PŘÍRODA VALAŠSKA
Viry
Viry jsou tvořeny shluky molekul bílkovin a nukleových kyselin (DNA, RNA), vytvářejí určitý tvar podobný krystalům. Nukleové kyseliny jsou u nich stejně, jako u všech buněčných organismů, nositeli dědičnosti (genetických informací). Viry jsou nepatrné velikosti, nedají se pozorovat běžnými světelnými mikroskopy, ale mikroskopy elektronovými. Samy o sobě se nejeví jako živá hmota. Jako živé bytosti se mohou projevovat pouze v živých buňkách jiných organismů (hostitelů), tj. u rostlin, hub a živočichů včetně člověka, pomocí nichž se množí. U napadených hostitelů pak některé viry vyvolávají choroby, zvané virózy. Dokonalejšími viry jsou bakteriofágy, které navíc mívají krátký bičík a napadají pouze bakterie.
Dosud byly popsány tisíce druhů, poddruhů nebo typů virů, ve vsetínském okrese se vyskytují nejméně stovky z nich. Podrobněji jsou sledovány druhy způsobující nebezpečné nemoci rostlin, hospodářsky nebo epidemiologicky (tj. jako rezervoárů nemoci) významných zvířat a člověka. Hospodářsky významnější virózy rostlin v okrese sleduje Státní rostlinolékařská správa Vsetín, u zvířat Okresní veterinární správa Vsetín, u člověka pak Okresní hygienická stanice Vsetín a také všechna nemocniční zařízení a lékaři.
Významnější virózy u rostlin
Většina rostlinných virů parazituje na více druzích rostlin, mezi rostlinami se pak šíří hmyzem, semeny, pylem, mechanickým poraněním, okusem zvěře i činností člověka. Např. šťovík tupolistý a smetánka lékařská jsou potenciálním hostitelem šesti virů, jitrocel větší sedmi virů, virus mozaiky okurky parazituje u dalších cca 400 druhů rostlin, virus mozaiky řepy u dalších 125 druhů rostlin, virus mozaiky vojtěšky u dalších 175 druhů rostlin apod.
Šarka švestek je virové onemocnění slivoní, které znehodnocuje jejich plody, přičemž růst stromů je většinou normální. Plody předčasně opadávají a jsou kyselé. Na listech se choroba projevuje světle zelenými kroužky nebo mozaikami. Viry přenášejí mezi stromy mšice broskvoňová, chmelová a slívová, početnost těchto mšic je menší ve vyšších polohách (tam je také šarka méně rozšířena). Nemoc je silně rozšířena v celé ČR, v okrese Vsetín se vyskytuje zejména v nižších a středních polohách. Šarka se nedá léčit, pouze v teplých a vlhkých letech, kterým byl např. rok 1997, kdy byl dopad nemoci na stromy slabší. V roce 1997 totiž dozrály švestky i na stromech s výskytem šarky. Ochrana proti šarce se soustřeďuje na pěstování tolerantních odrůd, jejich plody však bohužel zdaleka nedosahují kvality odrůdy domácí švestky. V okrese se výskytem šarky a vyhledáváním nenapadených jedinců původních švestek intenzivně v 80. a 90. letech zabýval Vladimír Novotný z Valašského Meziříčí. Pan Novotný zjistil, že původní odrůda švestky, která byla v minulosti vždy vysazována na Valašsku, není šarkou prakticky napadána - nesmí však být naroubována na podnoži jugoslávské švestky (nebo jiných, na šarku citlivých odrůd). Zjistil, že stromy od této naší domácí odrůdy švestky usychají (případně nerodí) ne z důvodu napadení šarkou, ale většinou z důvodu nadměrného stáří - bohužel, mnoho těchto starých stromů bylo tak zbytečně vykáceno a tím z naší oblasti vymizelo hodně materiálu, který se mohl použít na podnože nových stromků (např. tak zmizelo jedno stromořadí v okolí Lhoty u Choryně). V okrese byly nalezeny šarkou nenapadené kvalitní švestky na několika místech, např. v okolí Huslenek. Pan Novotný bohužel nemohl své práce na mapování zdravých stromů švestek dokončit, část z jeho výzkumů o šarce a švestkách (slivoních) na Valašsku je v dokumentaci na Okresním úřadě Vsetín.
Významnější virózy u zvířat
Mor prasat je akutní onemocnění prasete domácího a prasete divokého. V okrese se vyskytuje až od roku 1997, kdy byl výskyt sérologicky ověřen u obcí Lešná, Kelč a Jasenice u Lešné. Od roku 1998 se na tuto nemoc vyšetřují všechna ulovená nebo uhynulá divoká prasata. V roce 1998 byl zjištěn další výskyt na jihu okresu, virologicky byly potvrzeny pozitivní nálezy u uhynulých kusů prasete divokého v k. ú. Valašské Příkazy a Pozděchov a u střelených kusů v k. ú. Lužná a Prlov.
Vzteklina je virové onemocnění, které postihuje centrální nervový systém. Nejčastěji se vyskytuje u masožravých savců, je přenosné i na člověka. Přenáší se pokousáním nebo poškrábáním a zanesením infikovaných slin do rány. Onemocnění je pro hostitele při neléčení vždy smrtelné. Na Okresní veterinární správě Vsetín patří toto onemocnění k nejsledovanější viróze zvířat. Díky celostátně řízené akci, a to pomocí orální (ústní) vakcinace lišek se tuto nákazu daří účinně tlumit. S pokládáním návnad se započalo v roce 1993, myslivci v okrese položí každý rok na jaře a na podzim cca 32 000 návnad. V letech 1986 - 1994 byla vzteklina v okrese zjištěna celkem u 96 zvířat, nejčastěji u lišek (82 %, tj. 76 případů), méně u kun (7 případů), kočky domácí (4), srnčat (2), psa (2), jezevce (2) a ovce (1). Výskyt byl zjištěn hlavně v oblasti Velkých Karlovic, Horní Bečvy a v přilehlých katastrech (celkem téměř 40 % všech případů), přitom na Kelečsku a v okolí Valašského Meziříčí nebyla vzteklina vůbec zjištěna. V letech 1995 - 1998 již nebyl v celém vsetínském okrese zjištěn ani jeden případ, což lze považovat za jednoznačně pozitivní výsledek probíhající vakcinace (ojedinělý výskyt u srny byl zjištěn až v roce 1999 u Študlova). Na druhé straně ovšem, v důsledku potlačování výskytu této nemoci, dochází u některých masožravců k nepřirozené podpoře jejich populací. Vakcinací se vlastně odbourá jeden z přirozených regulátorů jejich početnosti (zejména u lišky, také u kun), což nemusí být pozitivní z hlediska dopadu na jiné složky fauny ve volné přírodě.
Myxomatóza je smrtelné onemocnění králíků s tvorbou nádorových uzlíků na kůži, tzv. myxomů, tento virus přenáší bodavý hmyz, zejména komáři. V okrese se pravidelně vyskytuje od jara do pozdního podzimu, a to hlavně v níže položených oblastech. Onemocnění se dá zabránit pouze včasnou vakcinací.
Mor králíků je akutní onemocnění králíků, končící úhynem. Příznaky jsou krvácení v podkoží, nosu a břišní dutině, onemocnění se dá zabránit jen včasnou vakcinací. Vyskytuje se v celém okrese, v posledních letech je výskyt stále častější.
Psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, encefalitida lišek - všechny tyto virózy shrnujeme do tzv. psinkového komplexu onemocnění, který postihuje všechny psovité šelmy, především mladé jedince. Projevují se především horečkou, výtoky z očí a nosu, zánětem plic, zánětem zažívacího traktu a nervovými příznaky. V současné době díky očkování sdruženými vakcínami došlo u psů k utlumení.
Psincový kašel je další viróza psů. V okrese se vyskytuje často, a to zejména v období migrace turistů v rekreačních oblastech.
Slintavka a kulhavka se v okrese vyskytovaly výjimečně v minulosti. V 50. letech byly zjištěny u skotu v Leskovci. Později se vyskytly v 60. letech ve Lhotě u Choryně a v 70. letech ve Študlově. Oba uvedené případy ovšem neměly typický průběh.
Slizniční choroba (virus BVD) je onemocnění telat. V rámci ČR bylo poprvé zjištěno v 70. letech, a to v obci Růžďka. V současnosti se klinicky neprojevuje.
Parainfluenza je infekční onemocnění dýchacích cest, původcem je virus P13 ze skupiny togavirů. V okrese bylo onemocnění zjišťováno velmi často v 70. letech u mladého skotu, v současnosti není prokázáno.
Hlavnička skotu se v 60. a 70. letech v okrese často vyskytovala u skotu a ovcí, v současnosti je to téměř neznámé onemocnění.
Kravské neštovice je velmi časté infekční onemocnění u dojnic, projevuje se vyrážkou na mléčné žláze (na strucích). Onemocnění se vyskytuje v celém okrese, jeho průběh vážněji nenarušuje zdravotní stav a nešíří se na volně žijící zvěř.
Bedsonióza (chlamydióza) způsobuje záněty pohlavních cest u skotu. V okrese bylo onemocnění časté v 60. a 70. letech, dnes se nepodílí na potratech ani na poruchách reprodukce.
Aujezskyho choroba je těžké horečnaté onemocnění, jehož původcem je herpetický virus. Choroba se v okrese vyskytla v 70. letech (Jarcová, Bystřička) s netypickým průběhem, onemocnění vymizelo.
Respirační nemoci koní se v okrese sporadicky vyskytují, ale pravidelnou vakcinací sportovních a chovných koní nepůsobí vážné problémy.
Virová infekční anémie koní byla zjištěna pouze na Pulčíně a v Růžďce, v roce 1987.
Virové onemocnění Maedi visna postihuje dýchací cesty u ovcí, velké rozšíření mělo v 80. letech, hlavně ve velkochovech. Přímé ztráty v našem okrese nebyly výrazné, ale likvidace a ozdravění stád byla velmi obtížná.
Pseudomor drůbeže vyvolává encefalitidu a akutní onemocnění dýchacích cest, končí většinou smrtelně. V současnosti se v okrese díky vakcinaci nevyskytuje. V 50. letech byla na Dolní Bečvě odchycena krotká samice tetřeva, která o několik týdnů později zahynula v Pražské ZOO na mor drůbeže, jehož původcem je virus blízký původci pseudomoru. Zřejmě se jednalo o ojedinělý případ.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko