Kmen: Kroužkovci (Annelida)
Tělo kroužkovců je členěno na stejnocenné články, u našich druhů se v přední části vyskytuje zřetelný opasek. V ČR se vyskytuje kolem 250 druhů, z toho ve vsetínském okrese bylo dosud zjištěno téměř 40 druhů nebo rodů. Při hydrobiologických průzkumech bylo ve vodách zjištěno kolem 25 taxonů. Cílený průzkum byl v okrese proveden jen u žížalovitých na Rožnovsku (Zajonc 1957, 1960). Půdní máloštětinatci byli studováni též na svazích Kněhyně v blízkosti hranic okresu (Chalupský 1991, Pižl 1991).
Podtřída: Máloštětinatci (Oligochatea)
V okrese se z vodních druhů nejhojněji vyskytují naidkovití (Naididae) - celkem bylo zjištěno 13 druhů. Z nich je nejčastějším druhem naidka obecná (Nais communis) - ta byla při hydrobiologických průzkumech zjištěna na většině sledovaných lokalit. Z parazitických máloštětinatců byla v okrese zjištěna naidka Chaetogaster limnaei, která cizopasí u vodních plžů. Vzácně byla v Rožnovské Bečvě zjištěna naidka chobotnatá (Stylaria lacustris). Pravidelně se vyskytují zástupci naidek rodu Pristina. Z nitěnek se ve vodách okresu často vyskytují nitěnky - nejvíce zástupci rodu Limnodrilus, ve vodách se silnějším organickým znečištěním, zejména pod sídlišti, se vyskytují zástupci rodu Tubifex. Ze zajímavějších druhů byla při hydrobiologických průzkumech zjištěna olejnuška (Aelosoma) na mokřadu Rybníky u Hrachovce. Olejnuška se vyznačuje přítomností pestře zbarveného sekretu v buňkách pokožky. Z půdních máloštětinatců je zastoupena řada druhů žížalovitých (Lumbricidae) a roupicovitých (Enchytraeidae). Mezi nejhojnější druhy žížal v okrese patří žížala Aporrectodea caliginosa, žížala růžová (Aporrectodea rosea) a žížala červená (Lumbricus rubellus). Častý je i výskyt žížaly obecné (Lumbricus terrestris). Ve vlhké půdě a v písčitém dně tekoucích vod se pravidelně vyskytuje obojživelná žížala Eiseniella tetraedra. Typickými druhy podhorských a horských poloh okresu jsou v půdě žijící žížala mléčná (Octolasion lacteum), a žížala podhorská (Eisenia submontana) a žížala Dendrobaena rubida, které žijí pod kůrou a v tlejícím dřevě pařezů a padlých kmenů. Na Rožnovsku byl zjištěn výskyt vzácné žížaly Fitzingeria platyura montana. V horských bučinách lze předpokládat i výskyt vzácné žížaly Allolobophora eiseni, zjištěné těsně u hranic okresu. Z roupicovitých lze předpokládat hojný výskyt roupice Cognettia sphagnetorum a řady roupic z rodů Achaeta, Fridericia a Mesenchytraeus. Máloštětinatci mají značný ekologický význam v přírodě, podílejí se na koloběhu látek. Půdní druhy mají význam při tvorbě půd.
Podtřída: Pijavice (Hirudinea)
Pijavice jsou vodní druhy kroužkovců. Na obou koncích těla mají přísavky, pomocí nichž se pohybují, často i plavou. Některé druhy jsou dravé, živí se jinými bezobratlými živočichy, některé se částečně živí i krví jako vnější cizopasníci. V ČR se vyskytuje 19 druhů (Košel 1998), z toho v okrese bylo při hydrobiologických průzkumech zjištěno 6 druhů. Předpokládáme ovšem výskyt ještě několika dalších. Nejčastějšími zástupci pijavic ve vodách okresu je hltanovka bahenní (Erpdobella octoculata), byla zjištěna na většině hydrobiologicky sledovaných lokalitách. Častější je i hltanovka páskovaná (Dina lineata), jen v tocích u Valašského Meziříčí byla zjištěna na několika místech. Vzácně byla v okolí Valašského Meziříčí zjištěna chobotnatka štítkatá (Helobdella stagnalis), a to na potoku v Bynině a na Bečvě u Juřinky, bude však přítomna na dalších místech. Chobotnatka rybí (Piscicola geometra) byla zjištěna na Loučce v Poličné, bude se vyskytovat i na dalších místech. Pijavka koňská (Haemopsis sanguisuga) byla zjištěna na potoku z Byniny, vyskytuje se rovněž i na Bečvě.
Poznámka: Zástupci kmenů ploštěnci, hlísti a kroužkovci se také nazývají červi, poněvadž byli dříve začleňováni do jedné souhrnné taxonomické skupiny červi (Vermes). Podle novějších systémů se původní kmen červů rozpadl na několik samostatných kmenů a termín červi se jako název taxonu již nepoužívá.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko