PŘÍRODA VALAŠSKA
Historie botaniky
Podobně jako na většině území Moravy, i na Valašsku, se začal botanický průzkum intenzivněji rozvíjet až v průběhu 19. století. Botanikové té doby byli vedle profesionálních botaniků často také např. učitelé, duchovní či právníci, kteří se vedle svých profesí zabývali i botanickou činností.
Mezi prvními badateli, kteří se při svých výpravách dotkli již v polovině minulého století také území Vsetínska, je možno jmenovat např. Sigfrieda Reisseka, Viléma Tkaneho, Daniela Slobodu, Josefa Sapetzu či Alexandra Makowskeho. Údaje těchto autorů jsou však zpravidla ojedinělé a svědčí o tom, že tato oblast byla spíše na pokraji jejich zájmu.
Prvním botanikem, který se systematicky zabýval květenou Vsetínska, byl v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. stol. Jan Bubela (1855-1889). Nejvíce se věnoval blízkému okolí Vsetína. Bubela ve svých pracích shromáždil poznatky o více jak 800 druzích cévnatých rostlin rostoucích na Vsetínsku a objevil zde několik nových druhů pro květenu Moravy. Značnou část svých poznatků také sám publikoval nebo byly publikovány v některé z květen Moravy. Nejdůležitějším pramenem Bubelových údajů je jeho rukopis z roku 1879 „Rostlinstvo květeny vsetínské“, který je uložen v Okresním vlastivědném muzeu Vsetín.
Profesor Eduard Formánek prošel v roce 1883 a 1885 část dnešního Vsetínska a shromáždil zde velké množství floristických údajů, které zahrnul do svého nejvýznamnějšího díla Květeny Moravy a rakouského Slezska.
V okolí Pržna a Růžďky botanizoval v prvním desetiletí 20. století učitel Julius Macháček. Ačkoli nepatřil mezi uznávané botanické autority své doby, s jeho sběry se dnes můžeme setkat v našich největších herbářích. V tomto období působil v okolí Valašského Meziříčí profesor tamního gymnázia Josef Klanic. Pouze okrajově, v oblasti Kelečska a severovýchodní části Hostýnských vrchů, botanizoval v okrese Vsetín také na přelomu století významný moravský botanik František Gogela (1854 - 1922). Svůj „Valašský herbář“, čítající na tisíc dokladů, věnoval muzeu ve Valašském Meziříčí, čímž položil základ botanických sbírek muzea.
V roce 1909 navštívil okolí Rožnova pod Radhoštěm významný český lichenolog Miroslav Servít. Na Radhošti a v jeho blízkém okolí zaznamenal množství lišejníků, které zde dnes již nerostou.
Na počátku 20. století nastoupil službu v Hovězí u Vsetína evangelický kazatel Gustav Říčan (1867 - 1939). Hlavní období jeho intenzivní botanické činnosti však spadá až do 20. a 30. let 20. století. Po svém předchůdci Bubelovi využil bohatý informační potenciál, starý už několik desetiletí. Ten mu umožnil učinit velký pokrok v botanickém poznání celého kraje. Během svého působení publikoval práce o rozšíření některých fytogeograficky významných druhů na Vsetínsku (řepíček řepíkovitý a pcháč bezlodyžný). Říčan však nebyl jen florista, zabýval se také vegetací. Mezi jeho nejvýznamnější vegetační studie patří pojednání o orchidejových loukách a o pastvinách. Vrcholem jeho botanické činnosti je dílo „Květena okresu vsetínského a valašsko - meziříčského“, ve kterém shromáždil veškeré údaje včetně svých pozorování, týkající se území těchto bývalých okresů. Dodnes zůstává tato práce stěžejním pramenem pro poznání zdejší květeny.
Do jižní části okresu, v okolí Horního Lidče, zasahoval při svých botanických výzkumech známý bělokarpatský botanik Stanislav Staněk, který krátce působil jako učitel ve Francově Lhotě.
Na území okresu Vsetín působil ve dvacátých a třicátých letech 20. století botanik Vladimír Krist. Jeho sběry jsou uloženy v mnoha velkých moravských herbářích.
Ve 40. a 50. letech 20. století v okrese působil jeden z nejvýznamnějších českých bryologů Valentin Pospíšíl (1912 - 1999), který byl v té době ředitelem Základní školy v Kateřinicích. Jeho pozornost se soustředila především na teplomilnou květenu a květenu mechorostů. Obzvláště cenné údaje shromáždil ve svých pracích o teplomilné květeně Vsetínska a mechové květeně Vsetínských vrchů. Obrovské množství údajů, které Valentin Pospíšil shromáždil, nebylo dosud kompletně zpracováno a teprve čeká na své zhodnocení.
Ze šedesátých a sedmdesátých let pochází floristické údaje Jaroslava Tomáška, který se v okrese zabýval především květenou Javorníků a Vizovických vrchů.
Kontinuitu botanického výzkumu okresu zajišťovali v posledních desetiletích také odborní pracovníci Okresního vlastivědného muzea Vsetín (Milena Kašparová), Okresního vlastivědného muzea Nový Jičín (Marie Sedláčková), a Správy CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm (Pavel Lustyk). V posledních letech v okolí Vsetína intenzívně pracují na výzkumu především ohrožené květeny členové Českého svazu ochránců přírody a studenti vysokých škol v rámci diplomových prací.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko