Rostliny » Plavuně, přesličky a kapradiny

Plavuně, přesličky a kapradiny

Čeleď: Vrancovité (Huperziaceae)

Jediným zástupcem čeledi u nás je vranec jedlový (Huperzia selago). Tato plavuň představuje horský prvek v květeně okresu. Roste roztroušeně v horských a podhorských lesích Javorníků, Vsetínských i Hostýnských vrchů a Beskyd. Je řazen mezi ohrožené druhy.

Čeleď: Plavuňovité (Lycopodiaceae)

V podhorských a horských lesích okresu se vyskytují oba naše druhy rodu plavuň. Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) je hojnější a roste hojně zejména na pasekách. Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), která je vzácnější, roste ve stinných smíšených a jehličnatých lesích, zejména v těch oblastech, kde roste i vranec jedlový. Velmi vzácně se můžeme setkat i s druhy rodu plavuník (Diphasiastrum). Plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum) roste ojediněle u Kateřinic.

Čeleď: Přesličkovité (Equisetaceae)

Na území okresu se vyskytují téměř všechny naše druhy rodu přeslička (Equisetum). Přeslička největší (E. telmateia) je naší největší přesličkou (až 2 m vysokou), roste zejména na sesuvech a v okrese Vsetín je mnohem hojnější než jinde v České republice. Obrovské exempláře rostou například v okolí Semetína. Přeslička rolní (Equisetum arvense) je velmi hojná jako plevel v zahrádkách a na ruderálních a vlhkých místech. Na zamokřených loukách a v okolí pramenišť tvoří často bohaté populace přeslička bahenní (Equisetum palustre). V údolích lesních potůčků a na jejich prameništích je častá přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Poněkud vzácnějším druhem podmáčených luk a mokřadů je přeslička poříční (Equisetum fluviatile).

Čeleď: Hadilkovité (Ophioglossaceae)

Z čeledi hadilkovitých, do níž náleží několik druhů drobných kapradinek, dnes vzácně na mokřadech v širším okolí Vsetína roste hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), která patří mezi silně ohrožené druhy. Na pokraji vyhynutí je vratička měsíční (Botrychium lunaria), rostoucí dříve na podhorských, zejména jalovcových pastvinách. V nedávné době byla ještě zaznamenána v přírodní rezervaci Galovské louky u Huslenek a v přírodní památce Louky na Křižném u Halenkova.

Čeleď: Hasivkovité (Hypolepidaceae)

V naší květeně je tato čeleď zastoupena pouze hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). Je to statná kapradina, která vyhledává kyselá, často písčitá stanoviště, na nichž se může stát nebezpečným druhem, který rychle zarůstá rozlehlé plochy. Větší porosty hasivky najdeme zejména všude v okolí pískovcových výchozů.

Čeleď: Kapradiníkovité (Thelypteridaceae)

V okrese Vsetín se vyskytují všichni tři naši zástupci této čeledi. Kapradiník bažinatý (Thelypteris palustris) je nejvzácnější a roste pouze na Choryňském mokřadu u Velkého choryňského rybníka a na další lokalitě u Ratiboře. Patří mezi ohrožené druhy. K běžnějším druhům náleží pérnatec horský (Lastrea limbosperma) a bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), které rostou roztroušeně v horských a podhorských vlhkých lesích.

Čeleď: Sleziníkovité (Aspleniaceae)

Sleziník routnička (Asplenium ruta-muraria) je skalním vápnomilným druhem rostoucím např. na Pulčínských skalách, hojně na Valově skále u Vsetína a na starších zídkách ve městech. Poměrně hojně se na stinných skalách a zdech vyskytuje sleziník červený (Asplenium trichomanes). Nejvzácnějším druhem je sleziník severní (Asplenium septentrionale), který se vyskytuje pouze v několika exemplářích na skalních výchozech v okolí Valovy skály a na Čertových skalách u Lidečka.

Čeleď: Papratkovité (Athyriaceae)

Vzácným horským druhem, rostoucím jen v nejvyšších polohách v severovýchodní části okresu, je papratka vysokohorská (Athyrium distentifolium). Je indikátorem přirozených smrčin. Její příbuzná papratka samice (Athyrium filix-femina) patří mezi nejhojnější kapradiny vůbec a vyskytuje se velmi hojně v lesích všech typů. Na Radhošti se kdysi pravděpodobně vyskytoval, dnes v našem státě vyhynulý druh, puchýřník sudetský (Cystopteris sudetica). Jeho výskyt zde však nebyl nikdy doložen a zůstává tak dodnes předmětem diskuzí. Na stinných skalách a zdech dnes roztroušeně roste jeho příbuzný puchýřník křehký (Cystopteris fragilis).

Čeleď: Kapraďovité (Aspidiaceae)

V horských a podhorských stinných a vlhkých lesíchse vzácně vyskytovala kapradina Braunova (Polystichum braunii). V posledních letech už však nebyla nalezena a zůstává otázkou, zda ještě na nějakém neznámém místě dosud roste. Na podobných stanovištích se ale mnohem hojněji vyskytuje její příbuzná kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Společně s ní se vcelku hojně může vyskytovat kapraď plevinatá (Dryopteris pseudomas), která je jinde v ČR poměrně vzácná a je považovaná za ohrožený druh. Je velmi podobná kapradi samci (Dryopteris filix-mas), která patří mezi nejhojnější kapradiny a podobně jako papratka samice roste ve všech typech lesů. Jedlobučiny a smrčiny často provází kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) a také kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), která navíc často vstupuje i do listnatých lesů středních a nižších poloh. Častým průvodcem bučin a dubobučin je drobný bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris).

Čeleď: Žebrovicovité (Blechnaceae)

V podhorských a horských smíšených a jehličnatých lesích Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských Hostýnských vrchů, a ojediněle i v nejvýchodnější části Javorníků, roste roztroušeně velmi dekorativní kapradina žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Je považována za vzácnější druh.

Čeleď: Osladičovité (Polypodiaceae)

Hojným zástupcem této čeledi je osladič obecný (Polypodium vulgare), který hojně roste na stinných, často mechatých skalách a kamenech.