý (Platanus x acerifolia), pterokarye jasanolistá (Pterocarya fraxinifolia), lípa řapíkatá (Tilia petiolaris), šácholan Soulangeův (Magnolia x souangeana), jedlý kaštan (Castanea sativa) a pestrý sortiment keřů např. hroznovec hroznatý (Exochorda racemosa), sazaník květnatý (Calycanthus floridus) a množství rododendronů a azalek.
liliovník tulipánokvětý http://www.youtube.com/watch?v=xxLRJZaF4-8
pohled na park http://www.youtube.com/watch?v=awKCS_cWfiQ&feature=youtu.be
Zámecký park Liptál
Torzo zámeckého parku dnes představuje nejbližší okolí zámku. Na ploše bývalého parku se dnes bohužel nacházejí stavby věnované kulturním, sportovním a hospodářským aktivitám (fotbalové hřiště, dřevovýroba aj.). Původní návrh parku zpracoval Maxmilián Erras pro hraběte Jana Karla Stomma v letech 1822 - 1823. Z bohaté dendrologické sbírky se do dnešní doby zachovala nepatrná část.
Významnými solitery jsou buk lesní (Fagus sylvatica cv. Atropunicea), jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia), smrk ztepilý (Picea abies), lípa srdčitá (Tilia cordata), dřín obecný (Cornus mas), z novějších výsadeb hadí smrk (Picea abies cv. Viminalis).
Zámecký park Loučka
Nynější přírodně krajinářská úprava pochází pravděpodobně z 2. poloviny 19. století. Součástí parku byla užitková zahrada a sad.
Poměrně dosti zanedbaný park byl po navrácení T. Baťovi obnoven v roce 1996 podle projektu Ing. Krátkého (Fa Landy).
Mezi nejvýznamnější dřeviny patří červenolistý buk (Fagus sylvatica cv. Atropunicea), platan javorolistý (Platanus x acerifolia), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), červenolistý javor klen (Acer pseudoplatanus cv. Purpurascens), javor cukrový (Acer saccharum), borovice vejmutovka (Pinus strobus), jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora), douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia), dřín obecný (Cornus mas).
Zámecký park Valašské Meziříčí - Krásno
Počátek zámeckého parku spadá do konce 18. a počátku 19. století, kdy byl založen u zámku hraběte Františka Josefa Žerotína ozdobný a okrasný sad, později v roce 1822 doplněn oranžérií. Za hraběte Eugena Kinského po přestavbě zámku v roce 1854 byl založen přírodně krajinářský park tvořící se zámkem a kostelem centrum obce.
Park byl před několika desetiletími silně poškozen stavbou amfiteátru a rovněž i dnešní péče o něj není ještě optimální.
Nachází se zde několik cennějších dřevin např. jinan dvoulaločný (Gingko biloba), smrk východní (Picea orientalis), borovice limba (Pinus cembra), stříhanolistý javor mléč (Acer platanoides cv. Palmatifidum), žlutopestrý javor klen (Acer platanoides cv. Costorphinense a Acer pseudoplatanus cv. Leopoldii), ořechovec (Carya ovata, Carya glabra var. microcarpa), červenolistý buk (Fagus sylvatica cv. Atropunicea), dub velkokvětý (Quercus macranthera), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), platan javorolistý (Platanus acerifolia).
Zámecký park Vsetín
Nynější úprava parku pochází z poloviny 19. století, kdy na místě hřbitova a tržiště byla v letech 1833 - 1835 provedena obnova částečně starších úprav.
Pro svou rozlohu a kompozicí býval vhodněji označován jako panská zahrada a zasahoval i do spodní části pod svahem za Bečvou (v okolí rybníčku), rovněž se rozkládal i na místě dnešního fotbalového hřiště.
K významnějším dřevinám patří převislý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior cv. Pendula), korkovník amurský (Phellodendron amurense), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), dub zimní (Quercus petraea), borovice limba (Pinus cembra), červenolistý a převislý buk lesní (Fagus sylvatica cv. Atropunicea, Fagus sylvatica cv. Pendula), šácholan přišpičatělý (Magnolia acuminata), ořešák černý (Juglans nigra), dub velkokvětý (Quercus macranthera) a lípa srdčitá (Tilia cordata).
Městský park v Rožnově pod Radhoštěm
Část městského parku v Rožnově p. R. tvoří ochranné pásmo národní kulturní památky a národní přírodní památky - Valašského muzea v přírodě. Park byl založen zároveň s léčebným ústavem v roce 1820 hraběcím ředitelem Rožnovského panství Josefem Drobníkem. Později byl rozšířen až do míst, kde je dnes Valašské muzeum v přírodě. V současnosti zde roste cenný šácholán tříplátečný (Magnolia tripetala), význačný svými velkými listy a květy, dále balzámový topol (nejspíše topol vavřínový, Populus laurifolia) a stříhanolistý javor stříbrný (Acer saccharinum cv. Wieri). V minulých letech prodělal park obnovu, při němž bohužel byla skácena většina bříz papírodárných (Betula papyrifera) a byl nově osázen běžnějšími taxony jako např. jedlí stejnobarvou (Abies concolor), smrkem pichlavým (Picea pungens), douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii) atd. U Společenského domu rostou dále jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), borovice limba (Pinus cembra), cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera cv. Filifera Aurea), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera).
Závěr
Sortiment parků chráněných i volných součástí městské zeleně je velmi pestrý, i když zub času a přirozené nároky na plochu časem tento mnohdy sbírkový charakter setřely. Obnovy parků vyžadují zachování, často i vytvoření nových kompozičních vztahů a bohatost sortimentu, s potřebným ošetřením starých cenných stromů a vysazováním nových kultivarů a forem dřevin.
Zámecké parky a zahrady stejně jako větší plochy městské zeleně musí mít možnost zestárnout a tak dalším generacím ukázat snažení zahradníků. Dosud byly většinou respektovány a uchráněny brutálních zásahů nejrůznějších autorů přímých a jednoduchých návrhů, zejména tras inženýrských sítí.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko