Mechorosty patří mezi nejpodivuhodnější zástupce rostlinné říše. Můžeme je nalézt téměř všude, vyhýbají se jen mořím a oceánům. Z vědeckého hlediska se dnes mechorosty dělí do tří skupin; na hlevíky, játrovky a mechy. Nejjednodušší praktické rozdělení mechorostů je rozdělení podle stanovišť, na kterých rostou. Obvykle se dělí na lesní, vodní, bažinné, prameništní, rašelinné, luční, epifytické, skalní, mechorosty antropogenních stanovišť a zvláštních stanovišť.
Lesy
V lesích se setkáváme s největší diverzitou mechorostů, které zde nacházejí nejpříznivější podmínky pro existenci. Mezi vzácnější, spíše horské druhy lesních mechorostů Vsetínska, náleží například následující druhy: šikoušek bezlistý (Buxbaumia aphylla), rostoucí na narušovaných okrajích lesních cest, štěkovec široký (Riccardia latifrons) rostoucí na tlejícím dřevě ve stinných podhorských lesích. Na lesních mokřadech rostou vzácně štěkovec mnohodílný (Riccardia multifida) a pěknice plstnatá (Trichocolea tomentella), s nimiž se můžeme nejčastěji setkat v souvislých lesích Javorníků a Hostýnských vrchů. Naopak, mezi nejběžnější lesní druhy rostoucí všude na vhodných stanovištích, patří na dřevě, kamenech i na zemi rokyt cyprišovitý (Hypnum cupressiforme), na zemi a na kamenech dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), dvouhrotec různotvárný (Dicranella heteromalla) a běloměch sivý (Leucobryum glaucum), při bázi buků a na kamenech dvouhrotec chlumní (Dicranum montanum) a raděnka dvoulistá (Paraleucobryum longifolium), na zemi ploník ztenčený (Polytrichum formosum), travník Schreberův (Pleurozium schreberi), rokytník skvělý (Hylocomium splendens), zpeřenka tamaryšková (Thuidium tamariscinum), na tlejících pařezech čtyřzoubek průzračný (Tetraphis pellucida), na mokrých kamenech kýlnatka hajní (Scapania nemorea), na sušších kamenech plazivec obecný (Isothecium alopecuroides) aj.
Tekoucí a stojaté vody
Vodní mechorosty jsou v důsledku nedostatku vodních ploch v našem okrese vzácné. Vzácně se například vyskytuje i známá, jinde poměrně rozšířená, pramenička obecná (Fontinalis antipyretica). V potocích se můžeme nejčastěji setkat s pateřínkou jehlicovitou (Rhynchoste-gium riparioides), vzácněji se vyskytuje kýlnatka zvlněná (Scapania undulata). Mezi vzácnější mechy, rostoucí i ve vodě, náleží rokýtek měnlivý (Amblystegium varium).
Mokřadní louky a bažiny
Bryoflóra mokřadů, zejména bažin, je relativně pestrá. Mokřadních luk a bažin máme ovšem v našem okrese málo a jejich mechová květena není dobře zdokumentována. Dominantní druhy bývají károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), srpnatka zahnutá (Drepanocladus aduncus), měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum) a bařinka srdčitá (Calliergon cordifolium).
Prameniště
Svahových pramenišť naopak nalezneme na Vsetínsku poměrně hodně a jejich mechorosty jsou lépe prozkoumány. Kromě druhů běžných i na ostatních mokrých stanovištích, se zde setkáváme s prameništními specialisty, kteří vyhledávají zpravidla jen tato stanoviště. Na vápnitých prameništích jsou to zejména dva druhy rodu hrubožebrec (Cratoneuron commutatum a Cratoneuron filicinum) a játrovka pobřežnice kadeřavá (Pellia endiviifolia). Z dalších druhů zde rostou vzácná vlahovka vápnomilná (Philonotis calcarea) či zelenka zlatolistá (Campylium chrysophyllum). Na kyselejších prameništích můžeme nalézt druhy bařinka srdčitá (Calliergon cordifolium), rokyt luční (Hypnum pratense), krondlovka netíkovitá (Fissidens adianthoides), stěkovec mastný (Aneura pinguis) aj. K běžným prameništním mechorostům náleží: károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), zelenka obecná (Campylium stellatum), prutník hvězdivitý (Bryum pseudotriquetrum).
Rašeliniště
Pravá vrchovištní rašeliniště v našem okrese nenajdeme. Setkáme se zde pouze s rašeliništi přechodovými, rašelinnými loukami a rašelinnými lesy. Na těchto stanovištích lze zastihnout tyto vzácnější druhy: rašeliník tuhý (Sphagnum compactum), vlahovka prameništní (Philonotis fontana), klamovka bahenní (Aulacomnium palustre), vlasovec vlhkomilný (Homalothecium nitens). V rašelinných lesích se setkáme s mnoha druhy rašeliníků, jsou to například: rašeliník člunkolistý (Sphagnum palustre), rašeliník Girgensohnův (Sphagnum girgensohnii), rašeliník kostrbatý (Sphagnum squarrosum), rašeliník křivolistý (Sphagnum recurvum), rašeliník třásnitý (Sphagnum fimbriatum) aj.
Louky
Trvalé travní porosty se vyznačují tím, že druhová bohatost mechů je na nich velmi nízká. Ani vsetínský okres není výjimkou, a tak zde nalézáme, podobně jako jinde, jen běžnější druhy: lazovec čistý (Scleropodium purum), kostrbatec zelený (Rhytidiadelphus squarrosus), kostrbatec tříkoutý (Rhytidiadelphus triquetrus), travník Schreberův (Pleurozium schreberi), trněnka odstálá (Eurchynchium hians), hájovka chluponosná (Cirriphyllum piliferum). Na nejteplejších a nejsušších loukách okresu se můžeme setkat i s druhy poměrně teplomilnými, jako zpeřenka jedlová (Thuidium abietinum), křivočepka žlutá (Homalothecium lutescens), krondlovka klamná (Fissidens cristatus var. mucronatus), pokryvnatec přímý (Entodon orthocarpus).
Epifytické mechorosty
Na kůře stromů můžeme nalézt zcela svérazný svět mechorostů, které zde sdílejí společné osudy s mnoha druhy epifytických lišejníků, vytvářejíce nápadné barevné porosty. Jsou to především druhy rodu šurpek (Orthotrichum), prstenka plazivá (Platygyrium repens), stejnozoubek mnohoplodný (Leskea polycarpa) či jatrovky kovanec plochý (Frullania dilatata), ztruhatka zploštělá (Radula complanata) a kroknice vidličnatá (Metzgeria furcata). K nejvzácnějším mechorostům v České republice náleží sourubka zpeřená (Neckera pennata), která vzácně roste v NPR Razula.
Skály
Na stinných skalách najdeme zpravidla bohatá mechová společenstva. Rostou zde často tyto druhy: kroknice spojená (Metzgeria conjugata), raděnka dlouholistá (Paraleucobryum longifolium), klanočepka obecná (Schistidium apocarpum), kápěnka ohnutá (Seligeria recurvata). K vzácnějším skalním druhům náleží např.: hedvábitec hladký (Homalothecium philippeanum), sourubka kadeřavá (Neckera crispa), rožeňka dutolistá (Lejeunea cavifolia), zploštělec tupolistý (Homalia besseri), štěrbovka skalní (Andreaea rupestris).
Zvláštní stanoviště
Ze zvláštních stanovišť se v okrese můžeme setkat nejčastěji se spáleništi, která většinou okupuje v hustých polštářích zkrutek vláhojevný (Funaria hygrometrica) a někdy se přidá svými nápadnými stélkami porostice mnohotvárná (Marchantia polymorpha). Některé mechorosty (např. rod. Splachnum, volatka) mají velmi specifické stanovištní nároky, rostou totiž pouze na výkalech. Odborně se nazývají koprofilní mechy a dnes se vyskytují velmi vzácně, především v horách. V okrese Vsetín však zatím nebyly nalezeny.
Antropogenní stanoviště
Mezi antropogenními stanovišti co do bohatosti vynikají zejména pole, přesněji strniště. Zde se můžeme setkat i s dnes velmi vzácnými mechorosty. Na strništích, v níže položených částech okresu, můžeme zahlédnout například naše dva hlevíky: hlevík tečkovaný (Anthoceros agrestis) a vzácnější hlevíček hladký (Phaeoceros carolinianus) nebo krásné, do tvaru hvězdice rostoucí, stélky játrovek rodu trhutka (Riccia). Z mechů jsou na polích časté: pozemnička uťatá (Pottia truncata), nepukavka bodlavá (Phascum cuspidatum), vzácnější je prchavka pilotová (Ephemerum serratum), která je naším nejmenším mechem vůbec, či nedávno, pro území ČR zjištěný druh, dvouhroteček polní (Dicranella staphyllina).
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko