PŘÍRODA VALAŠSKA
Fytogeografická charakteristika
Fytogeografie je nauka zkoumající zákonitosti zeměpisného rozšíření rostlin. Území vsetínského okresu se nachází při západním okraji karpatského horského oblouku, což se projevuje tím, že v jeho květeně jsou zastoupeny rostlinné druhy, které jsou rozšířeny především v oblasti Karpat. Tímto se zdejší květena liší od jiných území Čech a Moravy ležících západním směrem. Mezi karpatskými druhy vynikají karpatské endemity, jež rostou pouze v Karpatech. V květeně okresu mezi ně patří oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), světlík slovenský (Euphrasia slovaca), chrpa javornická (Centaurea mollis), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa). Další druhy s širší vazbou na karpatskou oblast, zasahující do České republiky od východu s výskytem pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikající až do východních Čech, jsou například: krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii), záraza devětsilová (Orobanche flava), bika žlutavá (Luzula luzulina), hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), světlík modrý (Euphrasia coerulea), chrpa ostroperá (Jacea oxylepis), chrastavec Kitaibelův (Knautia kitaibelii), bříza tmavá (Betula obscura), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), ladoňka karpatská (Scilla kladnii), ostřice chlupatá (Carex pilosa), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Světlík slovenský a chrpa javornická jsou druhy, které se v České republice vyskytují pouze v okrese Vsetín. Škoda jen, že oba druhy jsou zde, pokud už nevymizely zcela, velmi blízko vyhynutí. Šlo by tak o ztrátu pro celou naši květenu.
Opačnou skupinou druhů jsou ty, jež do České republiky a až do okresu Vsetín zasahují od západu. Svým rozšířením jsou vázány především na oblast západní Evropy při pobřeží Atlantského oceánu a nazýváme je subatlantskými druhy. Zvláště významné jsou ty, které zde dosahují hranic svého rozšíření směrem na východ. Jsou to: štírovník bažinný (Lotus uliginosus), penízek namodralý (Thlaspi coerulescens), rozchodník trojlistý (Hylotelephium jullianum), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), mochna anglická (Potentilla anglica) a některé druhy ostružiníků, např. ostružiník jemnozubý (Rubus fabrimontanus).
Od jihu do našeho okresu pronikají některé teplomilné prvky z panonské oblasti. Jsou to druhy rozšířené převážně v oblastech jižně od našeho území, buď v oblasti Panonské nížiny (Maďarsko) nebo v jižní Evropě. Patří sem: bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kozlík ukrajinský (Valeriana stolonifera), jetel válcovitý (Trifolium rubens), smldník jelení (Peucedanum cervaria), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), hladýš širolistý (Laserpitium latifolium), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), černohlávek dřípatý (Prunella laciniata), modřenec chocholatý (Leopoldia comosa) aj. Severní hranici rozšíření v našem okrese má také kruštík Greuterův (Epipactis greuteri).
K významným fytogeografickým druhům náleží řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides). Tento druh je rozšířen převážně v balkánských pohořích a u nás roste vzácně pouze na moravsko-slovenském pomezí v okresech Vsetín a Zlín. Vsetínskem probíhá hranice jeho rozšíření k severozápadu. Podobnou zvláštností zdejšího kraje je šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), který roste hojně v okolí Lačnova a odtud zasahuje až k Pozděchovu. Je rozšířen převážně v jižní Evropě, nejblíže našemu území v Alpách. Na Moravě dosahuje izolovaného, a nejvíce k severovýchodu vysunutého výskytu. Zdejší lokality představují pravděpodobně jediný přirozený výskyt šafránu v České republice.
Území České republiky je na základě druhové skladby květeny, zastoupení formací vegetace a regionálních geografických podmínek, rozděleno na fytogeografické okresy. Je to území, v němž je květena alespoň trochu stejnorodá, ale liší se od květeny a vegetace sousedních fytogeografických okresů. Převážnou část okresu Vsetín zahrnuje oblast mezofytika (tj. oblasti středních poloh) a jen severovýchod okresu zasahuje do oblasti oreofytika (tj. oblast s horskou flórou a vegetací). Oblast teplomilné květeny, tzv. termofytikum, sem nezasahuje.
Javorníky - květena Javorníků je charakteristická prolínáním teplomilných druhů s druhy horskými. Je to způsobeno tím, že jsou vlastně spojnicí mezi oblastí Bílých Karpat, s převahou teplomilných druhů a oblastí Beskyd, s květenou horskou. Druhem, který neroste v ČR nikde jinde než v Javorníkách, je chrpa javornická (Centaurea mollis), která sem zasahuje ze Slovenska. Fytogeografický okres Javorníky téměř celý leží v jihovýchodní části vsetínského okresu a jen svým nejjižnějším výběžkem, Kyčerskou hornatinou, přesahuje do okresu Zlín.
Moravskoslezské Beskydy - z uvedených celků jsou jediným fytogeografickým okresem řazeným do oreofytika. Vyznačují se převážně lesní květenou se zastoupením horských druhů a rostlinných společenstev, přičemž zcela chybí druhy teplomilné. Květena Beskyd je tedy typicky horská. Moravskoslezské Beskydy zaujímají severovýchodní část okresu východně od Rožnova pod Radhoštěm.
Hostýnské vrchy - fytogeografický okres Hostýnské vrchy, zasahující do území okresu jen svojí východní částí, se vyznačuje poměrně pestrou květenou podobnou květeně Javorníků. Chybí zde však některé horské druhy, protože Hostýnské vrchy nedosahují větších výšek a nemají bezprostřední návaznost na oreofytikum jako Javorníky. Naopak zde přistupují, nebo jsou hojnější, některé druhy suboceanické a druhy teplomilné. Hostýnské vrchy jsou charakteristické souvislými plochami převážně listnatých lesů. Rozkládají se západně od Vsetína.
Zlínské vrchy - v květeně Zlínských vrchů najdeme mnoho teplomilných prvků, protože jejich svahy navazují na Dolnomoravský úval a Bílé Karpaty. Květena je poměrně pestrá, avšak téměř chybí typické horské druhy. Do území okresu zasahují jen svým východním okrajem a rozkládají se jihozápadně od Vsetína.
Střední Pobečví se dělí do dvou celků:
- Vsetínská kotlina je oblast v okolí Vsetína, odkud zasahuje k Valašskému Meziříčí a Rožnovu pod Radhoštěm. Její květena je velice pestrá, avšak dosti narušená díky značnému využití krajiny (zemědělství, sídla a infrastruktura). Je zde přítomno mnoho teplomilných druhů a na rozdíl od okolních fytogeografických okresů, se častěji vyskytují druhy vodní a mokřadní. Vzácně se objevují i druhy horské, splavené sem z Javorníků a Beskyd. Převažuje bezlesí a jen místy, zejména při okrajích, se vyskytují plochy souvislejších lesů.
- Veřovické vrchy zaujímají nejsevernější část okresu mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm, při hranici s okresem Nový Jičín. Jejich květena je ve srovnání se Vsetínskou kotlinou poměrně chudá a převážně lesní. Zcela zde chybí teplomilné druhy a naopak přistupují druhy podhorské a horské, zasahující sem z Beskyd.
Moravská brána - do okresu Vsetín zasahuje pouze svým jihovýchodním okrajem a zaujímá jen severozápadní výběžek okresu - Kelečsko a úval Bečvy, západně od Valašského Meziříčí. Květena je pestrá, s mnoha teplomilnými, vodními a mokřadními druhy. Některé vodní a mokřadní druhy odtud ojediněle pronikají až do Vsetínské kotliny. Krajina je ovšem velmi intenzívně zemědělsky využívaná, velmi málo zalesněná a převážně pahorkatinného charakteru. Významné jsou plochy lužních lesů podél Bečvy, jinde v okrese Vsetín téměř chybějící.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko