Tyto rudy byly detailně zpracovány Rothem a Matějkou (1953). Z okresu Vsetín je však uváděna jediná těžená lokalita Zubří. Dalšími výskyty jsou Horní Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Střelná, Velké Karlovice - Uzgruň a Vsetín. Těžba drobnými důlními díly a jámami probíhala především v rámci těšínsko-hradišťského, veřovického a lhoteckého souvrství slezské jednotky. Navětralé polohy těchto hornin se nacházejí v řečišti Bečvy pod Choryní.
Rudní polohy doprovázejí jemnozrnné jílovité horniny, vápnité nebo prokřemenělé. Samotné rudy mají zvýšený obsah železa ve formě sideritu a ankeritu a jsou tmavošedé a hnědošedé. Vedle rudních minerálů se vyskytují v těchto horninách především jílové minerály, opál, kalcit, dolomit, křemen, pyrit a zbytky organismů. Sedimentace rudních složek proběhla ve formě velmi jemného kalu a zdrojem přínosu železa byl buď detrit z pevniny nebo vulkanické podmořské exhalace. Po sedimentaci došlo k diagenetickému přemisťování a nahrazování jednotlivých složek. Někdy se mohou vyskytovat i drobné konkrece se zvýšeným obsahem manganu. Průměrná ruda obsahuje 10,44 až 32,75 % železa.
Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko