PŘÍRODA VALAŠSKA

Bakterie (Schizophyta)

Bakterie (Schizophyta)

Tělo bakterie je tvořeno jedinou buňkou s primitivní stavbou. Někdy může několik buněk po dělení zůstat spojeno a vytváří tak kolonie, které mají často určitý vzhled, typický pro ten který druh. Buňky mohou mít tvar kulovitý (nazývá se koka), vláknitý, šroubovitě stočený (spirochety). Bakterie jsou významné v půdě (tam se podílejí na tvorbě humusu), při rozkladu odumřelé organické hmoty i jako parazité jiných organismů. Vyskytují se ve vzduchu, ve vodě, v půdě, uvnitř organismů s výjimkou krve zdravých teplokrevných živočichů. Šíří se vzduchem, často tomu napomáhají různé druhy hmyzu podobně jako u virů.

Některé bakterie jsou schopny žít nezávisle na organických látkách ve svém okolí a samy si tyto látky vyrábějí z látek anorganických - jsou to tzv. autotrofní bakterie, které energii ovšem nezískávají ze slunečního záření jako všechny zelené rostliny, ale získávají ji oxidací určitých chemických látek. Většina bakterií jsou heterotrofními organismy, tzn., že využívají energii z organických látek jiných organismů - a to buď z odumřelých (tzv. saprofytické bakterie) nebo živých (parazitické bakterie). Sapro­fytické bakterie se podílejí na rozkladech veškeré odumřelé organické hmoty. Navenek je proces rozkladu pozorovatelný jako hnití, zahnívání, při kterém se uvolňují často silně zapáchající plynné látky, zejména je zápach výrazný při rozkladu těl živočichů a hub. Parazitické druhy způsobují v tělech rostlin a živočichů bakteriální nemoci.

Přehled některých druhů nebo skupin bakterií

Nitrifikační bakterie se vyskytují v půdě, podílejí se na zpracování amoniaku (oxidací) vzniklého rozkladem bílkovin, a v konečném důsledku obohacují půdu dusíkem. V okrese jsou v půdě prakticky všude. Jedná se o bakterie např. Rhizobium (žije na kořenech vikvovitých rostlin), Azotobacter (žije v symbióze s půdními sinicemi), Nitro­somonas a řada jiných.

Železité bakterie - oxidují sloučeniny železa v hydroxid železnatý (= rez), v okrese je všudypřítomná.

Metanové bakterie přeměňují oxid uhelnatý v metan (bahenní plyn), který je zase působením jiných bakterií oxidován a uvolňuje se vodík. V okrese všude na bahnitých místech, zejména v nižších polohách (rybníky apod.).

Další druhy bakterií mohou tento vodík aktivovat, až se na vzduchu vznítí. Některé bakterie mohou při rozkladech vyvolat teploty až přes 60°C a dalšími biochemickými pochody se může nakupený materiál vznítit, např. seno nebo sláma (proto je nebezpečné sklízet nedosušený materiál). Tyto bakterie se v okrese vyskytují všude.

Významnější patogenní bakterie u rostlin

Mokrá hniloba brambor a mrkve (bakterie Erwinia carotovora) se v okrese často vyskytuje při deštivém období, ve fázi již dobře vyvinutých hlíz nebo kořenů postižených rostlin.

Spála růžových rostlin (bakterie Erwinia amylovora) je velmi nebezpečná choroba růžovitých. Bakterie napadá dřeviny z rodů hloh, jabloň, hrušeň, jeřáb, skalník, kdoulovec, kdouloň, mišpule, hlohovec a Stranvaesia (některé druhy hlohu a jeřábu napadány ovšem nejsou). Nemoc se projevuje náhlým vadnutím letorostů, které se hákovitě ohýbají dolů, přičemž listy hnědnou až černají a zůstávají viset na větvích. Napadená rostlina vypadá jako ožehnutá ohněm. Kůra na větvích odumírá a za vlhka se mohou vytvářet kapičky bakteriálního slizu. Choroba se z napadených oblastí šíří výsadbovým materiálem, bakterie mohou být přenášeny hmyzem, ptáky, větrem, pylem nebo vodou. Zjištěná ohniska se musí ihned likvidovat spálením. V okrese Vsetín se spála do roku 2001 nevyskytla, byla však zjištěna již v sousedním okrese Nový Jičín. Každý případ spály je nutné ihned nahlásit na Státní rostlinolékařskou správu ve Vsetíně.

Významné bakterie u zvířat

Červenka (bacil Erysipelothrix rhusiopathiae) je ho­rečnaté onemocnění prasete divokého, prasete domácího, člověka i drůbeže. Průběh nemoci provází kožní vyrážky, záněty kloubů apod. Vyskytuje se v drobnochovech v celém okrese, zejména v letních měsících, a to u nevakcinovaných zvířat.

Leptospirová žloutenka je bakteriální onemocnění zvířat i člověka, projevuje se žloutenkou a záněty žaludku a střev, přenáší se hlodavci, kontaminovanou vodou (kaluže) apod. V okrese je častěji u psů a koček, zejména v době přemnožení hlodavců (hraboši, potkani). Vakcinací psů se výskyt v okrese výrazně snížil.

Rod Treponema způsobuje průjmy u prasat a syfilis králíků. Sporadicky se vyskytuje v celém okrese.

Dysentérie prasat (původcem je bakterie Troponema hyodysenteriae) se vyskytuje na Lešensku a na Valašsko-meziříčsku, její působení se dá omezit včasnou léčbou a dodržováním dobré hygienické úrovně ustájení.

Sípavka prasat (původcem je bakterie Bordetella bronchiseptica) měla častý výskyt v chovech do 80. let. Důslednou prevencí včetně dobré výživy a hygieny se její působení podařilo snížit tak, že se dnes téměř nevyskytuje.

Kolibacilózy selat (patologické sérotypy Escherichia coli) jsou v okrese velmi častým onemocněním selat, avšak komplexní prevencí, včetně důsledné hygieny, se daří výskyt tlumit.

Tuberkulóza (TBC) se vyskytuje u skotu, prasat, ptáků, psů i člověka. Původcem jsou mykobakterie.

Aviární tuberkulóza (bakterie Mycobacterium avium) se vyskytuje u přestárlé drůbeže v drobných chovech, které jsou na nízké chovatelské úrovni, je lehce přenosná na ptactvo.

Bovinní tuberkulóza (původcem je Mycobacterium bovis) je onemocnění skotu. V okrese Vsetín bylo zlikvidováno jako první v ČR již v roce 1964.

Tuberkulóza prasat byla dříve způsobována bakterií Mycobacterium avium, a to v chovech, kde byla možnost kontaktu s nemocnou drůbeží nebo volně žijícím ptactvem (havrani). V posledních letech je původcem tuberkulózních změn u vepřů bakterie Mycobacterium intracellulare, která pochází z podestýlky s dřevěnými pilinami.

Paratuberkulóza ovcí (Mycobacterium paratuberculosis) byla ojediněle zaznamenána bez tendence šíření na Videčských pasekách a u plemenného berana v Podolí, a to v letech 1989 až 1992.

Salmonelóza se vyskytuje u všech druhů zvířat i u člověka. V okrese se vyskytuje pouze v drobnochovech drůbeže (hlavně u kachen), a to poměrně často.

Tetanus (bakterie Clostridium tetani) byl u skotu zjištěn např. v Liptále, na Kelečsku a Hornolidečsku (naposledy v roce 1997). U koní (zejména pracovních a závodních) je výskyt pod kontrolou díky preventivní vakcinaci a v posledních letech se vyskytuje jen sporadicky. U ovcí se vyskytuje vzácně po stříži a u beránků po krvavé kastraci.

Infekční zánět dělohy koní se v okrese vyskytuje ojediněle, zjištěn pouze v Novém Hrozenkově v roce 1997.

Bakteriální keratokonjuktivitida skotu způsobuje např. zánět spojivek a zákal rohovky, může vést až k oslepnutí. Vyskytuje se hlavně u pastevních stád. Plošná vakcinace pomohla utlumit toto onemocnění, dnes jen sporadický výskyt. V místech zamoření je možný přenos na zvěř ve volné přírodě.

Infekční mastitidy skotu se dříve vyskytovaly často, v současnosti jen sporadicky, díky intenzivní likvidace nemoci v terénu. Nejčastějšími původci jsou bakterie Streptococcus agalactiae, Staphylococcus aureus a u pastevních zvířat Arcanobacterium (Corynebacterium) pyogenes.

Nakažlivé kulhání ovcí (původcem je Fusobac­terium necrophorum). Jedná se o projev zánětu škáry kopyt (paznehtů). Toto polybakteriální onemocnění se u ovcí v okrese vyskytuje dosti často.

Infekční epididymuris beranů (původcem je Brucella ovis) byl ojediněle zjištěn bez tendence šíření ve Valašském Meziříčí a v ovčíně na Dušné, v roce 1989.

Brucelóza zajíců (původcem je Brucella suis) je těžké zánětlivé onemocnění narušující reprodukci (způsobuje potraty, záněty dělohy, záněty varlat). V okrese je sledována od roku 1983, vyskytuje se jen na Valašsko­meziříčsku, nejčastěji byla zjištěna v okolí Lešné (Lhotka n. B., Perná, Mštěnovice) a Zubří, v některých letech u Byniny, Stříteže, Jarcové, Tylovic a Valašské Bystřice.

Haemofilová rýma se v okrese vyskytuje u králíků a zajíců, obvykle současně s jinými nemocemi.

Pasterelový zánět dýchacích cest se v okrese vyskytuje u králíků a zajíců.

Listerióza ovcí (původcem je tyčinkovitá bakterie Listeriosa monocytogenes) způsobuje meningitidy, rezervoárem jsou hlodavci. V okrese byla zjišťována sporadicky, např. ve Velkých Karlovicích, v Rožnově, na Dušné u Růžďky. Zdroj onemocnění pocházel z vadných siláží.

Mor včelího plodu (původcem je Bacillus larvae) je velmi nebezpečné onemocnění včely medonosné, poslední výskyt byl zjištěn na Dolní Bečvě, v Hošťálkové a v Lidečku. V současnosti se v okrese již nevyskytuje.

 
 
 
 
Fotogalerie
 
 
 
norway grants město Vsetín ČSOP

Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko